neděle 25. prosince 2011

...

Protože...
odešel člověk, na kterém mi záleželo.

Čekám, až se vrátí...
ale zatím... 
Na jeho počest.

Čekám, Aki. :-)

neděle 11. prosince 2011

Kaya

Dřív taky Hime. Dodneška mě tahle hudba míjela (není to úplně můj stájl).. ale dneska jsem se docela chytila na novinku "Awilda". Hm... kdo je to? (Smazala jsem celý svůj výkec a smrskla to do tohohle)..

A ještě by mě zajímalo,.. jak to s ním/ní je. Ale asi se bez toho obejdu. Hlas má úžasný! :-)

Čas strávený s Ga...GEJŠOU..

Aneb, jak se moje srazování smrsklo jen na jednu BJD..

Accchhh....! Sakuru zbožňuju od chvíle, co se na BJD Kingdom poprvé objevil jeho Box opening. A teď ho miluju ještě víc. Dokonce mi Vavřineček tohle toleruje..(protože se mu Sakura taky líbí!..XDD ale on se narozdíl ode mě umí ovládat a navíc tam měl i další svoje extrémní oblíbence.. například urozeného pána Gabriela a jeho sluhu Rafaela..:-))
Ale Sakura! Och, pět hodin s Gejšou. Achjoo... ^_________________^

Taky jsme ochmatlali Alexe (Sabika!)... takže to za to cestování stálo..:-D (a přiznám, že tahat se s ním bych nechtěla... Uch, Roderiku vážně VÁŽNĚ ti vůbec nezávidím, až budeš přenášet Psisko.. Být tebou začnu poslivat..XD)
Seznámili jsme se i se Severim, který byl extrémně hodný a slušný..(stačilo mu oňuchňávání krku a očichávání vlásků pana Gabriela..:-D)

A příznám, že se mi Vavřinec párkrát ztratil z dohledu...XD Jednou byl propůjčen (ale prý to zvládl bez úhony na cti tak v pořádku, asi.... no uvidím, jestli se objeví nějaké podezřelé fotky..xD)...a jednou prostě zmizel... Ale vrátil se tak to bylo v poho.
A navíc mi dělal společnost Sakura..^^ (ZNOVU)...

Hm, kdyby tam Sakura nebyl, tak jsem domů došla asi o dost dřív, ale víte... když se naskytla TAKOVÁ příležitost! Tak jsme nakonec odcházeli mezi posledními...xD

A až budou fotky! Tak KONEČNĚ uvidíte gejšu, jak je je teď úžasnej!... Uheheee...(a kdyby tam byla Hiroko, tak dělejte, že tam není... Patrik (ten pán co fotil).. blejskal nebezpečně často kolem Sakury (a tím pádem mě..:D Kde byl Sakura byla jsem i já!..XD)
Ale na tu fotku se těším, chci ji jako plakát!..^^

středa 7. prosince 2011

...Jak se stal Hrabišín slavným...

Ahaha...XD

Hrabišín byl v televizi, protože pán ze sousední vesnice kradl prasata z JZD (Aka Hrado Hrabišín..xD).
V tý televizi fakt dávají i takovýhle věci.?! Jako faaaakt?
Ale překvapilo mě to.
Hrabišín na Nově!.. XD
Já už chci domů. Vždycky, když se něco děje (Nova natáčí..XD) tak jsem v Praze, kde se nic neděje. Nebo aspoň ne kolem mě. A když jsem doma, tak se na Národní protestuje.
Sakra to je pech.
Kdo má zájem o zprávu, jak se v Hrabišíne kradou prasata a vozej se kolečkama přes les, zde.
Zabijačka hold nebude. Ale víte co, ten chlap, co to vezl v kolečkách je docela machr. Ono je to přes ten les docela nepohodlná štreka (chodím tama se psem..:-)).
Jooo srandičky, to by mi šlo. :-D

úterý 8. listopadu 2011

...Pondělky...

To jsou nejhorší a zároveň nejlepší dny! Miluju Anatomii s Rozinkem (všechny ty jeho hanbatý poučky a říkanky (už ne tak hanbatý) si pamatuju! a pamatují si je i jeho bývalý žáci, jak nám dokázala Římsa toto pondělí...:-)) a mám strašně ráda Zoologii, když nás má Vrabec. Je to vtipálek a je to s nám strašně kouzelný! Taková prča. Jsou to asi jediné dvě přednášky s kterých si odnesu hlavu nafouknutou (div se nevznáším metr nad zemí..)
Nejhorší jsou pondělky proto, že jsem dostali extrémně chytrého učitele na Anatomii, ale na cvičení. Peter. Náš Peter, mám pocit, že nemá páru, jak se která kost řekne česky. Jenomže, když na nás vyvalí s tou latinou, tak polovina lidí má v očích skelnej výraz a nevnímá (já se občas chytám, latina na gymplu mi přeci jen k něčemu byla..:-)). Ale je to s ním i príma. Na pitevně moc ne.. ale v cvičebně to se pak rozjede... vytáhne tenisový hekání a mi všichni padáme smíchy. Vlastně to s ním není tak hrozný. Ale jsem docela ráda, že toto pondělí chyběl. On přeci jen žaludek přežvýkavců je dřina a slyšet ho latinsky, když tápete v češtině je docela kontraproduktivní. A s p. Římsou to bylo taky príma. Je to mladej kluk (kurňa víc jak 27 mu nebude! a to vypadá ještě mladší..) a vytáhl všechny ty poučky, co používá Rozinek. To bylo vážně skvělé. A p. Římsa mi úplně strašně připomíná s. Andělu (z našeho Voršilského kláštera)... ten jeho úsměv, mluva, pohyby... Hm, třeba jsou do rodiny ani neví..:-)

Jinak. Zjistila jsem, jaké strašné utrpění je chodit kolem knihkupectví... Je taková dřina ho obejít, musím si to pořád opakovat, Hiro, nechoď tam, tyhle poslední tři stovky nemůžeš vyhodit za knížku (knížky, když jdu kolem "levných knih"), kterou si TAK chceš přečíst! A pak jdu a koupím si tu knížku a týden nenápadně hladovím...xDDD Ale duševní potrava je důležitější než krmit tělo..
A pak jsem strašně šťastná, že ty knížky mám. Akorát se mi tam začínají nebezpečně kupit. Přiznám se, že se je bojím odvézt domů, protože mě máma asi přetrhne..T__T :-D
Každopdáně z poslední koupě jsem trochu zklamaná. Pořídila jsem si něco "Za soumraku"... pějí na to chválu, ale vlastně to tak úžasný není. Čekala jsem něco trochu jiného... možná větší přerod nebo nevím..?! Ale připadá mi, že existují lepší knihy (a za míň peněz) než bylo tohle.. Ale co, alespoň ta obálka za něco stojí.. *tsheheeeee ^^"*

Jinak moje srazování s dalšími BJD mi jde... dost dobře ne...:-D Ale s Liamkem jsme seznámení tak super...:-)

Asi jdu. Stáhla jsem si Ai no Kusabi..*bwahahaaaa* budu se na to dívat v klášteře. Chybí mi Iasonovo "Riki"...:-)

úterý 1. listopadu 2011

Levi je na cestě...♥

No a takhle já prožívám nadšení svých kamarádů z toho, že jim odeslali BJD. ^__^


Levi je model od Iplehouse, konkrétně Mars. Je to fešák a já se na něj tolik těším! Maminka od Shinnyi, mu dala druhé jméno "Andrej", jsem zvědavá, co s tím Shinnya provede...:-D
Jinak píšu sem proto, že "Levi" by měla být zkrácenina nějakého jména. My jsme na nic nepřišli a vzhledem k tomu, že Levi už je na cestě domů je čas najít mu to správné jméno. Takže bych Vám byla vážně vděčná, kdybyste se zamysleli. Víc hlav víc ví. :-) A Shinnya se s námi pak podělí o své nadšení z BO a pochlubí se na fóru...:-)

čtvrtek 27. října 2011

...Twííít...T___T

Praha je tak strašně neosobní, až se z toho chce člověku brečet.
Úplně hrozně moc mi chybí "zdravení lidí". Na vesnici jdu a hulajdám na všechny okolo svoje "dobrý den", tady to nejde. Snažím se to aplikovat aspoň v obchodech, ale prodavači a prodavačky už toho mají po osmi hodinách plné kecky a tak mě okatě ignorují.
Moc mi to chybí! Už se těším domů. Na svého pejsáčka a na to, až mě zase někde podzraví.

neděle 11. září 2011

Botky taky?

