Vůně resinu

Leží mi to v hlavě už dlouho a jestli to ze sebe nedostanu, tak asi zešílím. 

Jeden takový náš "nahatý" ..shot?..:-D

Aneb, jak voní resin. 

Vždycky, když lidi při svém krabicootvírání psali, jak krásně voní resin, moc jsem jim to nebaštila. A když jsem otevřela svého Lawriho, taky mě to nijak nenadchlo. Ale teď!

Je ze mě závislák. Miluju, jak Vavřineček voní.. nutí mě to dělat „divný“ věci. Nebo aspoň věci, které bych normálně nedělala. I když to taky není úplně přesné. Vždycky, když okoupeme našeho psa, tak některé z těch věci provozuji na něm. :D Hlavně očuchávání. 

„Očuchávání“.. už několikrát jsem se přistihla jak mám hlavu skloněnou k jeho stehnům a nebo k ramínku. Se zavřenýma očima čmuchám, jak krásně voní. Taky má úžasný ouška! A prstíky jak na nohách, tak na rukách. Všechny tyhle jeho části byli stvořeny k uctívání. A já je poctivě uctívám. 

Navíc zjišťuji, že si asi nebudu moct pořídit dalšího chlapečka. A nejde ani tak o penízky..(když chci ušetřím, možná to bude "nějakou" dobu trvat, ale dám to), ale o to, že budu žárlit. Strašně žárlit. Uvědomila jsem si to asi předevčírem, když jsem se pokusila představit si Lawriho spřízněnou duši. Uch, nevím co budu dělat! Co budu dělat?! Chci, aby měl k sobě nějakého kamaráda, aby si spolu mohli pěkně hrát, ale zároveň vlastně vůbec nechci, protože Lawri bude mít kamaráda, bude si s ním hrát a co já? Ještě mě nakonec vykopnou za dveře. (Lawri se zatím, dělá, že to by tedy neudělala!..ale to říká teď..)

A je ještě jedna věc, která je velice deprimující. Že nemůžeme spát spolu. No teoreticky můžeme, ale já mu nechci ublížit, takže má svoje místečko a spíme každý zvlášť a to je takový divný! Já s ním chci spinkat v jedné posteli. Chjo, kdyby neměl takové fufu prstíčky a nosánek a všechno, tak ho prostě narvu pod peřinu a spíme, ale takhle. Mám strach, že bych se probudila a on by mi mezitím umřel na vykrvácení z akutních zlomenin. A to by teda nešlo...:-D

(Je mi líp, zas můžu jít..)

Edit: Byli jsme dnes u babičky i s Lawrim (babička slavila hranaté kulatiny). NIKDO mi nevěřil, že to je kluk, kromě sestřenky.

Prej, že na kluka má moc dlouhé vlasy. Nechápu, proč je iritrují zrovna ty vlasy. Nakonec to ale pochňápali a teta si i pohrála..(JE to nakažlivý! Děsně!) I babičce se moc líbil. A babička se mě pak ptala, jestli jsem si vůbec jako dítě hrála s panenkama. A mamka na to: "Akorát je vyslíkala"..a prý jak bárbíny tak kena. Hm, asi mi to zůstalo, Lawriho mám nejradši taky nahatýho (tedy jen, když jsme samy..:-D), ale on je narozdíl od barbín a kenů KRÁSNÝ!..:-)

Cesta za zdravím aneb k panu dokorovi a zpět

Soucitný článek zmizel. Je fuč. Možná, že kdybych se snažila najdu ho. Hm, nechce se mi.. :-) A tak už jen "dovětek" k dnešní ranní "misi" (převoz našeho psa je hoden tohoto označení, ale ne úplně).
A poděkování za ty včerejší komentáře (a SMSky a Maily..:-)). Hrozně se mi líbí Sebastianova teta, taky chci být taková teta. :-)

Převoz našeho příšeráka je vždycky hoden označení „mise“. Stejně jako dnes, i když vzhledem k tomu, že je  nemocný (ale nevypadá, akorát víc spinká v boudě) to bylo o něco málo jednodušší. 

Když jsme dojeli (hned se mi vyválel v křáčí u cesty..:-D kdyby se aspoň choval, jak se na nemocnýho sluší), byl před námi už jen jeden starší pán s bišonkem (ten zahlídl naši nadšenou potvoru a hned se roztřásl). Byli na nějakou pooperační kontrolu tím pádem rychle ven. Náš pes je zvědavec a průzkumník, takže odmítl zůstat v klidu a čmuchal tady a támhle. Zkusila jsem si to představit v lidských rozměrech. Přišla mi hrozně legrační představa čmuchajících lidí, taťkovi moc ne. Nechápu proč. 

První dojem.. “ježiši, černá koule“  ..i když celkově to asi nebylo nic moc.. protože!

