sobota 28. února 2009

Agito??

Pamatujete si ještě tuhletu příšerku?? TUTO. No Hiroko to nedalo a začala se po něm tak trošku pídit, nedalo mi to zabrat, protože jsem zjitila, že u toho článku se objevil komentář,kde někdo zmínil jméno Agito. Tenhle klučina je z anime Air Gear. A jak jsem tak koukal po obrázcích má lehce rozdvojenou osobnost. Tu kterou jsme viděli už jindy a takovou, milejší.
Ale dost to jsem vám vůbec nechtěla říkat. *tlemí se* Jenom, že jsem sehnala, pár jeho "milejších" ksichtíků.
Hiroko von Rabersdorf

sobota 21. února 2009

Ciel

Myslím, že už to dneska trošku přeháním..mžourám, chce se mi spinkta aa.. *hledá další výmluvy* No prostě jsem hoooorzitánsky utahaná, navíc na mě čeká ještě ten guláš.. Já vím, že není zdravý jíst takhle na noc, ale říkejte to mému žaludku.. *zaksichtí se*
Přeju všem brou noc, krásné sníky.. Já budu hned po guláši uvažovat nad Soubim a Ritsušákem, protože ten scénář je no... Hi. Lali je troška náročná..*culí se* ale já si to pak vytisknu a ono to nějak půjde.
Takže brou noc miláčci, jestli se dostanu zítra tak něco přihodím.
Pac a pusu..
Btw..slíbený Ciel..^^.. (Tadyhle mu to moc sluší, žee..*zažraně*)
Hiroko von Rabersdorf

Riki/Iason

Já vím, že je nemáte rádi, já vím, že Iason je tak trošku godzila *vzpomněla si na Mourka*, ale jsou i horší a taky vím, že to téma je prostě ne pro všechny, ale stejně je sem musím dát, víte??!
Protože já je mám moc ráda.. A, sakra, chci ten romáán!! *dostala záchvat a sjela pod stůl*
Každopádně jsem chtěla říct, že "budoucí" Iason, je je...oni ho tolik zničili!! *brečí* Bojím se, že těch 13 dílů, psychicky nezvládnu..*škleb* Ale teď už konečně.. Dost keců!
Hiroko von Rabersdorf

Proslulý poslední "cigaretový" polibek. Já u toho taaak brečela.. *vzpomínky*
Riki je tady tááák, muchlací...*culí se*


Jak začít..

Možná, že jste už někteří stihli zaregistrovat Lališčino oznámení. Je faktem, že se nám určitě bude stýskat, ať už po jejích fotečkách, jejích povídkách nebo prostě vyprávěních a omluvách..
Bude se nám po ní hodně stýskat, ale Lali už je velká holka a nemůže věčně sedět u počítače a pracovat na blogu, aby jsme měli my radost.
Každopádně, uplatnila svou chladnou logiku a Ritsušku a Soubiho se rozhodla dopsat, tak trošku jinak. Takže jsem to dostala na starosti . *šakalí pohled* Dostala jsem zhruba nějaký scénář a každou část budu poctivě přeposílat na schválení a nejspíš i úpravu. Každopádně dřív nebo později se ti dva dohrabou konci, nebojte..:)
A teď ještě.
Popřejme všichni Lalince Všechno nejlepší do života, spoustu úspěchu a žádný zklamání. A taky ať jim to s Laskonkou krásně klape. A ať se na nás sem tam příjde podívat, protože my ji přeci jenom máme rádi!
Hiroko von Rabersdorf

Seppuka

Seppuka mě maximálně fascinuje. Já vím, že je to možná trošku zvrácený, ale kdybych žila v tý době, chtěla bych někomu dělat sekundanta.. *zvráceně se zubí*
Facinující odchod ze světa, ale co když je to Karma?
Hiroko von Rabersdorf

Seppuka je japonská rituální sebevražda. Znamá také jako Hara-kiri, které je v Japonsku považováno až za vulgární.
Seppuka byla součástí samurajského kodexu bušidó (=cesta válečníka). Byla používána, v předejití zajetí samureje, získání ztracené hrdosti.
K seppuce mohl samuraje vyzvat jeho pán, pokud samuraj odmítl, stal se vyvrhelem=róninem (Společenská hrozba), pokud nebyl popraven jiným, potupnějším způsobem. Seppuka byla jedinná forma protestu (Přímá kritika pána nebyla dovolena).
Seppuka je výsadou "samurajské vrstvy".

