Kočičák

Pořád jsem slibovala, jak rozeberu ocásek, co mi přišel zároveň s oušky a není to tak dávno, co byl ocásek OPRAVDU rozebrán, rozstříhán a použit na jiné věci.

Respektive na ty stejné, ale ve zmenšené podobě.
Tudíž se teď můj princ pyšní vlastními oušky, ocáskem a chlupatou "jakože" vestičkou.
Ještě vymýšlím, jak jinak mu ukotvím ouška na hlavě, protože tahle "čelenka" z měkkýho kovu je poměrně nic moc. Takže občas sjede. A nebo mám strach, že bych mu koncema mohla poškrábat jeho vlastní ouška. Jenomže tak malé a hlavně nenápadné sponečky, aby Lawrimu seděly jsem ještě neobjevila. Mamina navrhuje gumičku, ale to se mi moc nelíbí.. uvidím.
Každopádně beru to jako pokrok a úspěšné zakončení jednoho z vyráběcích dnů.
Momentálně se naším směrem ženou bouřky, tudíž je v plánu dodělávka trička a něčeho, čemu se snad bude dát říkat "kalhoty".

Lawri právě odmítl sundat ouška a ocásek. Uhm, prý, že teď bude koťátko a ať ho tak uložím.
Uch, no proč ne..^^

Jedinná barevná. A stejně jsou ty barvy nějak mimo. Ta modrá je ve skutečnosti ještě o něco tmavší.

Ověřování, jestli ouška drží.

Tady je i kousek ocásku. Ten se mi moc líbil sešívat. A uvnitř je taky ten měkkej drát, takže jde ocásek tvarovat..^^ Akorát je krátkej..

Tahle se mi líbí..

Už je to oficiální..

..
oficiálně mi drží místo jak v Praze (na obou oborech), tak v Ostravě.
Ostravě upřímně zdálky mávám s tím, že tam nechci...
Aspoň jedno dilema vyřešené.
A mé dva další obory?
Šlo by to studovat zároveň?
Jak si mám vybrat mezi dvěma, který chci oba určitě dělat?
Speciální chovy? Nebo radši Zoorehabilitace a další asistenční aktivity se zvířaty?
Tak si tady přemýšlím. A nevím.
Lawrimu je to jedno, prý hlavně, že bude moct jet se mnou.
Dokonce je na mě milejší než obvykle. Nevím jestli je to pro to, že si pojišťuje svůj odjezd nebo proto, že mě prostě chce povzbudit... a vsázím (možná naivně) na druhou možnost.
Co by to mohlo být jiného, když smím drdůlkovat? A vrtat se mu ve vlasech a on ani nešpitne. :-)

Lehni!

..ta moje příšerka mě VŽDYCKY dokáže překvapit.

Jsou věci, o kterých se mluvilo jako o "nenaučitelných". Můj mazel umí "sedni", "packu", "druhou", "pojď sem" a "domů" "hop" a nově i "poď,poď", který se mi hodí na procházkách., ale lehni, to bylo zakletý. Za těch jeho jedenáct let života to na povel neudělal nikdy. Mohla jsem se stavět třeba na hlavu, ale nic. Vysvětlit jsem mu to pravděpodobně nedokázala, tak aby se mu chtělo to udělat.

Jenomže ve středu se stalo něco kouzelného.
Vždycky, když jdu ven, mám pro něj něco dobrýho (ale nikdy nic nedostane zadarmo..), v tu středu mi něco spadlo a to psisko rozjetý ze sedu okamžitě lehlo. Prvně jsem si říkala, že to je náhoda, ale zkusit se má všechno.
Přidřepla jsem k němu a s rukou dole "lehni", chvilku na mě koukal, jako, "co po mně zase chceš? teď jsem vstal", ale pak lehnul. Mohla jsem se radostí pominout... Takže i ten můj staroch lítal nadšeně jak šílenej.
Pořád sice nelehá zadarmo, ale už nemusím přidřepávat...:-)
Mám z něj radost.
Na starý kolena mu to všechno jde...^^
Možná, že nebudeme (oba), tak hloupý, jak vypadáme. Možná máme skryté vlohy..
Navíc už si mě dokáže i hlídat. Vždycky byl spíš samovýletník, ale teď je radši, když jsem na dohled. Vždycky, když jdu pro něco domu, sedne si před verandu (protože ví, že tam sám nesmí) a čeká. A pak na mě hupne a já si div nerozbiju pusu.

Povelové lehni a těšení na dobrotu..^^

Moje milá lokomotivka. Sledoval mě, co dělám..:D

Ah, a už hledá skulinku, jak by mohl to svoje "lehni" šidit. Šidí i sedni, takže jsem vlastně vynechala moje upozorňování "nešiď", který taky umí moc dobře rozeznat..:D

Zázraky..

.. ne zázraky to nejsou, ale úžasně kouzelné to je.

