Praha je tak strašně neosobní, až se z toho chce člověku brečet.
Úplně hrozně moc mi chybí "zdravení lidí". Na vesnici jdu a hulajdám na všechny okolo svoje "dobrý den", tady to nejde. Snažím se to aplikovat aspoň v obchodech, ale prodavači a prodavačky už toho mají po osmi hodinách plné kecky a tak mě okatě ignorují.
Moc mi to chybí! Už se těším domů. Na svého pejsáčka a na to, až mě zase někde podzraví.