Seppuka

Muži
si v kleče prořízli břišní dutinu, krátkým samurajským mečem (wakizaši - to v překladu znamená společník) a to nejprve vodorovně zleva doprava a poté svisle. Při těchto sebevržadách často asistoval pobočník, který jim následně usekl hlavu, aby zmírnil bolest (někteří dávali přednost vlastnímu probodnutí hrdla nebo srdce).
Ženy si svazovaly nohy (aby při "posmrtných křečích" neskončili v "nepřípustné" poloze) následně si dýkou (tantó) probodly hrdlo.Často samy nalehávaly na meče, některé však dávali přednost seppuce po "mužském způsobu".

Rituál
Rituál se sestává z několika částí.
Meditace a složení krátké básně (haiku). Ale málokdy byl tynto rituál dodržen, to hlavně kvůli obrovskému nervovému vypětí. Většinou seppuka probíhala tak, že muž napadl na svůj wakizaši a pobočník mu setnul hlavu. (Bez setnutí přichází smrt velice dlouho. Npř. Takidžirö Onoši umíral při plném vědomí dlouhých 17 hodin.)

Typy seppuky.

Džúnši - následování pána ve smrti.
Kanši - pokárání pána, bylo to vyslovení nesouhlasu s pánovým chováním.
Fúnši - výraz znechucení nad nastalou situací.
Sókocu-ši - při bezvýchodné situaci (zamezení zajetí).
Karóši - důsledek přepracování.
Šindžú - sebevražda milenců.

Po dlouhé nepřítomnosti..

Nechci se vymlouvat, to je prostě FAKT!
Tenhle týden byl krutý. Škola byla hrozná, a příští týden se to zlepší jen o trošku takže.. S přidáváním jsem na tom hůř než Nini, která je na intru. *zahanbeně leze do koutku* Ale já za to skutečně nemůžu.
Každopádně, zjistila jsem, že konečně vidím. Mám brejličky a vypadám prý "prudce inteligentně" *smíchy sebou třískla* Já vím, Zbyňa je blb.
A taky v březnu nejspíš pofičím do kina na "Stmívání", ale nemyslete si, já nejsem závislák (a ani neplánuju být) Jenom jsem zvědavá, no.. Navíc tam hraje.. *nadechla se* Cedriik..*tlemí se* On to nejní Cedrik, ale vlastně je..,ale to je jedno..
A ještě jsem chtěla. Viděli jste film "Interwiev s upírem"? Ne že bych ho já viděla, ale mám knížku. Ta se čte úplně sama. Je úžasně poutavě psaná, a Louisii (tak se jmenuje ten upír) je absolutně úžasný upír, ale na Lousíka (jakože Mourkova) nemá... Ten je totiž úplně nejlepší.. *uculí se*
A teď jdu něco udělat. Aby se neřeklo. *zakřenila se a zmizla*
Hiroko von Rabersdorf

čtvrtek 12. února 2009

Výlet do hor. aneb do*** to je kopec! (mamka po příjezdu)

