Zobrazují se příspěvky se štítkemVečery u krbu. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVečery u krbu. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 20. ledna 2013

Zimní ČZU

Včera jsme se na hodinku (protože byla zima a mě mrzly prsty a Vavřinečkovi, po tom co udělal andělíčka, zadek :D) vydali pokochat se krásami zasněženého areálu ČZU. ČZU areál je poměrně rozhlehlý a sníh na něm dokáže čarovat stejně krásně, jako když na jaře a v létě kvetou stromy a keře a další květiny. Obě jezírka byla bohužel zaledovaná a tak Vavřineček ani nemá fotku s hrochem, který žije v jezírku (nebo jak tomu říkat) před naší fakultou. :( Ale tak to tedy až v létě. :-)
V sobotu, klasicky, je areál pustý prázdný a člověk se může roztáhnout. Lidi co tu bývají většinou dospávají včerejší večer a brzké ráno a nebo se na další takovou akci chystají a když vytáhnou paty z kolejí tak je to do hospody nebo Kauflandu. :D Dobře pro nás, co rádi mrzneme a válíme se ve sněhu. :D Každopádně z toho vyšlo několik málo pěkných fotek. :-) Ale já se s Vámi, samozřejmě, podělím i o ty ne moc nebo o ty vůbec pěkné. :D Některý tedy vypíchnu už tady a na zbytek se můžete mrknout v galerii, konkrétně v části Zimní ČZU.
Příště se snad Vavřineček pustí do vyprávění o Leviho prvních Vánocích, které částečně strávil u nás a má z nich spoustu skvělých fotek a reklamu do budoucna. :D

Jsem Pán Sněhových závějí! :D

Podívej, kočičí ulička!

Foto u jezírka (líbí se mi tenhle,.. budu za machra a řeknu "detail"). Vavřinec se tak zvláštně zasnil. :-)

Lipová, tahle se mi líbí, vlastně se mi líbí skoro všechny lipový, ale tuhle jednu jsem chtěla vypíchnout. Tak jsem ji vypíchla a je tady. :D

A pak jedna, kde si vavřineček hrál na chudáčka v šutru. A ta se mi taky moc líbí! To místo v kameni bylo přesně akorát. :-)

Strašení dětí v "srdci" nějakého přízemního jehličnanu. To nás oba moc bavilo! A byli jsme hrozně překvapení, kolik srandy takovej na první pohled obyčejnej keř může poskytnout dvěma pakům. :D

A pak jsme dováděli v trávě! :D A z toho vyšli hrozně vtipný fotky s oční cenzurou. :DAle stejně se nám líběj. :) A jedna za všechny. :)

A pak mi Vavřineček ukázal, jak se SPRÁVNĚ má dělat sněhovej andělíček. :D

Lawrenc: Nemůžeš sebou do sněhu jen tak plácnout! Musíš to udělat opatrně, abys měla správnej otisk. Ukážu ti to, sleduj! *padne do sněhu jak prkno* Takhle chápeš?

Hiroko: Hm, hm... asi už tomu rozumím..
Lawrenc: No a dál už to znáš. To je nahoru...

Lawrenc: ...a dolů.

Lawrenc: No a pak opatrně vstát, abys to nezničila. A výsledek! Tadááá..
Hiroko: Krásný, příště to zkusím já!

Hiroko: Děje se něco?
Lawrenc: Ne, jen.. jsem už trošku unavený a začíná mi být zima...

Hiroko: Tak pojď půjdeme domů.

