Zobrazují se příspěvky se štítkemokouzlení. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemokouzlení. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 27. září 2012

Čtení přes rameno

Nemám rád, když mi někdo čte přes rameno. Nemám rád, když je to Hiroko a to právě ve chvíli, kdy si píšu do deníku (ten jsem tedy dostal od ní, ale stejně! Teď už je můj..).
Taky nesnáším,když čtu a při nějaké velmi zajímavé scéně se mi za uchem ozve: "Co to čteeeeš?"
Vrr! Proč mi to musí dělat, jakoby nevěděla, že tak celé dosavadní čtení ztrácí svoje kouzlo.
Znáte to, když se začtete, tak už vám pak nepříjde jakobyste četli, ale přímo vidíte, co se děje.?

Jojo, i tuhle knihu už máme v knihovničce..^__________________^

Opalování

A je po tropech.
Hurá!
Upřímně nemám taková verda moc v lásce. Má země leží více na severu a i v létě je u nás chladno. Vím jak se zahřát, ale o chlazení nevím zhola nic. Většinou takto horké dny prospím, ale dneska jsem se bavil s Hiroko a ona mě poprosila o fotky mého "opalování". Nevím, co jí na mém opalování příjde tak zajimavého, ale svolil jsem. No proč by ne?
Jsem toho názoru, že vitamín D by se měl chytat celotělově.
Tohle bylo pro Hiroko. Musel jsem jí trošku zapózovat. :-)
A tuhle protože Hiroko: "Miluju tvoje zádíčka a máš dokonalé lopatky..awww...♥" Musel jsem. :-)

Čajový dýchánek

Hiroko mě vodívá téměř všude s sebou. Takže se podívám tu tam, tu onam, byl jsem dokonce i v nemocnici! Šel jsem tam tehdy rozveselit spolužačku Báru a musím říct, že se mi to i povedlo. Nikdo neodolá hebkosti mojí pokožky. *Hiroko sleduje, jak si Lawri přejedu dlaní po předloktí a jen tak tak odolá* A pak jsem viděl Shinnyu a vlastně jsem byl dlouho středem pozornosti, lidi jsou TOLIK zvědaví..
Dneska, když jsme čekali na kamarády, nabídl Hiroko nějaký milý pán víno (Hiroko: v litrové plastové flašce) a pak prošel další pán, bez vína, ale ten mě pochválil, že jsem moc krásný. Akorát si nejsem jistý, jestli věděl, že já jsem ON, říkal "bábika", ale mile se usmál, budiž mu tedy odpuštěno. A pán s krabicovým vínem v plastové flašce pak chválil i Astaroshe-san, která měla hromadu odvahy a přijela v .. nevím, jak se tomu říká, ale běhala v tom i na AnimeFestu, byla krásná..
V čajovně to bylo moc príma, dali jsme si medovník a Hiroko ač toužila po černém čaji vybrala nakonec zelený, Genmaichu, který se dělá s praženou rýží a je moc dobrý.

Co se mého oblečení týče, Shinnya-chan byla nadšená, moc se jí líbím, občas mám pocit, že by mě nejradši sbalila a odjela se mnou domů (možná by se mnou utekla i na sever, to nevím). Hiroko se tváří, že to nepřichází v úvahu a že jsem její. Tsche, já nejsem ničí, já jsem svůj, a možná trošku mého Vůdce..^^ *zasněný výraz*
A můj outfit! Netušil jsem, že by mi mohla žlutá tolik slušet. Hiroko to spíchla včera, když se vrátila z výletu (na který šla beze mne, naštěstí, protože pršelo). A taky jsem dostal šátek. Líbí se mi, ale Šáren tvrdí, že vypadám jako husopaska.. Hiroko se líbí a mně celkem taky, tak nevím, co bych se tím trápil. Zjistil jsem, že se mi líbí klamat lidi. Hihi, ale prokazatelně jsem chlapec! Ano, vážně. To, že mám jemný obličej a oblečení, co by si na sebe normální smradlavý chlap nevzal, ještě neznamená, že jsem dívka, ne?! Ano! Jsem krásný!
A teď už půjdu spát, jsem unavený. (Hiroko dodatek: Vavřineček mi to nadiktoval asi v osm hodin večer a pak zalehnul do mích peřin, byl vážně unavený..^^)
Zbytek není tak podstatný, měl jsem ještě tříčtvrťáky a botičky..^^
Takže prý selka.. T_T *zakrývá smích*
Má krátkou rukojeť, je to škoda, jinak by šel se mnou, takhle byl jen na zapózování.. *Hiroko rychle špelí, jak to udělat, aby byl princ spokojený*
Hiroko: *culí se* moje oblíbená je taková "Ahoj, jmenuji se Lawrenc II. a jsem princ, nechceš pro mě pracovat?". Vzpomínky..^^
A pak asi další čtyři fotky navíc v galerii (jsou s efektem, kde ta žlutá vypadá víc jako ta žlutá, která na tom doopravdy je, ikdyž už je to trošku víc.. Hm, pochopitelná věta, že?)
PS: Ten šátek prý mám k svátku (bylo Vavřince).