Od té doby, co znám BJD prolízám kde co. Často skončím u Tonnerek a říkám si, že to vlastně není špatný koníček a mít takovou jednu.. Pak se podívám na to svoji rozkošnou princezničku a je mi jasný, že žádná tonnerka nebude, že bude jedině další BJD.
Každopádně o tom to není..:-)
Jsou to asi tři dny, co jsme narazila na poměrně jednoduchý návod jak si udělat botky. Původně je to tedy na tonnerku, ale myslím, že to není podstatné, dá se to upravit i na větší tlapku.

Plánuji si to vyzkoušet, ale zatím nemám doma fimo, tudíž mám útrum..:D Ale podělím se, třeba budete vy rychlejší..:-)

Jak na botičky.

středa 31. srpna 2011

Podruhé

Našla jsem ho a nemám radost. (Stránka společnosti)

Každopádně mi dovolte, abych vám představila Romiho, královského podkoního, podpsího a princovu lásku.

Zatím nemám tušení, jak se jmenuje, kolik stojí (ale to je stejně jedno, neb nemám ani korunu), ale je to Lawriho velikost. Romi je zase z Číny. Je to nová společnost (only-doll.com), která ještě nemá ani anglickou verzi stránek.
Ale tohle je on! Má přidrzlý úsměv a když si ho představím pihatýho a nazrzlího.. Asi půjdu vykrást banku.
A jeho "nalezení" bylo úplně stejné jako to Lawrencovo. Prostě BUM! Tohle je on!..

neděle 28. srpna 2011

Litovelské pomoraví

S Kačenkou jsem byla na Městských skalách (což je kousek od Šumperka). To bylo moc príma, akorát výhled z rozhledny je teď docela smutný, protože je vidět na skládku a to prostě nedělá moc pěkný dojem.
Naproti tomu Litovelské pomoraví, které jsme navštívili naposledy, to je prostě krása.
Jediná ošklivá věc, kterou tam mají jsou komáři. :-D
Kačenka mi poslala krásné fotky a já se tak s vámi mohu podělit o některé krásy této krajiny.
Vyrazili jsme docela brzy ráno s Kačenčiným psiskem, což je buď bišonek a nebo nějaký mix, Kytkou. Je to takový třestiprdlo. :-D Mám ji ráda! I Kačenku samozřejmě.
Vlakem jsme se dopravili do Litovle, vystoupili o zastávku dříve a po obchodech (super orientace!) jsme se dostali až na výchozí bod.

sobota 20. srpna 2011

Vtipný Draco Malfoy

Nebo spíš Tom Felton...protože on je opravdu okouzlující. Proto jsem se rozhodla tady vložit jeho rozhovor. Dozvíte se v něm jak na Toma reagují děti, pár kouzelnických dvojsmyslů, o nečekané adopci xD a také co si myslí o internetových povídkách typu "Drarry". :D
Vážně video doporučuju.


http://cdn.buzznet.com/media/jjr//2011/07/tom-conan/tom-felton-conan-01.jpg


Ni-chan

úterý 9. srpna 2011

Nadšené kňučení

Facebook na něco je!

Je to už nějakou dobu, co jsem měla tu čest "potkat" Michaela a jeho přítele Alexandra. Dva šikovné cosplayery (píše se to tak vůbec? Je to strašné slovo).
Jsou krásní sami o sobě, ale když se dají dohromady je to ještě o nějaký ten level výš. Poslední jejich cosplay mluví za všechno.
Zatímco Alex si vzal na paškál Sebastiana a Clauda, Míša se vrhl na Ciela a Aloise.. A strašně zaujatě říkám, že mu Alois padne přesně. (Navíc má Michael dokonalý pršáčkovitý nosánek, co se mu na cosplayování takových urozených tvářiček hodí.)

Důvod proč o nich píšu je úplně jednoduchý.. jsou to pokrový cosplayeři, co nezůstávají jen u fotek, ale vrhají se i do pohyblivých projektů.
Mám ráda obě CMV s Cielem a Sebastianem, ale to které se věnuje Aloisovi je prostě... je to skoro jako se podívat Aloisovi do hlavy.. Takže se chci poděli a zároveň tak zvětšit jejich sledovanost, oni si to zaslouží. :-)

pondělí 1. srpna 2011

Kinové zážitky

Včera jsme KONEČNĚ byli na poslední části Harryho Pottera. Mám pocit, že tomu ještě něco chybělo.
Efekty byli naprosto dokonalé, film byl opravdu skvělý a kapitola s Princem dvojí krve byla zpracována tak úžasně, že jsem ji celou proslzela. To byl opravdu herecký výkon nad výkony. :-)
I Lawri je rád, že to mohl vidět na vlastní oči takhle krásně a navíc ho Shinnya držela celý film za tlapku, takže byl úplně nejspokojenější na celém světě..:-)
Nejvíc jsem brečela, když umíral Voldemort, bylo mi líto, že umřel, on přeci nebyl zase až tak špatnej člověk, jenom si některé věci špatně přebral a jeho rodina taky nebyl zrovna příklad do života..

Já bych to asi nenechala skončit takhle. V mé verzi by byl Voldemort ten vítěz, asi. :-)

A pak "o 19 let později", to bylo docela smutný. Nebylo to důstojný zakončení filmu (ani knihy).. Alespoň já bych si chtěla svoje hrdiny uchovat jako mladé lidi plné nadějí, ale takhle. Ronald s břichem, Ginny s mikádem. A postarší Draco, to kino plakalo smíchy a to nebylo fér!

A jedna věc mimo. Plyšový Harém.

pátek 22. července 2011

Jak jsem zapochybovala

Jsou to asi dva dny, co jsem skutečně zapochybovala. Blonďatý chlapec mě vyvedl z míry. Absolutně jsem si nebyla jistá, jestli mu můžu věřit, že skutečně je chlapec.
Poohlédla jsem se po dalších informacích a zjistila, že se jmenuje Maya, přiznám se, že mě to moc nepřesvědčilo, takže nastalo další hledání a ověřování.
LM.C, totiž tato dvoučlenná skupina skutečně jsou tito dva chlapci.
Ujistila mě o tom i moje sestřička a ukázala mi plakát, kde jsem konečně prozřela.

Já jsem si myslela, že mě nemůže nic překvapit, že přece je to Mana nebo Hizaki nebo Kamijo nebo já nevím třeba Uruha. Ale tohle mě fakt dostalo. Možná, že mě uhopsaný korejský dívčí pop zblbnul natolik, že jsem měla pochybnosti.
Ale víte, teď, když se na něj znovu dívám, pouštím si klip s touhle image, tak si říkám, jak jsem mohla pochybovat?! Vždyť tohle je přece na něm vidět.
Teď když to vím stopro, je to jasný. No ne?..:D

pátek 8. července 2011

Kočičák

Pořád jsem slibovala, jak rozeberu ocásek, co mi přišel zároveň s oušky a není to tak dávno, co byl ocásek OPRAVDU rozebrán, rozstříhán a použit na jiné věci.

Respektive na ty stejné, ale ve zmenšené podobě.
Tudíž se teď můj princ pyšní vlastními oušky, ocáskem a chlupatou "jakože" vestičkou.
Ještě vymýšlím, jak jinak mu ukotvím ouška na hlavě, protože tahle "čelenka" z měkkýho kovu je poměrně nic moc. Takže občas sjede. A nebo mám strach, že bych mu koncema mohla poškrábat jeho vlastní ouška. Jenomže tak malé a hlavně nenápadné sponečky, aby Lawrimu seděly jsem ještě neobjevila. Mamina navrhuje gumičku, ale to se mi moc nelíbí.. uvidím.
Každopádně beru to jako pokrok a úspěšné zakončení jednoho z vyráběcích dnů.
Momentálně se naším směrem ženou bouřky, tudíž je v plánu dodělávka trička a něčeho, čemu se snad bude dát říkat "kalhoty".