Dneska jsem měla tu čest shlédnou canisterapii. A to v Šumperské nemocnici a pro seniory. Bylo úžasné sledovat jak paní, co se psem pracovala, tak psa, sestřičku a pomocnice (a protože jedna je moje kamarádka, tak jsem se mohla dívat) i ty lidi. Každý přijal pejska jinak, ale všechny to přinutilo zavzpomínat na svoje zvířátka.
Obzvlášť se mi líbil jeden pán. Povídal nám, že má doma sedmnáct let starého knírače a co všechno ho naučil a protože pán asi holduje psím sportům umí toho pejsek vážně hodně. Vyprávěl nám o svém synovi, co cvičí psi pro ministry a pro vojáky. A vůbec vypadal, že ho ty dvě hodiny strašně moc nabyli energií. Byl strašně rád, když se mu půjčilo do ruky vodítko, když ho směl kartáčovat a úplně dokonale dával povely. Asi chápu, proč je jeho knírač takovej šikula. :-)
Někteří se radši jenom dívali, ale většina těch lidí komunikovala a když ne se sestřičkou nebo paní psovodkou tak se psem a to bylo ještě o dost úžasnější.
Po dvou hodinách dřiny měl pesák dost.

Paní, co canisterapii dělá, je jediná tady z blízkého okolí a má toho docela dost. Cvičené má prý dva pejsky. Ten, kterého jsem viděla pracovat já je bobtail. Paní ho měla sestříhaného, takže vypadal jako plyšák. :D
A kolem nás se pak ještě pohybovala paní se štěnětem naháče (už druhý v Šumperku...^^), že prý chce taky dělat canisterapii. Tak jsem zvědavá, jestli tohle mimčo někde uvidím..:-)

Mám z toho úžasný pocit. Uch, asi půjdu pomáhat..^^

Krosna, kufr, jeviště! Krosna, stan a kajak!

"Ahooooj!" řve se na každého projíždějícího (proplouvajícího) takže opět "ahoooj, vy toho muže grilujete?"zeptám se u toho, když spatřím zřejmě mrtvého chlápka pod něčím co vypadá jako alobal "Ahoooj, ne on je jen ožralej" chlápek taky otvírá oči, ale to už plujeme dál...

Vždy jsem si myslela, že největší pijani jsou umělci a pak jsem potkala vodáky xD...Okey vodáctví není jenom o pivu a rumu, hlavní je zábava a tak trochu dobrodružství. Tenhle týden byl ve znamení spousty vody (voda dole, vepředu, vzadu po stranách i nahoře T.T) a hořekování ve stanu na počasí (nespokojenost jak s deštěm i vedrem xD), na nedostatek prostoru a nepohodlí a na pitomé daleké sprchy za 20 Kč bez záruky na teplou vodu! Prostě paráda! xD Ale přežila jsem to a zamilovala se do té úžasné vody a přírody a sjíždění na raftech a kajacích :-). Je to parádní. Člověk si zablbnul, zaplaval (byla jsem první ve vodě xD spadla jsem ještě než jsem vyplula xD) a zazpíval...hooodně zazpíval (začla jsem tam nesnášet písničku Kdybys tak náhodou měl pocit, že jsi sám,tou cestou mechovou, přijď rychle rovnou k nám... whaaa!! a to jsem ji tam slyšela poprvé, ale za to 1000x x.X...)

A trochu o vodáctví ať tady jen blbě nekefrám, ale trochu vzdělávám, když už jsem na tom pajdáku. xD Člověk sedící vzadu se jmenuje ZADÁK a má na starosti řízení a život ostatních na palubě :-). Člověk sedící vepředu je HÁČEK a je to motor, obstarává rychlost, čistí plavidlo a nahání prý (dle instruktorů) ženský/mužský zadákovy do stanu xD A člověk sedící uprostřed a bez pádla je PORCELÁNEK, ten obstarává nejčastěji zábavu a prý musí umět vtipy xD.
Další věci by chtěli názornou ukázku a tak končíme. :-)

Krom sjíždění jsme navštívili 3 zámky...chjaa všude samý Shwarzenberg xD, ale mooc pěkný, jen stavitelé měli myslet mnohem více na turisty a nestavět to tak vysoko xD

Na závěr ve čtvrtek bylo křtění na vodáky samotným bohem řek Čochtanem xD křtil nás pádlem, rumem, blátem (plus další nechutnosti ze dna řeky xD písek, kachní trus, ...) a vodou samozřejmě... jelikož pršelo a byli jsme špinavý z mytí a nakládání lodí do vody jsme se vyloženě těšili xDxD

Plus 9 hodinové cesty tam a zpátky s filmy (Plnou parou vzad, Lovci myšlenek, Gladiátor)... prostě parádní týden :-)

Ještě se ve zkratce zmíním o Wolkrově Prostějově, kde jsem byla minulý týden od úterka do soboty s divadlem poezie (soubor Červiven, inscenace Knedlo, vepřo, zlo...pro mě stejně ale jednoduše kufry :-)) Byla to sranda v úterý jsem odjela, v sobotu odpoledne se vrátila, něco málo vybalila, něco málo přibalila a v neděli ráno zase jela pryč...xD hektické.

Tam ty bylo taky parádní, mnohem lepší spaní a žádný déšť. xD Plus spoustu recitátorů a divadel. :-) Během toho jsem se zúčastnila i semináře Stínová porota. Já jsem ale pilná, zatímco ostatní vyspávali, já musela na ranní seminář. xD
Jo a získali jsme ocenění za scénář a metaforickou práci s rekvizitami. :-)

Okey...měj te se krásně a PAC & PUSU Ni@Toki
...a zase příště