Ranní vstávání bylo dosti krutý, vstávalo se v sedm a mě bolelo bříško, naštěstí ibalgin to jistil. Nakonec jsme se jakž takž vytrajdali. Jelo se směr Štědráková Lhota. Nový vlek super ceny. Chvilkama jsme se fakt děsili, páč to bylo chvilku do kopce chvilku z kopce, takže jsme byli troška zmatení, ale dojeli jsme.
Jakmile jsme vylezli z auta vylezlo z mamky. "Do** to je kopec!" Ale ono to nakonec nebylo tak strašný, sice než jsme vylezli vůbec k vleku tak to bylo utrpení, ale vylezli jsme.
Nastalo nazouvání lyží. Nastal problém, páč mě to tatulda doma blbě sešteloval, ale lidičky byli ochotný takže nou problem. Mamka ta to zařízla ještě ani pořádně nenazula lyže. (Nejspíš zkoušela, jak je tvrdá zem..*škodolibě na ni ukazuje prstíčkem*) Nazuli jsme lyže poupravili se y vyrazili směr vlek.
Tady musím zmínit, nesnáším pomy! Než na to nasedla mamka tak jsme se nachlámali jako prase, páč ji to vždycky zdrhlo, pak se to samý stalo mě. (Ale to bylo schválně, my si s mamkou dělali rozestupy*ksichtí se*) Taťka ten v pohodě. Mamka to pak zařízla v půli kopce a my s taťkou vyjeli až na horu. A jelo se. Ale ne dlouho. My s mamkou v pohodě, ale taťkovi se vypla lyže a stál na kopci. Tak jsme to s mamkou vyjeli znova s tím, že zjistíme co se děje (tentokrát už to s těma pomama nebylo tak strašný). Taťka bručel, páč se mu zesralo vázání. Ochotní lidičci mu to tam sparvovali a jelo se znova. A zase se to celý posralo. Taťka byl mrzutej, páč se z nás všech těšil nejvíc a takhle na nás jenom koukal (a fotil, ale to je nepodstatný). Mě to taky moc mrzelo. Ale stal se zázrak.
Ti děsně ochotní lidičci taťuldovi půjčili lyže. Sice byli delší, ale taťka mohl jezdit.
Tak jsme to s ním jednou sjeli a pak jsme ho nechali sjet ještě párkrát samotnýho. Byl taaak spokojený. Jsme měli radost všichni a rozhodně se tam hodláme vrátit. Lidi příjemní, ochotní, kopec super. Prostě skvělá lyžovačka. *spokojeně se culí* Sice nás bolí tlapičky, ale žijeme.
Narozdíl od jednoho pána. Ne že by nežil, ale hned první jízdu co jel. Pro něj tam přijela sanitka. Měl vykloubený rameno. Bylo mi ho trošku líto, ale taky jel jako prase.
Pro tuto lyžovačku vše... Pac a Pusu.
Hiroko von Rabersdorf

Hiroko a Maminka, Hiroko je to v tý tmavý bundě. *culí se*
Taťulda na vypůjčených lyžích.
Spokojená Já. A šikovně maskovaná. *nahodí zářivý úsměv*
Nejspokojenější člen výpravy.

Aiee~~

Tady Vrána,tady Vrána,slyší mě někdo..?
Přepínám!
Yep!
Hlásí se opět nezodpovědné,nedůvěryhodné a zlé štěně. *úcul*(Ano,já si tak doopravdy připadám.)
Štěně je v depresi. Za prvé za to může tohle a tohle a za druhé ta nezvladatelná záplava nechutně zamilovaných lidí,srdíček,růží,růžových-fluffy-neidentifikovatelných-věcí-co-asi-mají-být-romantické a baculatých andělíčků. Mluvím o 14.únoru.
Asi nejsem normální,ale směle se hlásím k ... no,ne zrovna odpůrcům,ale řekněme že spíš k sabotérům svátku svatého Valentýna. Nicméně o tom jsem mluvit nechtěla.
Já jsem chtěla vynést k nebesům slečnu,co si říká Hiritai a Heise-sama.
Jsou úžasný. Jsou neuvěřitelně šikovný. Už jsem se někdy zmiňovala o stránce Dream of doll?
Ty *brání se tomu slovu* panenky jsou dokonalý,ale ... jak to říct .. chybí jim "život",jsou posazený do bílýho,anonymního pozadí...(To zabíjí fantazii,čestně.)
A Hiritai a Heise právě takový panenky tvoří a zároveň dělaj umělecký fotky. Nevěřili byste,jak živě potom vypadají. Mno a dostáváme se k jádru věci!
Doporučuju obě dívčiny navštívit Zde (Hiritai) a zde (Heise)
Jo a BTW...Heise dělá úžasný obrázky... <3

Ok,Štěně slíbilo,že něco udělá,tenhle článek se stejně nebude obtěžovat nikdo číst,ale jeho
svědomí bylo aspoň zčásti umláceno,do té doby,než bude mít zase depresi a pocit,že ubližuje celýmu světu,nebo dokud se nedokope rozjet projekt,na kterým zrovna maká...<3
Pac a pusu,s ňafnutím se poroučím ~~





středa 11. února 2009

Dnes ještě uvidíte..