Lawri právě odmítl sundat ouška a ocásek. Uhm, prý, že teď bude koťátko a ať ho tak uložím.
Uch, no proč ne..^^
Jedinná barevná. A stejně jsou ty barvy nějak mimo. Ta modrá je ve skutečnosti ještě o něco tmavší.

Ověřování, jestli ouška drží.

Tady je i kousek ocásku. Ten se mi moc líbil sešívat. A uvnitř je taky ten měkkej drát, takže jde ocásek tvarovat..^^ Akorát je krátkej..

Tahle se mi líbí..

pátek 1. července 2011

Už je to oficiální..

..
oficiálně mi drží místo jak v Praze (na obou oborech), tak v Ostravě.
Ostravě upřímně zdálky mávám s tím, že tam nechci...
Aspoň jedno dilema vyřešené.
A mé dva další obory?
Šlo by to studovat zároveň?
Jak si mám vybrat mezi dvěma, který chci oba určitě dělat?
Speciální chovy? Nebo radši Zoorehabilitace a další asistenční aktivity se zvířaty?
Tak si tady přemýšlím. A nevím.
Lawrimu je to jedno, prý hlavně, že bude moct jet se mnou.
Dokonce je na mě milejší než obvykle. Nevím jestli je to pro to, že si pojišťuje svůj odjezd nebo proto, že mě prostě chce povzbudit... a vsázím (možná naivně) na druhou možnost.
Co by to mohlo být jiného, když smím drdůlkovat? A vrtat se mu ve vlasech a on ani nešpitne. :-)

čtvrtek 30. června 2011

Lehni!

..ta moje příšerka mě VŽDYCKY dokáže překvapit.

Jsou věci, o kterých se mluvilo jako o "nenaučitelných". Můj mazel umí "sedni", "packu", "druhou", "pojď sem" a "domů" "hop" a nově i "poď,poď", který se mi hodí na procházkách., ale lehni, to bylo zakletý. Za těch jeho jedenáct let života to na povel neudělal nikdy. Mohla jsem se stavět třeba na hlavu, ale nic. Vysvětlit jsem mu to pravděpodobně nedokázala, tak aby se mu chtělo to udělat.

Jenomže ve středu se stalo něco kouzelného.
Vždycky, když jdu ven, mám pro něj něco dobrýho (ale nikdy nic nedostane zadarmo..), v tu středu mi něco spadlo a to psisko rozjetý ze sedu okamžitě lehlo. Prvně jsem si říkala, že to je náhoda, ale zkusit se má všechno.
Přidřepla jsem k němu a s rukou dole "lehni", chvilku na mě koukal, jako, "co po mně zase chceš? teď jsem vstal", ale pak lehnul. Mohla jsem se radostí pominout... Takže i ten můj staroch lítal nadšeně jak šílenej.
Pořád sice nelehá zadarmo, ale už nemusím přidřepávat...:-)
Mám z něj radost.
Na starý kolena mu to všechno jde...^^
Možná, že nebudeme (oba), tak hloupý, jak vypadáme. Možná máme skryté vlohy..
Navíc už si mě dokáže i hlídat. Vždycky byl spíš samovýletník, ale teď je radši, když jsem na dohled. Vždycky, když jdu pro něco domu, sedne si před verandu (protože ví, že tam sám nesmí) a čeká. A pak na mě hupne a já si div nerozbiju pusu.
Povelové lehni a těšení na dobrotu..^^

Moje milá lokomotivka. Sledoval mě, co dělám..:D

Ah, a už hledá skulinku, jak by mohl to svoje "lehni" šidit. Šidí i sedni, takže jsem vlastně vynechala moje upozorňování "nešiď", který taky umí moc dobře rozeznat..:D

úterý 28. června 2011

Zázraky..

.. ne zázraky to nejsou, ale úžasně kouzelné to je.

Dneska jsem měla tu čest shlédnou canisterapii. A to v Šumperské nemocnici a pro seniory. Bylo úžasné sledovat jak paní, co se psem pracovala, tak psa, sestřičku a pomocnice (a protože jedna je moje kamarádka, tak jsem se mohla dívat) i ty lidi. Každý přijal pejska jinak, ale všechny to přinutilo zavzpomínat na svoje zvířátka.
Obzvlášť se mi líbil jeden pán. Povídal nám, že má doma sedmnáct let starého knírače a co všechno ho naučil a protože pán asi holduje psím sportům umí toho pejsek vážně hodně. Vyprávěl nám o svém synovi, co cvičí psi pro ministry a pro vojáky. A vůbec vypadal, že ho ty dvě hodiny strašně moc nabyli energií. Byl strašně rád, když se mu půjčilo do ruky vodítko, když ho směl kartáčovat a úplně dokonale dával povely. Asi chápu, proč je jeho knírač takovej šikula. :-)
Někteří se radši jenom dívali, ale většina těch lidí komunikovala a když ne se sestřičkou nebo paní psovodkou tak se psem a to bylo ještě o dost úžasnější.
Po dvou hodinách dřiny měl pesák dost.

Paní, co canisterapii dělá, je jediná tady z blízkého okolí a má toho docela dost. Cvičené má prý dva pejsky. Ten, kterého jsem viděla pracovat já je bobtail. Paní ho měla sestříhaného, takže vypadal jako plyšák. :D
A kolem nás se pak ještě pohybovala paní se štěnětem naháče (už druhý v Šumperku...^^), že prý chce taky dělat canisterapii. Tak jsem zvědavá, jestli tohle mimčo někde uvidím..:-)

Mám z toho úžasný pocit. Uch, asi půjdu pomáhat..^^

sobota 25. června 2011

Krosna, kufr, jeviště! Krosna, stan a kajak!

"Ahooooj!" řve se na každého projíždějícího (proplouvajícího) takže opět "ahoooj, vy toho muže grilujete?"zeptám se u toho, když spatřím zřejmě mrtvého chlápka pod něčím co vypadá jako alobal "Ahoooj, ne on je jen ožralej" chlápek taky otvírá oči, ale to už plujeme dál...


http://www.goplayoutdoors.com/Member/whitewaterrafting/images/animation.gif

Vždy jsem si myslela, že největší pijani jsou umělci a pak jsem potkala vodáky xD...Okey vodáctví není jenom o pivu a rumu, hlavní je zábava a tak trochu dobrodružství. Tenhle týden byl ve znamení spousty vody (voda dole, vepředu, vzadu po stranách i nahoře T.T) a hořekování ve stanu na počasí (nespokojenost jak s deštěm i vedrem xD), na nedostatek prostoru a nepohodlí a na pitomé daleké sprchy za 20 Kč bez záruky na teplou vodu! Prostě paráda! xD Ale přežila jsem to a zamilovala se do té úžasné vody a přírody a sjíždění na raftech a kajacích :-). Je to parádní. Člověk si zablbnul, zaplaval (byla jsem první ve vodě xD spadla jsem ještě než jsem vyplula xD) a zazpíval...hooodně zazpíval (začla jsem tam nesnášet písničku Kdybys tak náhodou měl pocit, že jsi sám,tou cestou mechovou, přijď rychle rovnou k nám... whaaa!! a to jsem ji tam slyšela poprvé, ale za to 1000x x.X...)

http://www.downloadatoz.com/_imgbank/an/animated-water-screen/Animated-Water-Screen.icon.gif

A trochu o vodáctví ať tady jen blbě nekefrám, ale trochu vzdělávám, když už jsem na tom pajdáku. xD Člověk sedící vzadu se jmenuje ZADÁK a má na starosti řízení a život ostatních na palubě :-). Člověk sedící vepředu je HÁČEK a je to motor, obstarává rychlost, čistí plavidlo a nahání prý (dle instruktorů) ženský/mužský zadákovy do stanu xD A člověk sedící uprostřed a bez pádla je PORCELÁNEK, ten obstarává nejčastěji zábavu a prý musí umět vtipy xD.
Další věci by chtěli názornou ukázku a tak končíme. :-)

http://www.downloadatoz.com/_imgbank/an/animated-water-screen/Animated-Water-Screen.icon.gif

Krom sjíždění jsme navštívili 3 zámky...chjaa všude samý Shwarzenberg xD, ale mooc pěkný, jen stavitelé měli myslet mnohem více na turisty a nestavět to tak vysoko xD

