Někdy mám tu Prahu docela ráda..

..třeba jako včera.
Člověk ještě slintá, jak více méně spí (chodit na 7:50 je zlo! Ještěže je to tak zajímavé..^^), automaticky chmátne po Metru, aby měl ve škole co luštit a jde dál, aby stihl autobus (vysvětlete mi proč lidi v Praze běhaj, když jim to jezdí co pět minut? Pořád tomu nerozumím..).
Jenomže včera se mi tam dělala fronta, tak jsem musela čekat, říkám si, co se zase děje, dyť na téhle straně se fronty nedělaj najednou mi někdo vrazí moje Metro a jako bonus Activii. Eh? No, co bych se bránila... snídaně zadarmo. :D A taky že jo! Metro nás hned na úvodní straně inforomovalo, jak lidi ráno doma nesnídají, že snídají až v práci...a tak. Já nesnídám doma, protože bych musela dřív vstávat a to takhle nefunguje...

Podkolenky a šití

..a TAK mi to šlo..XD
Slíbila jsem princo, že až dostane vysoké podkolenky, ušiju mu krátké šortky.
Podkolenky máme a první pokus o šortky taky.
Hm, ...zezačátku to šlo a pak jsem to blbě sešila..xD
Zítra druhej pokus!
Omlouvám se za příšernou kvalitu, dodělala jsem to před chvílí...xD

Šortky a ty nejevyšší podkolenky, co jsou až pod zadkem..:-)

A princův nekvalitně zvěčněný spokojený úsměv... Uch...dnes ho miluju víc než když jindy!

Sakura

...mě mate.

ale přece, přišel jako chlapec a neošmirglila mu... *zoufalství z ní sálá na všechny strany*
v BO byl chlapec, a najednou má "a"? T_____________T
Co mi to děláte!

+ ta zkouška je divná, někteří odešli po 5 minutách..T__T Mám mít strach? Ne, muhaha..
Ničeho se nebojím!
Ale zoufám si nad Sakurou...*a začínám upřímně litovat své slušnosti, protože kdybych ho ochmatlala pod kimonem, tak VÍM!*
Ach...

Krosna, kufr, jeviště! Krosna, stan a kajak!

"Ahooooj!" řve se na každého projíždějícího (proplouvajícího) takže opět "ahoooj, vy toho muže grilujete?"zeptám se u toho, když spatřím zřejmě mrtvého chlápka pod něčím co vypadá jako alobal "Ahoooj, ne on je jen ožralej" chlápek taky otvírá oči, ale to už plujeme dál...

Vždy jsem si myslela, že největší pijani jsou umělci a pak jsem potkala vodáky xD...Okey vodáctví není jenom o pivu a rumu, hlavní je zábava a tak trochu dobrodružství. Tenhle týden byl ve znamení spousty vody (voda dole, vepředu, vzadu po stranách i nahoře T.T) a hořekování ve stanu na počasí (nespokojenost jak s deštěm i vedrem xD), na nedostatek prostoru a nepohodlí a na pitomé daleké sprchy za 20 Kč bez záruky na teplou vodu! Prostě paráda! xD Ale přežila jsem to a zamilovala se do té úžasné vody a přírody a sjíždění na raftech a kajacích :-). Je to parádní. Člověk si zablbnul, zaplaval (byla jsem první ve vodě xD spadla jsem ještě než jsem vyplula xD) a zazpíval...hooodně zazpíval (začla jsem tam nesnášet písničku Kdybys tak náhodou měl pocit, že jsi sám,tou cestou mechovou, přijď rychle rovnou k nám... whaaa!! a to jsem ji tam slyšela poprvé, ale za to 1000x x.X...)

A trochu o vodáctví ať tady jen blbě nekefrám, ale trochu vzdělávám, když už jsem na tom pajdáku. xD Člověk sedící vzadu se jmenuje ZADÁK a má na starosti řízení a život ostatních na palubě :-). Člověk sedící vepředu je HÁČEK a je to motor, obstarává rychlost, čistí plavidlo a nahání prý (dle instruktorů) ženský/mužský zadákovy do stanu xD A člověk sedící uprostřed a bez pádla je PORCELÁNEK, ten obstarává nejčastěji zábavu a prý musí umět vtipy xD.
Další věci by chtěli názornou ukázku a tak končíme. :-)

Krom sjíždění jsme navštívili 3 zámky...chjaa všude samý Shwarzenberg xD, ale mooc pěkný, jen stavitelé měli myslet mnohem více na turisty a nestavět to tak vysoko xD