No, dneska už toho moc neuvidíte, hlavně proto, že se mi už nic moc nechce, ale třeba, když už jsem tak v tom AnK.. *rozhlídla se kolem a pro jistotu si kryje hlavičku*
Na každopádně jdu jen poreferovat, co bude zítra. A, že to bude ještě Masakr.
My zítra jedeme s rodinkou -krom Arhoo- lyžovat, nejspíš to bude dosti vzrůšo. Tím spíš, že já na tom budu stát no, lyžovat trocha umím, ale naši na tom budou stát prvně v životě, tedy mám na mysli carvingové lyže.
Jasnačka, všichni jsme vybavení! Každopádně celej den tam rozhodně nestrávíme. Ale taky nevím jak moc zničení se vrátíme, mě dalo zbrat jenom to stavění Sněhuldy. *zakření se*
Každopádně držte mi pěstičky ať si někde něco nezlomím, páč na zlomeniny mám celekem talent, ale snad se mi nepoštěstí. To by bylo dosti brutální, páč týden na to píšem hafo testů a kdovíčeho ještě.
A ještě jsem chtěla. Grr..Nesnáším nakupování a ani ne tak nakupování jako nakupování, ale jako výběr brýlí. Já jsem totiž opravdu slepá. navíc na můj obličej se brýle nedělají, takže v kterýchkoliv vypadám jako blbec, ale ikdyž ty co jsem vybrala.. *zamyslela se* Nee! *práskla hlavou do stolu*
Nasnáším, na mě se prostě takový věci nedělaj, neslušej mi čepky ani brýle a tak vůbec..
Tak fajn, konec depresí, ještě se mrknu čím bych mohla náš/můj *kysele se zašklebí* blog obohatit.
Tak Pac a Pusu..
Hiroko von Rabersdorf

Iason Mink

Jasně jasně, já vím, že ho nemáte rádi, ale když on je tak tak.. taaak... taaaak..blonďatý a modrooký a a... *v záchvatu sjela pod stůl*
Já prostě nechápu co se vám na NĚM nelíbí, je to správný Seme, Je Veliký, Sexuálně neukojitelný, Často protivný a přesto všechno jako každej seme pro svého Ukeho by umřel. (a taky umře, žeo.. *vzdychla*)
Hiroko ho má prostě ráda no.. *trhla ramínky*, ale vaše názory vám neberu.
A jen tak mimochodem, je to příkladný Seme, abys Dahak věděla, sice to není "pan kukuřice" v tom si vystačí sám se svým, ale prostě... *nechtějte po ní, aby toho musela říct víc, to už prostě nedá*
Hiroko von Rabersdorf





Pojďmě stavět Huhulálá.

*nadšeně pleská pacičkama*
No tož před chvilkou jsem se vrátila, venku je zima, fouká leďák a padá sníh, ale ani to mi nezabránilo postavit Huhulálá. Huhulál alias Sněhulda teď stojí venku. Chii~~ mám z něj úplně totální radost, protože mi nikdo nechtěl pomoct tak má jenom dvě kouličky. Taky není hrnec, ale to se vyřešilo provizorně lítajícím talíem. Ale chudinka málem neměl ani nosánek. *vyděsila se znovu* naštěstí jsem to ukecala.
Ale krom toho, že tu teď brebentím o blbostech Vám ho musím i ukázat protože Hiroko si ho prostě musela vyfotit, protože je jasný, že jednou prostě roztaje no. *fňukla* Naštěstí je teď parádní zima, takže Sněhulda chvilku vydrží..

Hiroko von Rabersdorf

Zpěv Draků - Michaela Čermáková&Tomáš Šmejkal

K téhle knížce jsem se dostala úplně náhodou. Se ségrou jsme v obchodě, kde naši nakupovali seděli u knížek a hledali, kterou bychom si koupili (to už je skoro tradice). Tak nějak náhodou jsem narazila na nenápadnou knížečku. Čítá zhruba 300 stránek, ale je to spíš "kapesní" knížka.
Co mě zaujalo? Tak za prvé je to Fantasy, jedná se odraky a hady a nakonec je to Česká fantasy a po přečtení, musím říct, že je opravdu dobrá a zasloužila by si pokračování.


O co jde.