Na závěr ve čtvrtek bylo křtění na vodáky samotným bohem řek Čochtanem xD křtil nás pádlem, rumem, blátem (plus další nechutnosti ze dna řeky xD písek, kachní trus, ...) a vodou samozřejmě... jelikož pršelo a byli jsme špinavý z mytí a nakládání lodí do vody jsme se vyloženě těšili xDxD

Plus 9 hodinové cesty tam a zpátky s filmy (Plnou parou vzad, Lovci myšlenek, Gladiátor)... prostě parádní týden :-)

http://www.flixya.com/files-photo/A/n/i/AnimatedAl346500.jpg



Ještě se ve zkratce zmíním o Wolkrově Prostějově, kde jsem byla minulý týden od úterka do soboty s divadlem poezie (soubor Červiven, inscenace Knedlo, vepřo, zlo...pro mě stejně ale jednoduše kufry :-)) Byla to sranda v úterý jsem odjela, v sobotu odpoledne se vrátila, něco málo vybalila, něco málo přibalila a v neděli ráno zase jela pryč...xD hektické.

http://www.clipartguide.com/_named_clipart_images/0511-0810-0601-5808_Suitcase_Covered_with_Travel_Stickers_clipart_image.jpg

Tam ty bylo taky parádní, mnohem lepší spaní a žádný déšť. xD Plus spoustu recitátorů a divadel. :-) Během toho jsem se zúčastnila i semináře Stínová porota. Já jsem ale pilná, zatímco ostatní vyspávali, já musela na ranní seminář. xD
Jo a získali jsme ocenění za scénář a metaforickou práci s rekvizitami. :-)

Okey...měj te se krásně a PAC & PUSU Ni@Toki
...a zase příště http://s.myniceprofile.com/myspacepic/185/18507.gif

středa 15. června 2011

V Praze je blaze (v žabce draze, ale byla blízko!)

Neděle 12.6.
Jeli jsme už v neděli večer, protože měli stávkovat.
V kupé s námi jela rodinka s malým chlapcem (okolo dvou let, takové to ukecané období), klučina bavil celé kupé. Lokodzila (lokomotiva). Ale jinak jsme více méně usínali. Akce teprve přišla. Dorazili jsme nastoupily do metra a v dobrém duchu vystoupily na hradčanské, když naše ubytování bylo na Hradčanech a aby toho nebylo málo vydali jsme se na druhou stranu. Ještě jsme si s Májou dělali srandu, že s takovou k těm kapucínům dorazíme o půl jedenácté. Schválně hádejte v kolik jsme dorazili..:D Nakonec jsme se zeptali takové příjemné paní, ta se nám snažila poradit (a šlo jí to!), když se u nás zastavil pán pochybného vzezření s tím, že nás tam dovede. Cestou si koupil krabicové víno (že už "odmítá chodit střízlivý") a za normálních okolností bych raději dělala, že ho neznám. Ale byl k nám milý a věděl toho docela dost, takže jsme se i něco přiučili. Navíc byl tak ochotný, že nás zavedl až na místo. Tam jsme pro jistotu vlezli ke špatným dveřím a vzbudili pána k osmdesátce. Naštěstí i ten byl velmi milý a dovedl nás až do rukou bratra Petra. Ten se nás ptal, co jsme vyváděli a když jsme mu řekli, že jsme vystoupili na hradčanské a pak se ztratili nahodil velmi útrpný pohled a že "to jste měli vystoupit na malostranské.." je nám to jasné!.. Příště. Pak nás i v tu dost pokročilou hodinu provedl po areálu. A vůbec k nám byl moc hodný. Navíc tohle ubytování byla jedna báseň. My jsme s Májou snad půlku pobytu v Praze prospali a nebo jsme se váleli.

Pondělí 13.6.
Přijímačky. Vyrazili jsme zavčasu, moc brzo. Dlouho jsme čekali. Všechno se jim to opozdilo. Jeden z profesorů dokonce rozjařeně prohlásil "dneska se to děcka ruší"..
Bylo to samé čekání, ale aspoň jsme pobloudili po areálu, který je moc hezký. Koně, psi a ovce..:D "Domů" jsme se dostali kolem šesté a zalomili to s Novým zákonem.

Úterý 14.6.
Chtěli jsme jít na oběd, ale vstávali jsme až ve dvanáct, tak to nevyšlo. Ale aspoň jsme se prošli pěkně na Petřín, když už jsme byli v té Praze (a ještě přes Hrad jsme šli..xD).
Pan Slon, Pan Tele (Pan Tele je u nás jako odjakživa..:-D), Frederik i Lawrenc tu svorně prohlašují, že tenhle den, nebo aspoň jeho pokročilejší část by chtěla svůj vlastní článek. Chtěla! A rozhodlo se (přehlasovali mě..!), že bude..:-) Dřív nebo později.

Středa 15.6.
Zase přijímačky. Žádný spaní do dvanácti..T_T. V těch postelích se tak krásně spalo!
Paní nás při odjezdu zmátla, takže jsme jeli až o čtvrt na pět. Unavení. Lawrenc to zapíchnul hned a já se chystám. Spááááát!

pátek 10. června 2011

Já to zvíře chlupatý prostě miluju.
Oni všichni tvrdí, jak je mu to tričko nepříjemné a kdesi cosi. Jenomže, když ho převlíkám, tak se tváří ták..! Neodolatelně.
To naše převlékání probíhá jednou denně. A to ani ne proto, že by byl takové čunče, ale proto, že mě to strašně baví a navíc je to příležitost, jak do něj něco nacpat (tentokrát ho to asi vážně bolí, protože se do jídla nehrne).
Obětovala jsem mu dvě svoje trička, jedno červený a druhý bílý s potiskem dalmatínka. Víc mu sluší to červené.  Ale jsem z toho vážně nadšená. Baví mě vyslíkat a převlíkat a když to můžu ke všemu praktikovat na té mojí příšerce. Uhm, to je prostě něco. Nikdy jsem nevěřila, že bude tak nadšený z toho, že nesu tričko. Sice se se mnou pořád snaží přetahovat a viditelně se mu moc líbí, jak látka praská, když ji úplně prokousne, protože občas to jen tak drží v zubech a soustředěně šoupe látkou na to správný místečko.
Už vím, co s těma tričkama provedem. Rozervem je v zápalu boje, bwahahaaaaa... Už aby to bylo.

čtvrtek 9. června 2011

Převlékání


Tuhle fotku jsem udělala už ve Svaťáku (při nějakém tom záchvatovém převlíkání), ale teprve teď, když jsem hledala tu pravou, jsem si vzpomněla.
On se na mě zlobil, že ho fotím, když se převlíká. Navíc se musel převlíct SÁM! Potupa. A ten jeho ksichtík.

Lawri: Dokonce, i když se převlékám!

středa 8. června 2011

Práh bolesti

..jakoby to bylo včera.
Počkat, ono to bylo včera.
Můj pes je jako já. Taky blbej. Akorát se hned nehlásí, že chce k doktorovi. CHYBA!

6.6. si udělal pěkné "auvajs". Maminka s tatínkem zabetonovali do země takové kovové věci, kterými se budou uchycovat trámky (na kurník). Bert to celý den nadšeně sledoval a když se začalo smrákat tak v plné rychlosti do jednoho napálil. Měl to přesně mezi tlapkama a byl na to "tak akorát vysoký". Kdyby to bylo ostré tak se "jenom pořeže", ale protože to ostré nebylo, tak se mu tak kůže odplandla od dvou stran. Klidně se přiznám, že jeho zakňučení mě vůbec nerozhodilo, on hrozně rád naráži do věcí (já taky) a nenapadlo mě, že narazil zrovna na ty železný věci (protože jen o metřík dál je strom, který obráží den, co den). A on prostě nepřišel. Jediné, co ho zajímalo, byla plná miska žrádla. Občas si říkám, jestli to tak mají všichni psi?! A nebo jenom ten můj blbeček (proto taky pořád tvrdím, že on neumře).