Na závěr ve čtvrtek bylo křtění na vodáky samotným bohem řek Čochtanem xD křtil nás pádlem, rumem, blátem (plus další nechutnosti ze dna řeky xD písek, kachní trus, ...) a vodou samozřejmě... jelikož pršelo a byli jsme špinavý z mytí a nakládání lodí do vody jsme se vyloženě těšili xDxD

Plus 9 hodinové cesty tam a zpátky s filmy (Plnou parou vzad, Lovci myšlenek, Gladiátor)... prostě parádní týden :-)

Ještě se ve zkratce zmíním o Wolkrově Prostějově, kde jsem byla minulý týden od úterka do soboty s divadlem poezie (soubor Červiven, inscenace Knedlo, vepřo, zlo...pro mě stejně ale jednoduše kufry :-)) Byla to sranda v úterý jsem odjela, v sobotu odpoledne se vrátila, něco málo vybalila, něco málo přibalila a v neděli ráno zase jela pryč...xD hektické.

Tam ty bylo taky parádní, mnohem lepší spaní a žádný déšť. xD Plus spoustu recitátorů a divadel. :-) Během toho jsem se zúčastnila i semináře Stínová porota. Já jsem ale pilná, zatímco ostatní vyspávali, já musela na ranní seminář. xD
Jo a získali jsme ocenění za scénář a metaforickou práci s rekvizitami. :-)

Okey...měj te se krásně a PAC & PUSU Ni@Toki
...a zase příště

Kuk!

Knock, Knock :-)

poněvádž do mě jedno nejmenované telátko (co nejmenované, Hiro je to xD) pořád rejpe, ať tu taky něco napíšu, tak jsem se konečně dokopala k těmhle řádkům...prvně bych se mohla představit, že....takžeee....*vzorně se postaví* Dobrý den. Jsem Nini, telátko druhé kategorie, speciální druh telecí koňo-králík, toť silně ohrožený druh (k spočítání jeho populace na světě by vám jistě stačili ruce a nohy byste mohli nechat doma). Při jeho narození totiž musí být hvězdy v tak šíleném uspořádání, že se jim to podaří jen tehdy, když jedna z nich při seskupování zakopne, shodí tu druhou, ta mírně vychýlí třetí a deset dalších z toho získá záchvat smíchu. K tomu musí měsíc být v přátelské náladě a slunce vyhrožovat stávkou. Jenže to vše se musí odehrát neplánovaně a právě v té jedné sekundě narození. Patříte taky mezi tyto šťastlivce? AHOOJ! xDxD
Takže to by bylo představení. Mimochodem má lokace je v zemi dálné Ostravské, ale velmi často jsem k uvidění i v malebném městečku Krnovském. Jak už tady má telecí kolegyně uvedla jsem nejspíš budoucí zaměstnanec ústavu pro týrání mládeže. Tedy alespoň studuji pajdák, ale větry světa jsou velmi nevyspitatelné. Uvidíme jaké vlohy máme k tomuto řemeslu.
To bychom měli. Teď by to chtělo nějaký hezký závěr co? Hmm...vtipem se prý nic nezkazí (ale to by je musel taky někdo umět vyprávět)

Potká dinosaurus žirafu a dají se do rozhovoru. Po chvilce se žirafa jen tak mezi řeči zeptá: "A už si tě Noe přidal do přátel na FB?" "Ne." "Ty máš ale smůlu."

Chachaa... xDxD Mno nic... ještě rozšíříme řady telátek

A je to ;-) tedy pac@pusu Nini

PS: zdali jsme objevili nějakou pravopisnou chybu, vězte, že Nini ji jistě zamýšlela, a jestli přece jen ne, chyba bude určitě na vašich přijímačích xDxD

Ne vždycky jsou telátka veselá..

..dneska přifičela teta až z Krkonoš a vzala sebou i téměř celou svoji rodinu. Zábava se pěkně rozjela a vlastně to vypadalo na príma večer. A to jsem jen poslouchala zvuky zvenčí protože práce do školy je práce do školy, prostě, s tím člověk nemá šanci hnout..
Jenomže před chviličkou se nám opilé děvčátko svezlo na gauč.
Tatínek ji udolal..(a bodejď by ne, když spolu stáhly 0,7 slivovice).. jenže to by bylo ještě dobré, až na to, že ona má ufňukanou. Jenomže taky není ufňukaná jako ufňukaná. Ono děvčátko totiž mělo jákýsik podezřelý vztah a teďka to oplakává (a asi ne proto, že by se jí po něm stýskalo). Sem tam se ozve zděšený výkřik.
Mám z toho divný pocit.
A musím to někam napsat, někomu to nepřímo říct, protože tohle kňučení je takovým podivným způsobem zraňující.
Asi jsem právě pochopila, proč je dobré vést si deník.