čtvrtek 27. září 2012

První MODRÉ tričko

Lawrenc: Modrá je moje oblíbená barva, modrá mi sluší *zasekne se*. Hiroko, proč ještě nemám nic modrého.
Hiroko: *dělá, že tam není, že vůbec neví o co jde*
Lawrenc: Hiroko?! Hiroko! HIROKO...
Hiroko: No jo no jo! Neumím šít! Tak to je, proto nemáš nic modrého a teď mě konečně nech rozbalit ten balík od Nini.
Lawrenc: *přimhouří oči* Je tam i něco pro mě?
Hiroko: *provokativně mlčí a dál rozbaluje* Jeee, hele modrý tričko v tvojí velikosti.
Lawrenc: *spokojeně se usměje a otočí se ke Hiroko zády, aby mu rozepla zip na blůzce*
Lawrenc: Tak co, sluší mi to? Ah, proč se vůbec ptám! Jasně, že mi to sluší! *spokojený sám se sebou* Fajn, teď si zapálím, jestli nemáš nic proti. Celý týden jsem se držel, u jeptišek nerad kouřím, divně se na mě dívají..
Hiroko: Hm, jo klidně.. dej si do nosu. *všimne si jeho úžasného výstřihu* Ehm...
Lawrenc: *spokojeně si vypaluje pusinku* Hm, děje se něco? Divně se na mě díváš!
Hiroko: NEeeeee... vůbec nic!
Hiroko: *spokojená se svým "úlovkem"*
Lawrenc: Chováš se divně, co je? *podezřívavý pohled*... Ah! *prozření* zase mi čumíš do výstřihu!
Hiroko: *přiztiženě zčervená* No neneneeeee...
Lawrenc: *radši si přesedne na postel*
Lawrenc:Opravdu nerozumím tvému zlozvyku. Do vystřihu se běžně muži dívají ženám, ne obráceně!
Hiroko: *pod vousy* No to by ses divil... (Aneb poznatky z Koree. Mladým popovým stááár se do výstřihu prostě musí koukat.. Ehm, ten pán, tím Taemina docela rozhodil...XD)
Lawrenc: Co si to tam mumláš?!
Hiroko: Nic nic, jen počkej na Vánoce! Všechno se dozvíš..

Nedostatek nikotinu a jiné radost

Hiroko: *vleze do pokoje a začichá*
Lawrenc: Já tu nekouřím!!
Hiroko: *pozdvihne obočí, ví o svém závislákovi první poslední*
Lawrenc: No tak dobře, dobře, kouřím tady... *nahodí psí očíčka* ...že to nevadí?
Hiroko: *trhne rameny* Ale nech mě fotit!
Lawrenc: *zářivý, spokojený úsměv, dvě mouchy jednou ranou, dostane do krve trošku nikotinu a ještě pár krásných (když je na nich Vavřinec jsou VŠECHNY krásný!) fotek*

Lawrenc: Jako takhle?
Hiroko: Neeee, dělej, že mě nevidíš... takhle je to moc okatý!
Lawrenc: *vzdychne a něžně potáhne*
Hiroko *zběsile fotí, protože ví, že jí z toho moc fotek nevýjde*
Lawrenc: *nadhodí zamyšlený výraz*
Hiroko: O čem to přemýšlíš?
Lawrenc: *zasněně se usměje, ale je potichu*
A jedna bonusová... Chtěli jsme k téhle udělat kouř, který jsem vyfukoval, ale Hiroko si v tomhle směru s Photoshopem moc nerozumí no... T__T Každopádně i tak JE krásná.
Hiroko: A budou další "příběhy" spojené s tímhle kouřením... XD

Císařovy nové šaty


Hiroko: Tak jsem ti ušila nové šaty, ale vidí je jen chytří lidé.
Lawrenc: Ehmn, no, ehm, ..já je chtěl v modrém.
Hiroko: *potutelně se uculuje* Tak já ti ušiju ještě jedny.
Lawrenc: Drazí, co si o tom, myslíte? Sluší mi?
Plyšový harém: *jednohlasně* Samozřejmě, náš princi!
Lawrenc: Opravdu? *potěšeně se pýří* Co si myslíš ty, Hiroko?
Hiroko: *snaží se udržet vážnou tvář* No víš... *nakloní se pošeptá Lawrimu, jak se to se šaty vlastně má*
Lawrenc: *vytřeští oči*
Lawrenc: Cože? Vy tu pohádku znáte? *zarazí se a otočí se na Hiroko* Ale sluší mi, že ano?
Hiroko: Budeme si to pohádku muset přečíst. *Lawrenc ji propaluje pohledem* A samozřejmě ti sluší! (zbytek fotek: Císařovy nové šaty)

Král jeřabin

Byl to příjemně teplý den, ze začátku.
Sluníčko hřálo, jeřabiny červenaly a Hiroko popadla nálada. Já se moc rád fotím, líbí se mi být středem pozornosti, takže jsem se nechal výtáhnout ven.
Zem byla navlhlá a čerstvě posekaná tráva voněla.