7.6. Snaha domluvit se s mamkou o tom, co se stalo. Posílání fotek (a mamčino následný "to je hnus"). A objednávání k doktorovi. Odpoledne vyrážíme. Poprvé v životě jsem viděla, že se Bert nehrne k panu doktorovi (normálně totiž dělá něco jako "jůůůů, nový člověk, můžu ti očuchat zadek, nohu, ruku") naopak, ještě se vzpouzí. A pak přišla druhá z věcí, pan doktor nám vysvětluje, co bude dělat, že ho nanarkózuje do žíly a potřeboval by ho šoupnout na stůl. Tatínkovi zatrne. "Víte on nemá rád zvedání." Mamka se naštvala drapla ho zepředu, taťka zezadu a Bert, než stihl cokoliv namítnout seděl nahoře. Poznatek z narózování je ten, že nechci být u "uspávání" psa. Je to strašný!
Pan doktor nás pak vyděsil, s drenem. Nakonec prý nebyl potřeba, že to nebyla tak velká "kapsa" ale, že kdyby mu to hodně naběhlo, tak máme přijít. Pan doktor to krásně sešil (a až si rozbiju obočí, tak chci, aby mi to sešil on.) a ještě tvrdil, jak máme klidného psa. Jo, to bych taky klidně řekla, když by mi spal na stole a po operaci v kleci. To je asi každej pes klidnej. T_T
Když jsme ho pak o třičtvrtě na pět odváželi byl sice ještě zblblej motal se a nemoh se pomalu ani vyčůrat, ale mohl chodit a byl vzhůru (a pana doktora vidtitelně překvapilo, že už je až tak při vědomí). Pejsáček byl pak ještě půl dne mimo a zlobil se! Poprvé, co se zlobil úplně na všechny. Dostali jsme za úkol napcat na něj tričko (aby ty stehy nevykusoval a on má pořád snahu). Setkali jsme se s neúspěchem, když nám předvedl svoje "vrrr, vy bestie!".. Ale já bych se taky zlobila.

Každopdáně dnes už je mu docela príma. I tričko jsme spolu zvládli nasadit (poté, co jsme se o něj potáhali..:-D). Je sice pořád unavený a to tričko se mu úplně nelíbí, protože se nemůže "poškrábat", kde ho to svrbí, ale zvládá to. Jenom teď bude mít zase minimálně 14 dní útrum (a já taky, bez něj se mi nikam nechce).

A pak ta cena. Mamka mi tam málem omdlela (podruhé, poprvé, když viděla, jaký to má Bert doopravdy, fotky nebyly nic moc), já si naopak nemyslím, že je to tak strašný, že to klidně mohlo být ještě o dost horší.
Teď se budu jenom modlit, aby se mu to dobře hojilo a aby si je nepotrhal (protože je šílenec).
Jo, anitibiotika, co jsme dostali jsou růžový. ^^

neděle 5. června 2011

For a lost Soldier

..film z roku 1992.
Nový filmy prostě stojí za starou bačkoru.


Můj původní záměr bylo podívat se na to (když už to mám) a v rekordním čase to odstranit z počítače, kde mi to zabíralo (a stále zabírá) místo. Nakonec to nebylo takový jak jsem očekávala.
Sestra se na to dost dlouho třásla s tím, jak to není skvělý, ale po tom, co to shlédla už jsem od ní nic neslyšela. Takže jsem možná až tak nečekala.? Každopádně to byla príma hodinka a půl.
Jedna ze scén mě vážně rozesmála a pracovně jsme ji s Lawrim nazvali "namlouvání".. přišlo mi to tak pitomoučký. Vlastně to tam prostě patřilo. Vždyť kolik bylo onomu vojákovi (Walt se jmenoval) a ačkoliv si asi ve válce nic moc pěkného neužil, pořád v něm bylo něco dětskýho a Jeroen mu to pomohl najít. A já absolutně miluju to scénu, kdy se oba s tlamičkami zmlácenými čokoládou shodnou na stejné příchuti zmrzliny a v záchvatu veselí se k sobě vrhnou a tak zvláštně se pusinkují a hihňají. Měla jsem na tváři rozněžnělý výraz (to byl ten, co vystřídal moje šokování, z toho, že spolu měli vážně až tak intimní vztah) a spokojeně odfukovala a to i potom, co ta chvilka byla přerušená.
Za sebe a za Vavřinečka zvedám palec. Film stejně nakonec nesmažeme. Je krásný a my si ho chceme uchovat do dalších dní.. (a to i proto, že se těžce shání, prej..:-D).
A celý ten film je natáčený v Nizozemí, takže, kromě angličtiny (snaha o domluvu s vojáky a mluva samotných vojáků), je to ta úžasná uchrochtaná němčina, které já strašně fandím.. :-)

Na CSFD má pěkných 85%, já bych klidně přihodila, udělalo to na mě dojem a otevřený konec nahraje do karet každému, kdo rád fanatzíruje "co by kdyby". To my s Lawrim rádi.

(V zásobě mám hromadu ufňukaných článků a opěvování Many a dalších j-rockerů, ale tohle bylo prostě nějak silnější. Fňukat můžu jindy..:-D)

sobota 28. května 2011

Dům z malých kostek

Dům z malých kostek je kraťoučký snímek z roku 2008.
Hlavním hrdinou je stařičký dědoušek, co se jednoho dne probudí, čvachtne do vody a rozhodne se před stoupající vodou prchnout zase o kousek výš. Jenomže ztratí svoji dýmku a protože za ní není schopný najít náhradu, rozhodne se potopit pro tu svoji starou. Ale kam se vlastně potopí?

Tenhle kraťoučký, tak trošku experimentální snímek jsem měla tu čest shlédnout na letošním AnimeFestu. Naprosto mě to v té tvrdé židli ve Scale rozsekalo, měla jsem husí kůži a div neronila slzy, když se za mnou a vedle mě (což mě trošku zamrzelo) ozvalo "co tohle bylo za blbost". Blbost?! Doprčic lidi, čím jste se na to koukaly. Tohle bylo dokonalý.
Úplně jsem viděla sama sebe, jak jsem si postavila další patro..(zrovna před nedávnem), aby mi neteklo do bot. Ale stejně se do těch spodních občas potopím, abych se podívala, jak krásně mi tehdy bylo a co všechno jsem už nestihla vystěhovat výš. Možná proto mě to tak hrozně dojalo a jsem z toho absolutně nadšená.
Vůbec se mi nelíbí nálepka "blbost", kterou téhle věci přilepila snad absolutní většina těch, co měli tu ČEST a zrovna seděli v kině. Slzy jsem tam ronila snad sama..a ronila bych je zase..:-)

Říkala jsem si, proč by to měla vidět jenom Mrky, třeba to nadchne i někoho z vás. A navíc ta hudba k tomu je naprosto úžasná. :-) Konec tlachů, kdo má zájem a volných dvanáct minut prosím, pojďte dál.

čtvrtek 19. května 2011

Teď už jen ta lepší část

Tak jsem to zvládla. :-)

Ráno jsem se pozitivně naladila budovatelskými písněmi, za což tady veřejně pěkně děkuji Sebastianovi, hindustickými a budhistickou mantrou (ta mi doteď zní v hlavě) a několika díly komedie Kuragehime (kouzelné jedenáctidílné anime s nechutně nakažlivým Openingem..Opravdu je to KOMEDIE a utahují si snad ze všeho..:-)). Trošku mě povzbudil Lawri i Berťák. V Autě mi zahulákal Jarvis...:-) Príma začátek.
První jsem šla na biologii. Mešťa nás všechny "startoval pro štěstí", jemné nakopnutí do zadku, a z čisílek skládal různé tvary. Třeba rybičku, draka, blesk..:D Vytáhla jsem si prvoky. Neuměla jsem zařazení a dostala jsem trojku.. Ale zvládla jsem to a to je důležité.
Pak bylo ZSV, nejvíc ze všeho jsem nechtěla první otázku politologie, takže jsem si ji vytáhla. Asi jsem je ohromila vědomostí že "Obama musel zrušit kvóty na těžbu ropy"..protože jsem dostala jedničku. A je to moje nejazslouženější známka. Protože Tom Hlavsa jedničku jen tak někomu nedává a když už dá jedničku! A taky to byla jediná jednička ze ZSV. Dokonce se na mě pěkně usmál. :D A i Mikimu se můj projev líbil..
Pak nižší čeština, 8/9.. protože jsem moc používala obecnou češtinu.. taky mě na to ještě před vyšší maturitou Flek upozornil..
Pak Aj 32/39. A to hlavně proto, že paní Minářová, která nám dělala přísedící doslova "sálá pozitivnem".. je úžasná a má krásný úsměv.
Naposledy vyšší Čj (11/15), Zánik samoty Berhof, který jsem nečetla, jela jsem podle vyprávění lidí, co to četly. Navíc nás zkoušel náš přísedící (a novou přísedící nám dělala paní Minářová) Flek, protože Schubi si o polední přestávce zlomila ruku. Vypadala celou dobu, že jí není úplně dobře a tam prý nějak spadla. Nakonec to bylo príma i s Flekem.
A pan Říhovský měl svázané vlasy! Kurňa! Proč tak nechodí častěji, hrozně mu to slušelo! ^^