Tele a (nebo "X") děti..

Tohle tele..*ukazuje na sebe* ..s dětmi nijak extra nekamarádí. To tohle tele.. *rýpne kopýtkem do spoluetelátka, slečny Niniel* ..je pravděpodobně miluje natolik, že je ochotno pořídit si kýbl. Na nervy..(to strašně ráda říká naše angličtinářka.., prý si máme k tý maturitě všichni koupit kyblík/kýbl/lavór..etc. na nervy..:-D) A má tudíž můj neskonalý obdiv. Stejně jako všichni budoucí a nadšení kantoři.

Ale abyste si nemysleli, že jsem.., ale co já vím, co si myslíte. Každopádně přeci jen existuje JEDNO děťátko, které naprosto oddaně miluji, nechám se jím krmit a chci si ho vzít. Když o tom tak přemýšlím, chtěla jsem si vzít ještě Ráďu, ale ten už není mimino. To už je skoro teenager. :-D To dítě se jmenuje Matyáš a je to třetí děťátko mé tety (=můžu si ho vzít!..:-D). Momentálně má dvě mamky, jen tak, abyste rozuměli, on říká "mami" i svojí ségře, a bráchu.
Po třech měsících, co jsme se neviděli, jsem myslela, že už to třeba bude dobrý, ale to teda zatraceně nebylo! On má tak roztomilý ksichtík a umí dělat dost vyzývavé obličeje, voní, breptá a je prostě tolik kouzelný! Umí všechny typy dětských hubiček (štípaná! tu dostal tatínek nejvíckrát..:-D Matymu se asi líbí, když ho někdo "škrábe" na tlamičce.. uch, s takovou si mě nevezme..) a pusinky rozdává na všechny strany (dokonce i moje sestřička, zapřísáhlý NElíbač, hned špulila rty, aby taky jednu dostala). Jeho nejoblíbenější slovo je "ještě"..:-D

Já děti nemám moc ráda. Mám je ráda z dálky, když se můžu dívat, jak se kočkují, já nevím, třeba na hřišti, jak jezdí na kolotočích, ale starat se o ně? Ne! Ani nápad, jediné dítě, které jsem ochotna vzít do náruče, pomuchlat a dělat mu třeba i podušku je můj kouzelný chlapeček, Matyášek..(s neobyčejným jménem, co ho asi čeká?)

Což mi připomíná, že on si ze mě podušku dělá dost rád. To si tak člověk (tele) sedí kousek za ním a dlábí se brámbůrkama (nebo lentilkama, co už se pořádně oválely babičce po koberci) a on promyšleně couvne. Jeden krůček, druhej krůček a hačí, sestřence rovnou do klína.. To dítě mě zničí!..

Bože, připadám si jako šílený úchyla, je mu tady rok a půl. Ale podezřívám ho, on totiž určitě VÍ!.. a testuje, co vydržím..

Kopejtko..*tele, co se děsně těší na sobotu, protože to svoje koťátko zase uvidí..♥*

Calf by ~WasARealGirl on deviantART
Tohle je prostě totálně kouzelné..^^ *vzpomínky na dětství a rození telátek*

Čest telecímu..

Mám na ruce bouli, protože jsem tele.
Umývání koupelny prostě pro telata není. Telata potřebují prostor, aby se neomlacovala o rohy nestrkala ruce, já nevím, třeba pod to plastový, těžký prkýnko na záchodě, co když padá, má sílu asi tak tří prasat a div vám nepřerazí ruku. Věřte mi, bolí to jak čert. Aha, tady Tele se hlásí. Jako bych si to prkýnko hloupý na tu ruku hodila záměrně. Cožpak já můžu za to, vlastně tele.
Mám tu bouličku tak hloupě! Někde nad zápěstím a mezi palcem a ukazováčkem, takže mě to bolí, když chci držet tužku/pero/barevnou fixu...(radši jsem zkusila všechno, co kdyby náhodou).
Ale. Třeba se z toho vyspím.že jsem to tam potřebovala umýt? A ono se zrovna v té chvíli rozhodne, že se mu nahoře už dělá špatně a že tudíž chce dolů. Náhodičky, telecí bolístky.

Au, myslela jsem, že jsem o tu svoji tlapku vážně přišla. Musela jsem si ji pořádně držet, kdyby náhodou fakt byla amputovaná. A pak, že ženský mají vyšší práh bolesti. BLBOST! Ale já jsem