Celá krása léta

K létu přeci patří květiny.
Něžné sedmikrásky krášlí sice zahrady téměř od jara do podzimu, ale líbí se mi. Tyhle navíc byli blizoučko u sebe, jakoby si chtěli šeptat a povídat.
Kouzelné včelky.
Válení se v trávě..
..vůně květin..
..sluníčko, které Vás zahřeje..
..obláčky, kterých se toužíte dotknout..
..to je celá krása léta.

středa 26. září 2012

Řasy

Nastala změna. (Hiroko dodává: a už druhé rozebrání, tentokrát však jen hlavy..^^")
Hiroko se podařilo polámat řasy na mém pravém oku, kdyby to bylo levé tak je to pochopitelné (tam mám totiž patku a jak ona se pořád snaží šoupnout ji za ucho..), ale ona to udělala na pravé straně. Nepochopím, jak se jí to mohlo podařit. Každopádně si tak způsobila další starosti a práci, kterou se snažila oddálit jak nejvíc to šlo.
Výměna řas.
Už jednou učinila marný pokus (Hiroko: A málem umřela hůzou, když jsem Lawrence šmrábla v obličeji, naštěstí to dobře dopadlo..:-)), ale teď už se to nedalo odložit.Víc ne.
A tak mám nové řasy. Dokonce hustší, protože je Hiroko nainstalovala ve dvou řadách. Moc s mi to takhle líbí. (Hiroko: Má taková něžnější výraz..^^)
Možná, že změnu ani nepostřehnete, ale pro Hiroko je to další úspěšný krok (Hiroko: hned po převazu, ale ten nebyl tak úspěšný a byl mnohem drsnější.. mé ubohé ruce to rozdýchavala ještě půl dne..), jsem zvědav, co bude dál?!
Je to pravda rozmazané, ale tady jsou nelíp vidět ty nové řasy..:-) Oproti původním jsou sice kratší, ale hustší. *odbivuje svůj odraz v zrcadle*

Práce s technikou

"Uhm, *rozmňoukané protáhnutí* tak ukaž, co mám kde zmáčnout, jak si stoupnout?!" Podívám se na svoji Hiroko a čekám, co mi řekne. S touhle věcičkou ještě nemám mnoho zkušeností, ale příjdu na to! Pak už nebudu potřebovat její rady.
"Pojď pomůžu ti," usměje se a už se hrne, aby mi pomohla. Vlastně je to skvělá poddaná, pečuje o mě téměř stejně dobře jako o mě pečovával Ryuu. Moc mi chybí mé pokoje na mém hardě.
...
"Sluší ti to," slyším jakoby z dálky. Něžně se usměju a v té době mě vyfotí, "moc," dodá ještě.

pondělí 16. května 2011

Máme doma "starou" porcelánovou panenku..

..a protože jsem včera měla svlíkací den odnesla to ona a můj Lawri. Původně jsem chtěla vyzkoušet, jestli by Lawri mohl stát na tom stojánku, protože je jen o necelou hlavu větší než ta naše porcelánová krasavice. Zjistila jsem, že nemohl a když už jsem tak byla v tom, ozkoušeli jsme i její šatičky..
Vavřineček se prvně tvářil jako "to snad nemyslíš vážně", ale nakonec ho to nadchlo stejně jako mě. Pravděpodobně by v tom nechtěl chodit pořád (a já bych ani nechtěla, aby chodil), ale v takovýchto nárazech je to príma. Hm, nevím proč, ale chlapi v sukních se mi líbí..(a nemusí to být zrovna Andrej Pejic v šatech.., opravdu!).. no co každý máme něco.
Ale zpátky. Fotky nejsou nic moc. Protože maminčin lepší mobilní foťák byl nedostupný (stahovala si Freddyho, nějaký horor) musela jsem se spokojit s tím sestřiččiným. A on není špatnej, když je dost světla, jenomže já jsem "dost světla" neměla. Tudíž to vypadá, tak jak to vypadá.. Ale mě se stejně líbí.
A už se těším po maturitě. Na všechny velké/malé operace, od převazování a výměnu řas až po "upgrade" kloubů..