Jdu si nelegálně stáhnout BBC Sherlocka (za odměnu) a prý "co chci za maturitu"... tedy za tuhle část. Tak vyzkouším Marvina a jeho sešívacího koně..(děkuji za tip!..:-))

úterý 17. května 2011

Top Combine

A helé, našel se článek o soucitu..:D

Top Combine.
Teď nevím, jestli mám za jmenování téhle skupiny pěkně poděkovat a nebo ne. Ale vzhledem k tomu, že moje kamarádka se do toho ušišlaného jazyku tolik zabouchla, tak poděkovat můžu a děkuji.

Původně jsme si to poslechli jen proto, abychom slyšeli, jak strašně to zní. Znělo to fakt otřesně (a při tom jejich "To Combajn", jsme chytli záchvat smíchu, combajny u nás jezdí taky, ale akorát nebudou top..:D Tedy až na toho zelenýho fešáka značky John Deere <3). Napoprvé, napodruhé i napotřetí. Jenomže jsou pěkní, tak jsme si je poslechli ještě napočtvrté, napopáté.... Hm... a dobře se u toho šišlání uklízí.

Shinnya se dostala do stavu, kdy je schopna rozeznat jednoho od druhého..(mě připadjí pořád skoro stejní, až na jednoho..xD).. A navíc má už i svého oblíbence.
Uch, tohle šišlání je tady něco. Taková malá pomsta. Ale proč ne, jak jsem říkala, dobře se mi u toho uklízí. :-D
Tak děkujeme.

O soucitu

Onemocněl mi pes.
Chrochtá, slintá víc než je zvykem, má suchý horký čumák a bolavé oko. Ale je pořád stejně aktivní, pořád žere, pije. A to, že tu bulím a mám strach příjde mojí rodině absurdní. Možná to trošku přeháním, pravda, ale když on je můj KAMARÁD. Je se mnou už víc jak deset let a ani jednou si nestěžoval. Možná mi párkrát utekl, ale vždycky se vrátil. Je MŮJ! a já ho miluju.
Tak proč jim příjde divný, že se bojím? O svoje rodiče, sestru nebo babičku mám taky strach, když onemocní! Pravda nebrečím kvůli nim, ale to je proto, že vím, co jim je a taky, že vím, že se uzdraví.
Jediný, kdo se mnou soucítí a je ochotný zajet se mnou k veterináři je mamka. Táta se ségrou mi řekli "vždyť už je taky pěkně starej" a "kvůli takové kravině" a "vždyť mu nic není"..jenomže ono mu asi něco JE jinak by nebyl nemocnej! Mám z toho divný pocit. Připomnělo mi to scénu z filmu/knihy "O myších a lidech", kdy starému pánovi odstřelili jeho starého psa s tím, že už je k ničemu. Jakoby chtěli odstřelit toho starého pána..
Jenomže MŮJ pes je Můj a dokud je můj tak já nikomu nedovolím, aby mu cokoliv udělal. On zvládne všechno a já do něj vrazím klidně milion, aby byl šťastný a spokojený.
Hauk.. jdu si trpět do společnosti a "dělat, co mám"..

pondělí 16. května 2011

Máme doma "starou" porcelánovou panenku..

..a protože jsem včera měla svlíkací den odnesla to ona a můj Lawri. Původně jsem chtěla vyzkoušet, jestli by Lawri mohl stát na tom stojánku, protože je jen o necelou hlavu větší než ta naše porcelánová krasavice. Zjistila jsem, že nemohl a když už jsem tak byla v tom, ozkoušeli jsme i její šatičky..
Vavřineček se prvně tvářil jako "to snad nemyslíš vážně", ale nakonec ho to nadchlo stejně jako mě. Pravděpodobně by v tom nechtěl chodit pořád (a já bych ani nechtěla, aby chodil), ale v takovýchto nárazech je to príma. Hm, nevím proč, ale chlapi v sukních se mi líbí..(a nemusí to být zrovna Andrej Pejic v šatech.., opravdu!).. no co každý máme něco.
Ale zpátky. Fotky nejsou nic moc. Protože maminčin lepší mobilní foťák byl nedostupný (stahovala si Freddyho, nějaký horor) musela jsem se spokojit s tím sestřiččiným. A on není špatnej, když je dost světla, jenomže já jsem "dost světla" neměla. Tudíž to vypadá, tak jak to vypadá.. Ale mě se stejně líbí.
A už se těším po maturitě. Na všechny velké/malé operace, od převazování a výměnu řas až po "upgrade" kloubů..

Pravda, byli mu trošku větší, páč kráska je sice menší, ale zato "větši"..xD
Tak běžím, probudím Lawriho a vrhnu se na učení. Dneska mě to slavnostní zahájení maturit dost vyděsilo..

sobota 14. května 2011

Vůně resinu

Leží mi to v hlavě už dlouho a jestli to ze sebe nedostanu, tak asi zešílím. 

Jeden takový náš "nahatý" ..shot?..:-D

Aneb, jak voní resin. 
Vždycky, když lidi při svém krabicootvírání psali, jak krásně voní resin, moc jsem jim to nebaštila. A když jsem otevřela svého Lawriho, taky mě to nijak nenadchlo. Ale teď!
Je ze mě závislák. Miluju, jak Vavřineček voní.. nutí mě to dělat „divný“ věci. Nebo aspoň věci, které bych normálně nedělala. I když to taky není úplně přesné. Vždycky, když okoupeme našeho psa, tak některé z těch věci provozuji na něm. :D Hlavně očuchávání. 
„Očuchávání“.. už několikrát jsem se přistihla jak mám hlavu skloněnou k jeho stehnům a nebo k ramínku. Se zavřenýma očima čmuchám, jak krásně voní. Taky má úžasný ouška! A prstíky jak na nohách, tak na rukách. Všechny tyhle jeho části byli stvořeny k uctívání. A já je poctivě uctívám. 
Navíc zjišťuji, že si asi nebudu moct pořídit dalšího chlapečka. A nejde ani tak o penízky..(když chci ušetřím, možná to bude "nějakou" dobu trvat, ale dám to), ale o to, že budu žárlit. Strašně žárlit. Uvědomila jsem si to asi předevčírem, když jsem se pokusila představit si Lawriho spřízněnou duši. Uch, nevím co budu dělat! Co budu dělat?! Chci, aby měl k sobě nějakého kamaráda, aby si spolu mohli pěkně hrát, ale zároveň vlastně vůbec nechci, protože Lawri bude mít kamaráda, bude si s ním hrát a co já? Ještě mě nakonec vykopnou za dveře. (Lawri se zatím, dělá, že to by tedy neudělala!..ale to říká teď..)

A je ještě jedna věc, která je velice deprimující. Že nemůžeme spát spolu. No teoreticky můžeme, ale já mu nechci ublížit, takže má svoje místečko a spíme každý zvlášť a to je takový divný! Já s ním chci spinkat v jedné posteli. Chjo, kdyby neměl takové fufu prstíčky a nosánek a všechno, tak ho prostě narvu pod peřinu a spíme, ale takhle. Mám strach, že bych se probudila a on by mi mezitím umřel na vykrvácení z akutních zlomenin. A to by teda nešlo...:-D
(Je mi líp, zas můžu jít..)