Náš pes se nenosí. Nikdy! A docela mu to prospělo, nemá strach z ostatních psů a vyskočí si kam sám potřebuje a nikdo ho nemusí zvedat. Ale tím pádem se taky stalo, že zvedání nemá rád, ba přímo ho nesnáší. Není přece mimino, aby ho musel někdo nosit. A když pan doktor řekl „na stůl s ním“ udělalo se zle mě a i jemu (dokonce trošku couvnul, Bert ne pan doktor, samozřejmě). Nakonec ho táta tedy sebral a za nabručeného vrčení ho postavil na stůl a pak se snažil přesvědčit pana doktora, že „jinak to je strašně hodnej pes“ .. haha!  Ale je to pravda! On jen nemá rád, když ho někdo tahá. Ale jinak to bylo vlastně príma. Dokud seděl na stole byl, pravda trochu nervózní, ale klidnej a MŮJ TÁTA mu ŠEPTAL, že „to bude dobrý, ať chvilku vydrží“..  A on mu to Berťák zbaštil a byl klidný, celou dobu! Vydržel na tom stole celých patnáct minut bez hnutí, vydržel poslouchání srdíčka, měření teploty i patlaní mastičky do oka. Dokonce se pak nechal i celkem v klidu zvážit. Nevěřím! Jenže si ten klid taky vybral po cestě zpátky, kdy „chtěl řídit“ a snažil se tátovi domluvit vrčením a bručením, že TOHLE tedy zvládne mnohem lépe. Nezbaštili jsme mu to a to ho naštvalo ještě o něco víc, možná se ještě zlobil za to, jak ho taťka zvednul.  Ale asi pochopil, že žádný „vyskakování“ nebude ať je mu kolik je, takže zbytek cesty proběhl v klidu.

Momentálně chrní. Cestování ho vždycky unaví, navíc dostal prášky. Psala jsem to dopoledne, ale on FURT chrní! Vždycky se akorát příjde trošku pomazlit, napít trošku projít a zase hurá do pelíšku.

Kašílek, teplůtka a lehký zánět oka. Kde to posbíral? 

Takže má teď „klid na lůžku“ a příští týden kontrola. Dokonce v den kdy já budu maturovat a navíc v hodinu, kdy maturuju z angličtiny. Aaa třeba si vytáhnu jako téma „zdraví“.

A ještě takový dodatek. Taťka se mě snažil přesvědčit, že od naše Berta NĚCO chytnul, protože ho škábe v krku. No haha, vždyť s ním jel akorát v autě, pak ho zvednul a pomazlil u pana doktora na stole. Já naopak stepuju u Berta co chvilku a NIC mi není. akže buď je taťka moc citlivý a nebo nevím..:D

Učení a mučení

Měla bych se učit. A vlastně jsem se učila, dokud nezačal Lawri provokovat s tím, že se NUDÍ! ("Já se nudíííím.") Je otravnej, místo aby si poslechl něco zajímavého o trávicí soustavě! Podařilo se mi ho zignorovat, ale jakmile začal "prohlížet" svůj obličejíček podlehla jsem a věnovala se mu. Sice jen chvilku, ale přece. A teď už je klid. Lawri dokonce projevil zájem o krevní oběh. Ale lidi ho zase až tak nezajímají, takže si čte vývoj, zatímco já se probírám tím zbytkem. :-) Je roztomilý..

Tak já zase poběžím, aby nekňučel, že se o něj nestarám. Jen jsem vám přišla poskytnout fotky z "prohlížení" se.
(to je zase maminčin chytrý telefon. má prý lepší foťák, či co..:D)

"Takový mám nosánek?" (Jakoby na sebe stále nekoukal do zrcadla..:-D)

"Hmm..." a mimo pohled ..:-)

Tady zjistil, že na něj zírám a přišlo mu to hrozně vtipné.. ale když já.. PROSTĚ!!

Prý se vám omlouvá za to jak vypadá, ale ještě se dneska nestihl učesat a ani se mu asi ani nechce. Dlouhé vlasy jsou děsně nepraktické (ale když on je má TOLIK rád..)

Zamilovaní

Čajové setkání s Vavřinečekem budiž považováno za úspěšné. Princ si "stvořil" dalšího nadšeného obdivovatele. Shinnya-chan by mi ho snad ani nevrátila, musela jsem jí ho z náruče téměř vyrvat. Ale Lawri je spokojený, příjemně unavený teď pozoruje, co že to vyvádím.