Darion je 13-ti letý chlapec, nepamatuje si co bylo, když byl mladší. Žije na Drumelově farmě, pase kozy. Po setkání s levianem Dallaranem a jeho dračicí Ballanou, se rozhodne stát se také levianem a s tím se vydává do Drakohyru. Stane se studentem a spolu s ostatními netrpělivě čeká až se vylíhnou Bellanina dráčata. Darionovi se, ale dřív podaří navázat kontakt se soliérem (drak bez jezdce), dračičí jménem Lantara. Díky tomu začne jeho výcvik a ještě před tím než projde Obřadem ohně, ho za vlastního příjme král Dragon.
Mezitím z Hadí říše prchá kouzelník Se-pio. Později se setká s Darionem. Naučího ho Zemní magii a vysvětlí několik zásadních nedostatků Darionových vzpomínek, čili fakt, že darion je synem Serxese, nástupníka trůnu Hadí říše a Darxinie, což je neteř krále Dragona, která byla unesena.
Darion se střetne se Serpenem, panovníkem Hadí říše.
Je jasné, že Darion díky svému původu může vládnout celému Adurinu (tzn: Dračí i Hadí říši.) otázkou je, zda se mu podaří svého Děda porazit.!?
Hiruščin Názor.
Je to česká fantasy, je to dobrá česká fantasy. Navíc tím spíš, že to psal student výpočetní techniky. Mé knihovničce dělá radost. A já sama jsem moc ráda, že jsem se k ní dostala. Můžu jedině doporučit, všem milovníkům draků. A ještě jsem zapomněla, ten klučina, hlavní protagonista a spisovatel se taky celkem zajímá o japonskou kulturu. *culí se* Tadyje o tom všem něco ví.
Hiroko von Rabersdorf

Sex Therapist

Konichi Wa *nevinně se culí a škrabká se na hlavičce*
Původně jsem o tém manze nechtěla ani trošku mluvit, chtěla jsem si prohlídnout obrázky a nechat to být, ale nakonec jsem to i četla a musím se přiznat, tahle manga si u mě šplhla. *křeník*
ST napsala/nakreslila Kazuma Kodaka. Většinou se po jejích mangách moc nehrnu, ale když BlackCat pěla chválu tak jsem si nemohla pomoct. *pokrčila raminky* navíc jsem už pěkně dlouho žádnou Yaoi mangu v rukou neměla, takže jsem to musela něčím napravit.
Má to sedm kapitol (a Hirušku nejvíc uchvátili všechny..xD), jediný co celou mangu spojuje je vlastně sexistický(Haa, mě se strašně líbí, on je takový ťulda *dostala záchvat*) Therapista přes sex a braman v jedný osobě, který vám splní co si přejete. -Chtěla bych si ho půjčit domů, spoň na chvilku-. A ještě na něm bylo strašně hezký. Vždycky, když se jeho zákazník dal dohromady s tou svou láskou, tak z toho měl takovou zvláštní radost. *nepřítomně se usmívá*
Dalo by se říct, že každá kapitola má "děj". Ikdyž. Je to vždycky to stejný. Milujete->jste v depresi->sexuálně frustrovaní->zajdete si do baru Kaine, kde vám pomůže úžasný barman->všechno se vyřeší->happy end. Ale jo..:) Líbilo se mi to. Třeba Prince of the Ice byl fascinující, ale úplně nejbrutálnější, to co by mě v životě nenapadlo byla poslední kapitolka. Chvilku mi trvalo probrat se ze šoku. (Free-Fucking Father)
Ještě kresba, hmm, nemám si na co stěžovat, v tomhle nebývám zase až tak náročná. Ale! Hlavní protagonista, hu, úžasný. Ostatní byli taky roztomilý nebo roztomile stydlivý nebo.. No prostěě.. Hezká kresba. *pitomě se uculí* Navíc autorka mě vždycky dorazila nějakým chibinem.. *vyprskla smíchy, když si vzpomněla* Tak není problém vyznat se v textu, takže dobrý.
Já osobně určitě můžu doporučit, bylo to takový fajn počteníčko -pokoukáníčko *zvrhlej úsměv*- navíc to bylo necenzurovaný, což mě potěšilo. Takže kdyby něco taak Mangafox.com.
Hiroko von Rabersdorf
Já ho chci prostě domů. *pofňukává a vztahuje k němu tlapičky*
Jedni z těch úžasnýc chibi. Z těch jsem opravdu nemohla, mě tolik rozhodili. *culí se*