Edit: Byli jsme dnes u babičky i s Lawrim (babička slavila hranaté kulatiny). NIKDO mi nevěřil, že to je kluk, kromě sestřenky.
Prej, že na kluka má moc dlouhé vlasy. Nechápu, proč je iritrují zrovna ty vlasy. Nakonec to ale pochňápali a teta si i pohrála..(JE to nakažlivý! Děsně!) I babičce se moc líbil. A babička se mě pak ptala, jestli jsem si vůbec jako dítě hrála s panenkama. A mamka na to: "Akorát je vyslíkala"..a prý jak bárbíny tak kena. Hm, asi mi to zůstalo, Lawriho mám nejradši taky nahatýho (tedy jen, když jsme samy..:-D), ale on je narozdíl od barbín a kenů KRÁSNÝ!..:-)

pátek 13. května 2011

Cesta za zdravím aneb k panu dokorovi a zpět

Soucitný článek zmizel. Je fuč. Možná, že kdybych se snažila najdu ho. Hm, nechce se mi.. :-) A tak už jen "dovětek" k dnešní ranní "misi" (převoz našeho psa je hoden tohoto označení, ale ne úplně).
A poděkování za ty včerejší komentáře (a SMSky a Maily..:-)). Hrozně se mi líbí Sebastianova teta, taky chci být taková teta. :-)


Převoz našeho příšeráka je vždycky hoden označení „mise“. Stejně jako dnes, i když vzhledem k tomu, že je  nemocný (ale nevypadá, akorát víc spinká v boudě) to bylo o něco málo jednodušší. 

Když jsme dojeli (hned se mi vyválel v křáčí u cesty..:-D kdyby se aspoň choval, jak se na nemocnýho sluší), byl před námi už jen jeden starší pán s bišonkem (ten zahlídl naši nadšenou potvoru a hned se roztřásl). Byli na nějakou pooperační kontrolu tím pádem rychle ven. Náš pes je zvědavec a průzkumník, takže odmítl zůstat v klidu a čmuchal tady a támhle. Zkusila jsem si to představit v lidských rozměrech. Přišla mi hrozně legrační představa čmuchajících lidí, taťkovi moc ne. Nechápu proč. 

První dojem.. “ježiši, černá koule“  ..i když celkově to asi nebylo nic moc.. protože!
Náš pes se nenosí. Nikdy! A docela mu to prospělo, nemá strach z ostatních psů a vyskočí si kam sám potřebuje a nikdo ho nemusí zvedat. Ale tím pádem se taky stalo, že zvedání nemá rád, ba přímo ho nesnáší. Není přece mimino, aby ho musel někdo nosit. A když pan doktor řekl „na stůl s ním“ udělalo se zle mě a i jemu (dokonce trošku couvnul, Bert ne pan doktor, samozřejmě). Nakonec ho táta tedy sebral a za nabručeného vrčení ho postavil na stůl a pak se snažil přesvědčit pana doktora, že „jinak to je strašně hodnej pes“ .. haha!  Ale je to pravda! On jen nemá rád, když ho někdo tahá. Ale jinak to bylo vlastně príma. Dokud seděl na stole byl, pravda trochu nervózní, ale klidnej a MŮJ TÁTA mu ŠEPTAL, že „to bude dobrý, ať chvilku vydrží“..  A on mu to Berťák zbaštil a byl klidný, celou dobu! Vydržel na tom stole celých patnáct minut bez hnutí, vydržel poslouchání srdíčka, měření teploty i patlaní mastičky do oka. Dokonce se pak nechal i celkem v klidu zvážit. Nevěřím! Jenže si ten klid taky vybral po cestě zpátky, kdy „chtěl řídit“ a snažil se tátovi domluvit vrčením a bručením, že TOHLE tedy zvládne mnohem lépe. Nezbaštili jsme mu to a to ho naštvalo ještě o něco víc, možná se ještě zlobil za to, jak ho taťka zvednul.  Ale asi pochopil, že žádný „vyskakování“ nebude ať je mu kolik je, takže zbytek cesty proběhl v klidu.
Momentálně chrní. Cestování ho vždycky unaví, navíc dostal prášky. Psala jsem to dopoledne, ale on FURT chrní! Vždycky se akorát příjde trošku pomazlit, napít trošku projít a zase hurá do pelíšku.

Kašílek, teplůtka a lehký zánět oka. Kde to posbíral? 
Takže má teď „klid na lůžku“ a příští týden kontrola. Dokonce v den kdy já budu maturovat a navíc v hodinu, kdy maturuju z angličtiny. Aaa třeba si vytáhnu jako téma „zdraví“.

A ještě takový dodatek. Taťka se mě snažil přesvědčit, že od naše Berta NĚCO chytnul, protože ho škábe v krku. No haha, vždyť s ním jel akorát v autě, pak ho zvednul a pomazlil u pana doktora na stole. Já naopak stepuju u Berta co chvilku a NIC mi není. akže buď je taťka moc citlivý a nebo nevím..:D

pondělí 9. května 2011

Učení a mučení

Měla bych se učit. A vlastně jsem se učila, dokud nezačal Lawri provokovat s tím, že se NUDÍ! ("Já se nudíííím.") Je otravnej, místo aby si poslechl něco zajímavého o trávicí soustavě! Podařilo se mi ho zignorovat, ale jakmile začal "prohlížet" svůj obličejíček podlehla jsem a věnovala se mu. Sice jen chvilku, ale přece. A teď už je klid. Lawri dokonce projevil zájem o krevní oběh. Ale lidi ho zase až tak nezajímají, takže si čte vývoj, zatímco já se probírám tím zbytkem. :-) Je roztomilý..

Tak já zase poběžím, aby nekňučel, že se o něj nestarám. Jen jsem vám přišla poskytnout fotky z "prohlížení" se.
(to je zase maminčin chytrý telefon. má prý lepší foťák, či co..:D)
"Takový mám nosánek?" (Jakoby na sebe stále nekoukal do zrcadla..:-D)

"Hmm..." a mimo pohled ..:-)

Tady zjistil, že na něj zírám a přišlo mu to hrozně vtipné.. ale když já.. PROSTĚ!!
Prý se vám omlouvá za to jak vypadá, ale ještě se dneska nestihl učesat a ani se mu asi ani nechce. Dlouhé vlasy jsou děsně nepraktické (ale když on je má TOLIK rád..)

středa 4. května 2011

Zamilovaní

Čajové setkání s Vavřinečekem budiž považováno za úspěšné. Princ si "stvořil" dalšího nadšeného obdivovatele. Shinnya-chan by mi ho snad ani nevrátila, musela jsem jí ho z náruče téměř vyrvat. Ale Lawri je spokojený, příjemně unavený teď pozoruje, co že to vyvádím.

Ale stejně je jedna věc! Svého miláčka jsem pronesla i přes školu, kde jsem ho několikrát vybalila a obdivovatelům vysvětlila, že se jmenuje Lawrenc (popřípadě Vavřinec) a že je to chlapeček. Většina to přijala, což mě velice potěšilo, ale přeci jen se našla slečna, která říká "je TO pěkné". No promiň, ale můj Lawri není žádné TO! Jmenuje se Lawrenc (Lawrenc II.) a je to princ, tak se k němu tak chovej! Není TO! Jedinné To, které znám je z pohádky/seriálu a to on se tak ještě jmenoval. Příjde mi, že takhle moje kamarádka nějak nedokáže připustit, že Lawrenc je pro mě NĚKDO, že je to můj kamarád. A to dokonce tak blízkej, že se nechává i muchlat.
Je mi trošku líto, že si nedokáže PŘEDSTAVIT. Stačí si představit.. Lawriho království, jeho zvířecí smečku i Vůdce..(což je jeho oblíbený podkonní, respektive "podpsí", protože se věnuje hlavně péči o jeho smečku, nebo aspoň o většinu jeho smečky..:-)) ..a tak. Já se občas přistihnu, jak zírám na jedno místo ve zdi, myšlenkami v Království, třeba na královském honu.. ehm. Zrovna bych potřebovala zůstávat spíš Tady a ne trajdat Tam. :D
No každopádně přináším fotky...:D Sestřiččin "chytrý telefon" se umoudřil a poskytl některé ze svých fotek.

