Čekání..

..je věc nesnesitelná. Jenže mně většinou nic nechodí. To jen sestře chodí krabice. A já pak nadšeně hopsám kolem nich (asi jsem krabicovej závislák, z každé krabice mám TAKOVOUHLE radost, ať už je v ní cokoliv..:D), protože vím, že nemůžu, ale tolik chci!... A teď příjde krabice i mně!
Čekám na ni už od konce února a trpím!.. Čím víc jsem se těšila, ti déle to trvalo. Pak mi byla napsána omluva, že pán, který kreslil Lawrimu (Vavřincovi, ponašemu) ksichtíček onemocněl, ale že teda už je zdráv, práci dodělá a Lawriho do tří dnů pošlou. Doufala, jsem že mi dojde aspoň do té doby než půjdu na svaťák, ale ono ne!.. On už je totiž v ČR na celnici. A pokud se zadaří tak ho mám už tento týden doma (respektive, pokud si s ním na celnici taky nebudou chtít pohrát)! Chci ho! Čekám už vážně dlouho. Myslela jsem, že procestovl celou Čínu..,ale on jí jen tak profičel, tak nevím, co mi bude při našem setkání vyprávět. Ale těším se. Těším se, až se spolu pomuchláme, vyrazíme si do Čajky na seznamovací večírek a užijeme si spolu světa..^^
Ehm..možná bych vám sem hodila i Lawriho vzezření, jenomže, to je vpravdě matoucí. Můj chlapeček nebude vůbec jako ten na obrázku, můj chlapeček bude charismatický dlouhovlasý princ.. A bude ještě nějakou dobu běhat nahatý..,ale co.. On má úžasné tělíčko, takže se určitě rád pochlubí všem kolemjdoucím..
Juchů... ať už je DOMA!..:-)

Kuk!

Knock, Knock :-)

poněvádž do mě jedno nejmenované telátko (co nejmenované, Hiro je to xD) pořád rejpe, ať tu taky něco napíšu, tak jsem se konečně dokopala k těmhle řádkům...prvně bych se mohla představit, že....takžeee....*vzorně se postaví* Dobrý den. Jsem Nini, telátko druhé kategorie, speciální druh telecí koňo-králík, toť silně ohrožený druh (k spočítání jeho populace na světě by vám jistě stačili ruce a nohy byste mohli nechat doma). Při jeho narození totiž musí být hvězdy v tak šíleném uspořádání, že se jim to podaří jen tehdy, když jedna z nich při seskupování zakopne, shodí tu druhou, ta mírně vychýlí třetí a deset dalších z toho získá záchvat smíchu. K tomu musí měsíc být v přátelské náladě a slunce vyhrožovat stávkou. Jenže to vše se musí odehrát neplánovaně a právě v té jedné sekundě narození. Patříte taky mezi tyto šťastlivce? AHOOJ! xDxD
Takže to by bylo představení. Mimochodem má lokace je v zemi dálné Ostravské, ale velmi často jsem k uvidění i v malebném městečku Krnovském. Jak už tady má telecí kolegyně uvedla jsem nejspíš budoucí zaměstnanec ústavu pro týrání mládeže. Tedy alespoň studuji pajdák, ale větry světa jsou velmi nevyspitatelné. Uvidíme jaké vlohy máme k tomuto řemeslu.
To bychom měli. Teď by to chtělo nějaký hezký závěr co? Hmm...vtipem se prý nic nezkazí (ale to by je musel taky někdo umět vyprávět)

Potká dinosaurus žirafu a dají se do rozhovoru. Po chvilce se žirafa jen tak mezi řeči zeptá: "A už si tě Noe přidal do přátel na FB?" "Ne." "Ty máš ale smůlu."

Chachaa... xDxD Mno nic... ještě rozšíříme řady telátek

A je to ;-) tedy pac@pusu Nini

PS: zdali jsme objevili nějakou pravopisnou chybu, vězte, že Nini ji jistě zamýšlela, a jestli přece jen ne, chyba bude určitě na vašich přijímačích xDxD

Seremedy.. (takhle to zní divně.. sere-medy..:D:D)

..ehm, ale slušně.
Seremedy jsou švédská Visual kei skupina (Visual kei je všude). Moc jsem se toho o nich nikde nedočetla a písničky mají zhruba tři. Z nějakého nepochopitelného důvodu je lidé často dávají do kontrastu s Tokio Hotel. ?? Tomu moc nechňápu.

Ale proč tedy o nich píšu. Yohio (totiž člen, kvůli kterému jsem se vlastně dostala až na poslech písniček) spolupracoval s Dadou (Velvet Eden) a protože poctivě sleduji bestiální twitter, tak jsem se  k němu tak nějak dostala přes "zkratku".. "svedatko, co na Evropana vypada moc dobre a navic mu je asi 15-16"..
Pak se nepodívejte.
Čekala jsem COKOLIV, dobrá téměř cokoliv, ale tohle mi vyrazilo dech.