Pozdrav od jeřabinového krále.
Víte, i když si Hiroko strašně stěžuje, že tyhle vlasy jsou téměř neupravitelný a nedá se s nimi udělat žádný účes, vlastně jí vůbec nevadí. Jeřabiny se do nich zaplést dají a výsledek vypadá... no je vlastně docela milý. :-)
A následuje ta, kterou máme nejradši. Něco na ní je kouzelné, zvláštní... (Hiroko: Lawri vypadá jak živý..^^)
A něco bez jeřabin, speciálně pro Roderika. Jooo, i princové umí udělat stojku. (Hiroko: Ale co práce mi dalo přesvědčit ho, vůbec se mu nechtělo pokládat své vznešené vlásky do trávy.. je rozmazlenej..:-D))

Tajemstvý pana Tele(ho) :D

Poslední týden jsem sdílel své lože s panem Teletem (Telem, nevím) a téměř každý den jsem se probouzel s mokrýma nohama a tak jsem se rozhodl, že tomu, pokud neupadnu do svého "dělamůžoustřílet" spánku, příjdu na kloub.
Byla hluboká noc (i když zase ža tak hluboká taky nebyla, bylo k osmé večerní a Lawri se rozhodl, že hodinka pro krásu před spaním se počítá) a princ Lawrenc si spinkal ve své oblíbené poloze "bok/bříško a tlapka pod hlavou.

Když v tom to ucítil! Něco vlhkého se mu otíralo o chodidla. Okamžitě se probral. Zastrčil si ofinu za ucho a několikrát zamrkal, aby se ujistil, že nesní a to vlhko se mu jen nezdá.
Nezdá! Opatrně se posadil a nadzvedl peřinu.
A pak to uviděl! Pan Tele, jak mu olizuje chodidla!
Jeho výraz Lawrence zaskočil, rozzlobil, ale hlavně šokoval.
Rychle odhrnul peřinu na kraj a zakřičel: "Přistižen! Co to děláš, ty ty..!!" Vlastně poprvé (podruhé, ale pšt!) v životě tomuhle princi došla slova.
Lawrenc si zakryl oči. Tohle nechtěl vidět, jeden z jeho harémových mazlíků mu večer, co večer olizoval nohy a dělalo ho to tolik šťastným.. Tohle nechtěl vidět!
Pan Tele byl snad zmatenější než Lawrenc, počítal s tím, že ho u toho nikdy nikdo nepřistihne. "Já já já.." koktal a vrhnul se princi do klína. "Mám, já mám rád Vaše královské nohyyy..." fňukal mu do trička a snažil se prince přesvědčit, že už to nikdy neudělá.
Lawrenc k němu sklopil oči. Chvilku se díval do těch smutných očiček a pak pookřál.
"No co, každý máme něco a pokud máš rád moje nohy." Usmál se.
Pan Tele k němu vzhlédl a měl na tváři vděčný, doufající úsměv. Princ ho objal a podrbal za ouškem.
Poté se zachumlali a společně dospali svou hodinku pro krásu.

středa 26. září 2012

Plyšový večer

*přihlouple se směje tomu, jak se Hiroko praštila do hlavy* Tak plyšový večer..♥
S mým plyšovým harémem. Občas je těžké rozsoudit je tak, aby byli všichni spokojení, každý má totiž svůj názor, svoji hlavu. V této chvíli čítá tři členy (zleva Pan Slon, Pan Tele a Frederik (což je jeho krycí jméno)), které Vám za chviličku představím.
S Frederikem. Frederik je můj nejoblíbenější, je totiž mnohem víc poddajný než Pan Slon a Pan Tele. Možná je to proto, že jsme spolu nejdýl a Frederik se mnou nejčastěji sdílí lože. Na to, že je Freddy žralok je velmi přítulný.
S Panem Slonem. Pan Slon je príma kámoš a i když není zrovna mazlící typ, vždycky ho mám po ruce. Pan Slon je skvělý posluchač.
S Panem Teletem. Toho jsme dostali v Praze od Akiho (uhm, děkujeme, znovu!) a já si ho okamžitě zamiloval, občas si z něj udělám polštářek, ale jinak má Pan Tele dost tvrdou hlavu a nenechá se sebou zametat. Taky jsme s touto fotkou přispěli do červencového tématu OČI na BJD Kingdom.
Mazlení..♥