úterý 10. února 2009

Sakurada Miwako

Gomeee, Hiroko se včera koukala na Paradise Kiss a omylem, opravdu omylem, ji to zase stáhlo. *nevinně se culí*
Takže jako první si Dáme Miwako-chan, protože, protože.. No prostě ať ji mám z krku a z počítače. *tlemí se* Ne ona je opravdu úžasná, ale je prostě celá růžová.
Každopádně, když jsem ji viděla prvně první co mě napadlo -tohle bude asi pořádně pitomá holka- ale on opak je pravdou, ona se sice vyjadřuje jako děcko, ale má dobrý srdíčko a postelově bude taky zdatáná -což mě fakt udivilo-..
Mňo a jak tak koukám na hodiny, konec vykecávání. Musím pohnout, jedu totiž směr Šumperk, konečně pro brejličky a pro ohoz na ten ples ségřin. (Jsem slepáá! *narazí do skříně v záchvatu deprese*..xD)
Tak včil už Miwako.
Hiroko von Rabersdorf




Hinata


Kdysi dávno, když Hioko ještě koukala na Naruta (teď na to není čas a nervy.) měla strašlivě ráda Hinatu Hyuugu. Absolutně nejstydlivější anime človíček. Mňo a když už ěmejdila po DA tak si i něco málo stáhla..:)
Hiroko von Rabersdorf





Sv. Valentýn

Hai, dnes se budeme věnovat Svatému Valentýnu, svátku všech zamilovaných.. *zaksichtí se*
Zajímal by mě Vás názor, prosím objektivně, takže Elo a Dahak, není to to jak budete slavit teď! *culí se* Má to být objektivní názor! Prostě jak se na tenhle svátek dívate normálně!
Hiroko nad tím docela často přemýšlela, protože naši to vždycky moc pitvaj. Ale já tenhle svátek nemám ráda. Ne proto,že to není náš svátek, ale proto, co zněj obchodníci udělali. Je to prostě hnusný Komerčák! Když je někdo zamilovaný *koukne po Dahak a Elo* tak je mu přece fuk kolikátyho je, ne?
Navíc Valentýn je taky dosti morbidní svátek. Když se to vezme kolem a kolem, tak přeci v tenhle den byl ZABIT člověk. Upalili ho a on určitě trpěl. A co mi s tím udělali. Oh, Bože, lidi jsou tak nechutný. *dělá, že se nesmějeje, když si vzpomene na Yaoi*
Jasně, určitě bych tady mohla další A4 mlet o tom, jak se mi Svatý Valentýn nelíbí, protože je to Komerčák, protože je to morbidní, protože jsou všude mega slevy a v květinářství už nemaj rudý růže a já nevím co ještě, ale o to nejde. Mě zajímá Váš názor. Takže další A4 je pro Vás..
Hirok von Rabersdorf
Láska kdykoliv, kdekoliv, aneb prázdninová láska našeho Adámka. (Kotě, ty nevěrnice. *tlemí se*)

Ritsuka/Cosplay

No,když jsm na deviant hledala, něco, tak jsem narazila na cosp Sasukeho a tak nějak mi to nedalo pokoj a když jsem začala prolízat galerku..Huh bafl na mě Ritsuka, ale ne jen tak ledajaký Ritsuka.
Možná, že někteří z Vás si pamatují dizajn s Ritsuškou v těch červených šatech.. *uculí se a dělá jakože si to sama už moc nepamatuje* Pokud chcete mrknout na galerku tak tady -> Galerka Uchihayuna
Mňo a teď už ten slíbený Ritsuška v Rudých šatech.. *úcul*
Hiroko von Rabersdorf

35.Spřáteláček - AndyCzek

Přdem chci poděkovat, že se ozvala a pk taky pochválit blogísek. Jsi hodně aktivní čloíček (to se o nás říct nedá) a já ti přeju, aby ti to vydrželo, co možná nejdéle.
Takže lidičky máte možnost zhlídnout další velice zajímavý blog, neváhejte!
A tohle je pro tebe..,snad se bude líbit. (Já prostě nejsem profík no..xD)
A por nás, moc děkuju..:-*
Hiroko von Rabersdorf

pondělí 9. února 2009

Pyžamový den!