Ale stejně je jedna věc! Svého miláčka jsem pronesla i přes školu, kde jsem ho několikrát vybalila a obdivovatelům vysvětlila, že se jmenuje Lawrenc (popřípadě Vavřinec) a že je to chlapeček. Většina to přijala, což mě velice potěšilo, ale přeci jen se našla slečna, která říká "je TO pěkné". No promiň, ale můj Lawri není žádné TO! Jmenuje se Lawrenc (Lawrenc II.) a je to princ, tak se k němu tak chovej! Není TO! Jedinné To, které znám je z pohádky/seriálu a to on se tak ještě jmenoval. Příjde mi, že takhle moje kamarádka nějak nedokáže připustit, že Lawrenc je pro mě NĚKDO, že je to můj kamarád. A to dokonce tak blízkej, že se nechává i muchlat.
Je mi trošku líto, že si nedokáže PŘEDSTAVIT. Stačí si představit.. Lawriho království, jeho zvířecí smečku i Vůdce..(což je jeho oblíbený podkonní, respektive "podpsí", protože se věnuje hlavně péči o jeho smečku, nebo aspoň o většinu jeho smečky..:-)) ..a tak. Já se občas přistihnu, jak zírám na jedno místo ve zdi, myšlenkami v Království, třeba na královském honu.. ehm. Zrovna bych potřebovala zůstávat spíš Tady a ne trajdat Tam. :D
No každopádně přináším fotky...:D Sestřiččin "chytrý telefon" se umoudřil a poskytl některé ze svých fotek.

Lawri nebude kuřák, to ne, ale zkoušeli jsme, jestli v prstíkách nějaké "žváro" vůbec udrží. Udržel, jeho prstíky jsou jakoby přesně v tom správném "kuřáckém" úhlu. :D

Tyhle jeho ksichtíčky jsou strašně krásný..^^

Prý tady vypadá jako Strýček z Adamsovi rodiny. :D Každopádně, jsem se učila, to je to na čem sedí, česala mu vlásky a koukali jsme spolu na SHINee..

Jedna s Frederikem. Tuhle fakt, žeru, hrozně se mi líbí jeho prstíčky a to jak na nohou tak na rukou.

Mírný úsměv..(to jsme koukali na nějakou pohádku, Lawri seděl na židli a já, hned  po tom, co jsem ho odfotila, na zemi..:D

PS: REKLAMA na Louise (což je chlapeček Elo-chan). I jeho musíte spatřit (Louis). (A když už tam budete najdětet si i slečnu Helen, které dělá úžasné pihovaté face-upy..:-D)

Vítání prince...

A je to..
celý víkend jsem chodila od ničeho k ničemu a fňukala, že co když nepříjde (do Budějovic daleko!), ještě v pondělí jsem kňučela a pak jsem TAKHLE znervózněla. Sestru jsem pružila už kolem půl třetí, že teda jako MUSÍ jít se mnou, že já ho neunesu, dyť váží dvě kila, navíc, co když se někde nervově zhroutím!
A  teď? Všechno je v pohodě. Lawri do naší rodiny zapadl jako nic. Momentálně spinká s Frederikem v náručí. Maminka mu plete svetřík a sestra se obdivuje, jaké krásné fotky s ním jsou.. ^^
A zjistila jsem, že ačkoliv jsem tak obrovský milovník krabic neumím je otevírat. :D
Jinak ve zvyku bývá ukázat tu "vaši krabici"..,jenomže já už jsem do ní stříhala a navíc je to nudný. Čekala jsem jinou krabici, jenomže uvnitř na mě místo krabice..(tedy místo druhé ošklivé krabice..:D) čekala luxusní taška na přenos. Impldoll..♥ Jaj...oni asi věděli, že ho chci VŠUDE vozit s sebou + že už ve středu má oslavnou čajovou párty..:D
Pak jsem vytáhla věcičky jako certifikát, paruku, botky..etc.. a nakonec mumii v bublinkatý folii. Tedy tu vytáhla mamka, já jsem neměla nervy.. A pak jsem ho vymotávaly a vymotávali.. než jsme se dostali na konec to byla pěkná fuška..až na nás nakonec vykoukly dvě krásné oči a zafačovaná hlava..(to byl TAKOVÝ pohled, že jsme to fotili..xD)

Mumie..:D

Očička má vážně kouzelná, do šeda a do fialova zorničky..^^ Navíc ty jeho dlouhé vlásky. Je vážně úžasný s obrázkem se to NEDÁ srovnávat. Dokonce i ty řasy, co má te'd mu nehorázně sluší, tudíž je měnit nebudu..:-)
Je prostě nádherný, pěkně stojí a hážě TAKOVÉ obličeje. Je úžasné štěňátko, akorát sestřička se snaží fotit ho v takových ošklivých polohách. Takových, co se na prince VŮBEC nehodí..:D Ale některé fotky se jí vážně moc povedly a s těmi se teď, samozřejmě s jejím svolením, podělím...:-)

Takhle momentálně moje princátko vypadá. Chrní s Frederik v náručí..

Ty lodičky!.. Má to sice vzadu trošku volný, ale nehorázně mu sluší..^^

Úplně ze všech nejkrásnější fotka.. :-)

Z téhle prostě nemůžeme..:D chtěla jsem mu pomoct na nohy a on vystrčil zadek.. (ale má pěkný zadek..:D)

A k porovnání princ do kterého jsem se zamilovala.. Ale když teď koukám na svého Vavřinečka (Lawriho), je to vlastně ještě mnohem, mnohem lepší!..:-)