Zhruba šestnáctiletý "princeznovský" chlapeček..^^

Dostala jsem se i na nějaké kraťounké ukázky jeho "kytarového nadání".. a nějaké "backstage".. když mluvil zakrýval si pusinku. Netuším proč, asi abychom neviděli jak se uculuje. Možná má pocit, že mu úcul nesluší. Nevím. Každopádně vás mohu oblažit ještě alespoň jednou jejich písní. Nějaká super novinka, která pravděpodobně dostane i své vlastní PV. Uvidíme.. Budu je sledovat.

Hňa, právě jsem se dočetla, že minimálně dva členové mají pěkné vztahy s j-rockery. Taky už si zahráli na několika konech (Japonsko) a mají mít nějaké J-tour..nejsem si jistá jestli jsem to úplně pobrala.
A nadšení fandové (kterých je teď snad 6.000, z čehož mají radost) už učinili i pokus o párování. Jo tomu se asi kluci nevyhnou.
A toto je ta jejich..(Bulletproof Roulette)

Fascinuje mě zpěvákova brada. 

Za hranicí..

..ale tentokráte to nebyla moje hranice. Já jsem nechrochtala a nesupěla a nenechala se táhnout do kopce aneb výletování s pejsáčkem.. :-)

Takhle moc krásně bylo, každej druhej strom (třešně všechno) kvetl, krása.

Dneska bylo krásně, ale ne jen krásně, ale tak krásně, že by byla škoda sedět u učení a zírat do střešního okna, jak nádherně modrá je venku obloha. A tak jsem sbalila piškotky, kapesníčky, mobil (protože jinak by mě asi z domu ani nepustili), vodítko a mohlo se vyrazit..
Bylo to tak zvláštně príma. Občas jsem se chytla, jak bezmyšlenkovitě zírám Bertovi na zadek.. a nebo za tlapky. Což mi připomíná, jak strašně nesnáší být pozadu, chodí buď vedle mně nebo přede mnou. Ale taky jsem koukala po okolí, což se musí vzhledem k výskytu srnčího v našem nejbližším okolí.Člověka to příjemně unavilo, ale moji černou příšeru to pěkně rozdovádělo. Dali jsme si několik desítek minut lekce "hrabeme s Bertem". Tentokrát jsem ho ani nemusela moc přemlouvat, že už bychom třeba jako mohli jít. Pěkně ho to vyřídilo, několikrát se zakuckal a už toho měl asi taky plný kecky.

Pan hrabal, bez hlavy..:D Tak moc hluboko se prokopal a prokopal by se ještě hlouběji, kdyby si pak nenarazil čumáček, při pokusu o sklonění se ještě aspoň o kousek níž..:-D

Hm, přiznávám, že toto byl další pokus dostat se až k přehrádce u Malína, ale znovu vyšel dost naprázdno. Možná za to mohl traktor, co na nás troubil a mě dost vyšokoval..(já vím že není vůbec pěkný jít napříč osetým polem, ale kurňa, komu by se to chtělo v takovým horku obcházet, když to může říznout rovnou a dostat se tak dřív do stínku). A pak srny, takové menší stádečko, jsme zahlídli prchat těsně po tom, co jsem rozhodla, že teda radši půjdeme domů. Hlídací srnka nás pěkně dlouho sledovala a pak taky vzala kopýtka a prchla.A navíc, to moje prasátko už chrochtalo z posledního. Takovou radost z návratu domů pěkně dlouho neměl..:-D Jindy má spíš tendence vrtět ocáskem (i když on vždycky vrtí celým tělem) s šibalským kukučem "a co podnikem teď?".. tentokrát byl rád, že si vyskočil na boudu a mohl složit své staré kosti k odpolední siestě... a já vlastně taky. Chodit v pohorkách v takhle krásným počasí je skoro smrtící..:-D
Prostě krásná hodinka a půl.. (ten můj staroch by vydržel i víc, kdyby se co chvilku nesnažil načapat rejsky..:-D Ale odolejte tomu, když váš táta byl loveckej pes..)

Ne vždycky jsou telátka veselá..

..dneska přifičela teta až z Krkonoš a vzala sebou i téměř celou svoji rodinu. Zábava se pěkně rozjela a vlastně to vypadalo na príma večer. A to jsem jen poslouchala zvuky zvenčí protože práce do školy je práce do školy, prostě, s tím člověk nemá šanci hnout..
Jenomže před chviličkou se nám opilé děvčátko svezlo na gauč.
Tatínek ji udolal..(a bodejď by ne, když spolu stáhly 0,7 slivovice).. jenže to by bylo ještě dobré, až na to, že ona má ufňukanou. Jenomže taky není ufňukaná jako ufňukaná. Ono děvčátko totiž mělo jákýsik podezřelý vztah a teďka to oplakává (a asi ne proto, že by se jí po něm stýskalo). Sem tam se ozve zděšený výkřik.
Mám z toho divný pocit.
A musím to někam napsat, někomu to nepřímo říct, protože tohle kňučení je takovým podivným způsobem zraňující.
Asi jsem právě pochopila, proč je dobré vést si deník.