*nervózně se poškrabká na hlavičce*
Původně bylo v plánu ráno pracovat dokud mi nezbělí klávesnice, ale nakonec to neklaplo. Nechala jsem se svést jakousi pitomou logickou hrou, pak jsem se cpala, pak jsem lítala po Vašich blogách, ikdyž jsem se většinou nedokázala dokopat ke komentáři a nakonec jsem se zase cpala. A když se vrátili naši rozjela jsem už včera načatý The Sims a konečně donutila Dominika, aby se nastěhoval k Mauricovi. Uh..už v životě nikdy nebudu dělat plachý Simíky.
Celý dopoledne až do jedný mě buzerovala ségra,že bych se konečně mohla převlíc, ale mně se nechtělo. Sice Arhouš málem šílela, ale já se nedala..xD
Mňo a teď jsem dodělala dizajn, má stejný poslání jako ten minulej a je příjemnější.. Je to totiž čokoládový..*slintá*
Mmm..Stýská se mi po Ninušáčkovi. *fňukla* Asi jdu něco dělat, než bude v televizi něco koukatelnýho.
Hiroko von Rabersdorf

Ta strastiplná cesta.

Konichi Wa.
Přínáším slíbenou povídku, čítá cca 500 slov. A nakonec to není ani tak Ritsuka/Soubi, ale Ritsuka/? (Hiroko toho dotyčnýho nepojmenovala, ikdyž se málem nechala svýst a jmenoval se Jabu, ale nakonec nic! :) ) Mimochodem navazuje na kousek zvaný Setkání.
Poslouchala jsem u toho Matenrou Operu, takže to podle toho taky vypadá, ale kupodivu jsem tak nějak spokojená.
Pokud čekáte Vychvalovací povídku, jste na špatný adrese, už jen podle názvu, má svý odůvodnění, ale konec by se dal považovat za happy Enda! *usměje se*
Mňo a věnování: Ninušáčkovi, protože ji má Hiruška *tlemí se* strašně moooc ráda.
Hiroko von Rabersdorf

