Vavřineček se prvně tvářil jako "to snad nemyslíš vážně", ale nakonec ho to nadchlo stejně jako mě. Pravděpodobně by v tom nechtěl chodit pořád (a já bych ani nechtěla, aby chodil), ale v takovýchto nárazech je to príma. Hm, nevím proč, ale chlapi v sukních se mi líbí..(a nemusí to být zrovna Andrej Pejic v šatech.., opravdu!).. no co každý máme něco.
Ale zpátky. Fotky nejsou nic moc. Protože maminčin lepší mobilní foťák byl nedostupný (stahovala si Freddyho, nějaký horor) musela jsem se spokojit s tím sestřiččiným. A on není špatnej, když je dost světla, jenomže já jsem "dost světla" neměla. Tudíž to vypadá, tak jak to vypadá.. Ale mě se stejně líbí.
A už se těším po maturitě. Na všechny velké/malé operace, od převazování a výměnu řas až po "upgrade" kloubů..
 |
| Pravda, byli mu trošku větší, páč kráska je sice menší, ale zato "větši"..xD |
Ten je ale roztomilý! Takový malý transvestitek. :-)
OdpovědětVymazatJá mám zase úchylku na kraječky, šifon, šněrování (kdekoli) a taky vysoké boty na vysokém podpatku. Kdyby to šlo, chodím v tom třeba i do sámošky. :-) Což mi připomíná, že pro svého budoucího krasavce jsem si vyhlédl tuto košilku: http://www.dollmore.net/shop/step1.php?number=7964
Když si vzpomenu na svou maturitu, říkám si, jaká to vlastně byla sranda a jak to bylo lehké proti tomu, co zažívám teď na VŠ. Ale víš proč? Protože jsem flákač. Ty nejsi flákač, zodpovědně ses připravovala (smekám) a já věřím, že to dáš. Ten pocit, když už to máš v kapse, je úžasný. Vzhledem k tomu, že na SŠ jsem byl striktní abstinent, jsme se s kámoškou šli nikoli ožrat, nýbrž přežrat - do cukrárny. Ach, to byly krásné doby!
No, transvestitek asi bude, kvůli mě. Taky co by pro mě neudělal.
OdpovědětVymazatTvůj mazel tě bude asi milovat. Takové rozmazlování.. :-) (tta košile je úplně wau, jak se tak říká..:-D)
Občas přemýšlím, že bych se naučila na podpatcích chodit.. (ale jenom proto, že všechny ty úžasné šněrovací boty mají takový šilený kramfleky, že mám zvrknutý kotník jen se na ně podívám..:D)
No já zas tak poctivá nejsem. Spíš se snažím..(ale jsem na to pořád líp než jedna, co maturuje se mnou ve skupince a přede mnou..)
Přežrat se půjdu taky, pokud někde nezkolabuju štěstím..(pokud tedy dostanu šanci kolabovat štěstím..:-)) A taky se těším až to budu mít za sebou.. Asi před půl hodinou jsem měla první krizi.. a začínám být vztahovačná. To je něco.. Ale už tři lidi to udělali! Minimálně..:-)