Lawri nebude kuřák, to ne, ale zkoušeli jsme, jestli v prstíkách nějaké "žváro" vůbec udrží. Udržel, jeho prstíky jsou jakoby přesně v tom správném "kuřáckém" úhlu. :D

Tyhle jeho ksichtíčky jsou strašně krásný..^^

Prý tady vypadá jako Strýček z Adamsovi rodiny. :D Každopádně, jsem se učila, to je to na čem sedí, česala mu vlásky a koukali jsme spolu na SHINee..

Jedna s Frederikem. Tuhle fakt, žeru, hrozně se mi líbí jeho prstíčky a to jak na nohou tak na rukou.

Mírný úsměv..(to jsme koukali na nějakou pohádku, Lawri seděl na židli a já, hned  po tom, co jsem ho odfotila, na zemi..:D
PS: REKLAMA na Louise (což je chlapeček Elo-chan). I jeho musíte spatřit (Louis). (A když už tam budete najdětet si i slečnu Helen, které dělá úžasné pihovaté face-upy..:-D)

pondělí 2. května 2011

Vítání prince...

A je to..
celý víkend jsem chodila od ničeho k ničemu a fňukala, že co když nepříjde (do Budějovic daleko!), ještě v pondělí jsem kňučela a pak jsem TAKHLE znervózněla. Sestru jsem pružila už kolem půl třetí, že teda jako MUSÍ jít se mnou, že já ho neunesu, dyť váží dvě kila, navíc, co když se někde nervově zhroutím!
A  teď? Všechno je v pohodě. Lawri do naší rodiny zapadl jako nic. Momentálně spinká s Frederikem v náručí. Maminka mu plete svetřík a sestra se obdivuje, jaké krásné fotky s ním jsou.. ^^
A zjistila jsem, že ačkoliv jsem tak obrovský milovník krabic neumím je otevírat. :D
Jinak ve zvyku bývá ukázat tu "vaši krabici"..,jenomže já už jsem do ní stříhala a navíc je to nudný. Čekala jsem jinou krabici, jenomže uvnitř na mě místo krabice..(tedy místo druhé ošklivé krabice..:D) čekala luxusní taška na přenos. Impldoll..♥ Jaj...oni asi věděli, že ho chci VŠUDE vozit s sebou + že už ve středu má oslavnou čajovou párty..:D
Pak jsem vytáhla věcičky jako certifikát, paruku, botky..etc.. a nakonec mumii v bublinkatý folii. Tedy tu vytáhla mamka, já jsem neměla nervy.. A pak jsem ho vymotávaly a vymotávali.. než jsme se dostali na konec to byla pěkná fuška..až na nás nakonec vykoukly dvě krásné oči a zafačovaná hlava..(to byl TAKOVÝ pohled, že jsme to fotili..xD)
Mumie..:D
Očička má vážně kouzelná, do šeda a do fialova zorničky..^^ Navíc ty jeho dlouhé vlásky. Je vážně úžasný s obrázkem se to NEDÁ srovnávat. Dokonce i ty řasy, co má te'd mu nehorázně sluší, tudíž je měnit nebudu..:-)
Je prostě nádherný, pěkně stojí a hážě TAKOVÉ obličeje. Je úžasné štěňátko, akorát sestřička se snaží fotit ho v takových ošklivých polohách. Takových, co se na prince VŮBEC nehodí..:D Ale některé fotky se jí vážně moc povedly a s těmi se teď, samozřejmě s jejím svolením, podělím...:-)
Takhle momentálně moje princátko vypadá. Chrní s Frederik v náručí..

Ty lodičky!.. Má to sice vzadu trošku volný, ale nehorázně mu sluší..^^

Úplně ze všech nejkrásnější fotka.. :-)

Z téhle prostě nemůžeme..:D chtěla jsem mu pomoct na nohy a on vystrčil zadek.. (ale má pěkný zadek..:D)

A k porovnání princ do kterého jsem se zamilovala.. Ale když teď koukám na svého Vavřinečka (Lawriho), je to vlastně ještě mnohem, mnohem lepší!..:-)

pátek 29. dubna 2011

Pomoc hlodajícímu červíčkovi..

..protože už jsem téměř šťastný majitel..(moje vlastní cesta s dvoukilovým balíkem a následný box opening=krabicootvírání, mě čekají už/až v pondělí)..tak jsem celkem v klidu. A to, že se někdo "chytil" a vrtá se teď v obrázcích mě velmi těší.. a protože obrázky nejsou všechno přidávám své totálně nejoblíbenější video.
Majitelé, kteří umí své miláčky "rozhýbat" jim říkají "stop motion" a ono se tomu tak říká všude ve všem, co se dá "rozhýbat"..:-) Toto stop motion je naneštěstí autorčino jediné, což je obrovská škoda, jak budete mít tu čest shlédnout.
Jinak kromě úžasné hudby a všeho toho, sledujte i prstíky téhle panenky. Jsou v podstatě jako vaše. Mají všechny klouby..(a Hiroko už taky na jedny takové začíná šetřit). Standart je panenka bez kloubovatých prstíků..(i když je pravda, že těmi je největší práce..:-)) A teď už konec řečí a hurá na video..:-)

úterý 26. dubna 2011

Svatby a jiné neřesti..

..mám toho plné kecky.
Co to zase je tohle to! Hádky? Jo, fakt? Ještě včera samé "ťuťuťuňuňuňu"..a dneska po sobě hulákaj. NESNÁŠÍM to. Strašně moc. Vždycky je mi zle a zle a zle.. Co se stalo? Doprčic, pak se má člověk na něco soustředit.
A čím to, že se lidé v tak úžasným vztahu hádají? Navíc dnes oprávněně bezdůvodně. Nedůvěra, obviňování.
Ale já VÍM čím to je! Minulý rok měl čtyřicet táta a hádali se úplně stejně. Pocit, že už jste staří, nejste krásní a váš protějšek vás nemá rád.. bleh bleh a ještě jednou bleh! Tlachy, kecy, blbiny! Ale jo, ať se třeba pokoušou! Hlavně, že si to pěkně vyříkaj. Ale stejně to nenávidím. A vždycky, když tuším, tak nemůžu usnout a neusnu do té doby než se nepráskne dveřma..(dvakrát, pronásledování..) a přesně vím, že ani moje sestra nemůže usnout, protože je stejná jako já.
A tak si kňučíme pod peřinou, každá ve svým pokoji.
A nevím, jak ségra, ale já si vždycky říkám, jaktože, když jsem byla malé děcko, nic z toho jsem neslyšela. Předtím se přece taky museli hádat. Hm? Nebo ne? Předtím byl jejich vztah krásný harmonický a všichni jsme byli jako v pohádce..? To asi těžko. (a čím dál víc přemýšlím nad tím, jak krásný bylo žít, ale ŽÍT sama pro sebe, žádné volby, politici, krize, hádky..)
Achjoo... proč jsou k sobě lidi TAKOVÝ!

A proč svatby? No tohle se k tomu kníkacímu článku zase až tak nehodí, ale v podstatě je to úplně na stejné brdo a novomanželé pak dopadnou většinou tak jako ti moji rodičové..(zpestřování života hádkami?!)

A to jsme si tak se sestřičkou jeli z Kauflandu..(mně se se sestrou jezdí nejlíp, když sedí vedle mně v autě, tak div nevrním blahem.., ale to ona nesmí vědět! By si moc myslela.).. na křižovatce červená a ti co mají zelenou mají auta ověnčená bílíma pentlema a troubjej jak vzteklý.. a je jich TOLIK..! A to troubení je hrozně otravný a s tou mojí sestřičkou to začíná šít. Projedeme jednu křižovatku a stavíme na druhé..
...a svatebčané troubí jako šílení. V té chvíli už s mým spolujezdcem šijou čerti a praví: "Ježiš, tak zatrub taky!".. Já jakožto slušné děvče se pochichtávám, jak by se asi lidé z troubících plechovek tvářili, ale jinak nic. A to už můj "spoluřidič" nevydrží a mačká na klakson. Ohlížíme se na paní z vedletroubícího auta, dívá se na naše vytlemený obličeje dost divně. Uch zelenáá! Myslím, že se mi začoudilo od  gum, jak jsem rychle vyrazila..:-D
A tak to bylo!