Pravda, byli mu trošku větší, páč kráska je sice menší, ale zato "větši"..xD
Tak běžím, probudím Lawriho a vrhnu se na učení. Dneska mě to slavnostní zahájení maturit dost vyděsilo..

sobota 14. května 2011

Vůně resinu

Leží mi to v hlavě už dlouho a jestli to ze sebe nedostanu, tak asi zešílím. 

Jeden takový náš "nahatý" ..shot?..:-D

Aneb, jak voní resin. 
Vždycky, když lidi při svém krabicootvírání psali, jak krásně voní resin, moc jsem jim to nebaštila. A když jsem otevřela svého Lawriho, taky mě to nijak nenadchlo. Ale teď!
Je ze mě závislák. Miluju, jak Vavřineček voní.. nutí mě to dělat „divný“ věci. Nebo aspoň věci, které bych normálně nedělala. I když to taky není úplně přesné. Vždycky, když okoupeme našeho psa, tak některé z těch věci provozuji na něm. :D Hlavně očuchávání. 
„Očuchávání“.. už několikrát jsem se přistihla jak mám hlavu skloněnou k jeho stehnům a nebo k ramínku. Se zavřenýma očima čmuchám, jak krásně voní. Taky má úžasný ouška! A prstíky jak na nohách, tak na rukách. Všechny tyhle jeho části byli stvořeny k uctívání. A já je poctivě uctívám. 
Navíc zjišťuji, že si asi nebudu moct pořídit dalšího chlapečka. A nejde ani tak o penízky..(když chci ušetřím, možná to bude "nějakou" dobu trvat, ale dám to), ale o to, že budu žárlit. Strašně žárlit. Uvědomila jsem si to asi předevčírem, když jsem se pokusila představit si Lawriho spřízněnou duši. Uch, nevím co budu dělat! Co budu dělat?! Chci, aby měl k sobě nějakého kamaráda, aby si spolu mohli pěkně hrát, ale zároveň vlastně vůbec nechci, protože Lawri bude mít kamaráda, bude si s ním hrát a co já? Ještě mě nakonec vykopnou za dveře. (Lawri se zatím, dělá, že to by tedy neudělala!..ale to říká teď..)

A je ještě jedna věc, která je velice deprimující. Že nemůžeme spát spolu. No teoreticky můžeme, ale já mu nechci ublížit, takže má svoje místečko a spíme každý zvlášť a to je takový divný! Já s ním chci spinkat v jedné posteli. Chjo, kdyby neměl takové fufu prstíčky a nosánek a všechno, tak ho prostě narvu pod peřinu a spíme, ale takhle. Mám strach, že bych se probudila a on by mi mezitím umřel na vykrvácení z akutních zlomenin. A to by teda nešlo...:-D
(Je mi líp, zas můžu jít..)

Edit: Byli jsme dnes u babičky i s Lawrim (babička slavila hranaté kulatiny). NIKDO mi nevěřil, že to je kluk, kromě sestřenky.
Prej, že na kluka má moc dlouhé vlasy. Nechápu, proč je iritrují zrovna ty vlasy. Nakonec to ale pochňápali a teta si i pohrála..(JE to nakažlivý! Děsně!) I babičce se moc líbil. A babička se mě pak ptala, jestli jsem si vůbec jako dítě hrála s panenkama. A mamka na to: "Akorát je vyslíkala"..a prý jak bárbíny tak kena. Hm, asi mi to zůstalo, Lawriho mám nejradši taky nahatýho (tedy jen, když jsme samy..:-D), ale on je narozdíl od barbín a kenů KRÁSNÝ!..:-)

pátek 29. dubna 2011

Pomoc hlodajícímu červíčkovi..

..protože už jsem téměř šťastný majitel..(moje vlastní cesta s dvoukilovým balíkem a následný box opening=krabicootvírání, mě čekají už/až v pondělí)..tak jsem celkem v klidu. A to, že se někdo "chytil" a vrtá se teď v obrázcích mě velmi těší.. a protože obrázky nejsou všechno přidávám své totálně nejoblíbenější video.
Majitelé, kteří umí své miláčky "rozhýbat" jim říkají "stop motion" a ono se tomu tak říká všude ve všem, co se dá "rozhýbat"..:-) Toto stop motion je naneštěstí autorčino jediné, což je obrovská škoda, jak budete mít tu čest shlédnout.
Jinak kromě úžasné hudby a všeho toho, sledujte i prstíky téhle panenky. Jsou v podstatě jako vaše. Mají všechny klouby..(a Hiroko už taky na jedny takové začíná šetřit). Standart je panenka bez kloubovatých prstíků..(i když je pravda, že těmi je největší práce..:-)) A teď už konec řečí a hurá na video..:-)