Ležel jsem schoulený na jeho hrudníku a poslouchal tlukot jeho srdce, vnímal rytmus jeho dechu, horkost jeho pokožky. Bylo mi dobře, ale stejně. "Proč nespíš?" Zašeptal najednou. "Nemůžu. Proč ty nespíš?" Oplatil jsem otázku otázkou. "Nechci!" Zašeptal a dřív než jsem stačil mrknout ležel jsem zabořený v matraci pod jeho tělem. Oči mu jiskřily. Bylo mi nepříjemně, vždycky mi bylo, když jsem ležel pod ním, připomínalo mi to.. "Nemysli na něj, je pryč! Já jsem teď tady! A moc Tě chci, moc!" Během pár vteřin mi už jen slastně chrčel do ucha. Vždycky se nechával tak unášet. Prsty jsem mu pročísl vlasy a zaklonil hlavu. Nebránil jsem mu. Měl přeci pravdu, Soubi je pryč, on je moje přítomnost, moje teď!
"Jsi můj!?" Zavrčel roztouženě a zatáhl mě za vlasy. "Tvůj!" Oplatil jsem mu zavrčení a dál se nechal unášet extází, kterou mi způsoboval.Těžce jsme oddechovali, spokojení a uspokojení.
Cítil jsem zděšení, které z něj sálalo. Stál na prahu dveří a zhluboka dýchal. "Co, co se stalo.?" Zeptal jsem se trošku polekaně a vtáhl ho do útrob bytu. Natáhl jsem se pro polibek, ale on mi cukl. "Ne, to.. nedotýkej se mě!" Zakřičel hystericky a odskočil ode mne. "Co se stalo?" Zakňučel jsem a opatrně se k němu sunul. "Já, já, byl jsem darovat krev, víš, jako každý měsíc.." Hořce se usmíval. "Ano já vím. Ale co se stalo?" "Víš přeci, že pokaždé krev kontrolují?" Upíral na mě své, jindy tolik zářivé, oči. Přikývl jsem. "Já, mám to! Chytil jsem to!" S tím se hystericky rozesmál. "Notak, zlato, broučku, co máš? Uklidni se." Sjeli jsme na podlahu. Chtěl jsem otřít slzy, které mu stékali po tváři, ale on mě zastavil. "Mám AIDS Ritsuko! Musíš, musíš si udělat testy. Co, co jestli jsem, zničil jsem ti život, celý tvůj život." Znovu se rozplakal. Byl to šok. Tak obrovský. Bál jsem se. Tak nějak jsem tušil, že i mě to postihne, ale neřešil jsem to dokud byl se mnou. "Notak, zlatíčko, pořád tě budu mít rád.!" Vzal jsem jeho hlavu do dlaní a něžně ho políbil na tváře, rty.
Když mi doktor několik týdnu na to oznámil výsledky, zhroutil se. Byl vyděšenější a rozklepanější než já. Já chtěl bojovat! Chodil jsem na kdejaký kontroly, který mi měli pomoct. Bylo to unavující. Denně jsem spolykal tuny vitamínů, ale bojoval jsem. Ne jako ty!
Týden po tom oznámení jsi se zastřelil. Nechal mě tu samotného. Ale teď...
Ležel jsem stulený do klubíčka k Soubiho hrudníku. Užíval jsem si tepla jeho těla. Nemohl jsem se nabažit jeho dlaní, jeho vůně, jeho vlasů, jeho očí. Soubi je zpátky a jeho oči plné lásky mi dávají sílu dál žít.
"Proč nespíš?" Zašeptal a pohladil mě po vlasech. "Nechci, chci, chci..." Soubi mě políbil. "Spinkej i zítra je den, navíc sobota! Budeme se válet." I v té naprosté tmě jsem viděl jeho úsměv. Cvrnknul mě do nosu a přitáhl do náruče. "Teď už spinkej!" Naposledy mě políbil do vlasů. Během chvilky spokojeně spal. Naposledy jsem se zavrtěl a i já se nechal odvést do Morfeovy říše.

sobota 7. února 2009

Blog, je hotov! Pět dní se radujte!

Konichi Wa

Ano Vyčeprávající, více jak týdenní práce je u konce. S čistým svědomím můžu říct, že Rekonstrukce dopadla úspěšně a rekonstruktérka (jakožto já), ke smůle některým, přežila!
Jsem z toho absolutně vyčerpaná, k rekonstrukci mi hrálo spoustu hudby, inspirativní. Od Ozzyho Osbourna přes Metaliku až po Karla Gotta, který je veeelice inspirativní a proto hraje dneska! Dost mě totiž štvali rozcestníky.
Dobře lidi, teď si dáme minutu ticha za zemřelé články. *zadržuje smích a sníma pomyslný klobouk*

Nový dizajn nepřinesu, pokud ho za mně nikdo neudělá já ho dělat nehodlám. Tenhle je mi tak celkově sympatický, navozuje mi příjemný pocit. Takže si ho užívejte.

A teď. Teď Končím a zítra na počest, na počest příjde povídka. Ještě nevím jaká, ale mám plán. Měla by to být jednorázovka. (Ritsuška/Soubi popřípadě Yayoi/Kio uvidíme, nechám se překvapit.)
Pro tentokrát se kochejte nově nabýtou nevinností blogu.

A jen tak mimochodem, pokud chcete chválit Hiroko a její šikovnost Chvalteee!!

A ještě poděkování. Jmenovitě hlavně Niniel za psychickou a povídkovou podporu, opravdu moc děkuju. Elo, Kirušce a Dahak ze stejného důvodu. Moc Vám holky děkuju. A ještě strašně moc bych chtěla poděkovat Ayumu, za podporu a sama přeju štěstí s blogem.
A dál chci poděkovat všem, kteří si a mě vzpomněli a popřáli štěstí a trpělivost. I Vám moc děkuji. Shou-chan, Sajuri, Near-kun, Botan-chan, Charlotte, Sasuke Nara.
Fakt vám lidi moc Děkuji. Jste strašně hodní..
Vaše Hiroko

Anime

..Svět za Zrcadlem..

ai no kusabi
Gravitation
Loveless
naruto
inuysaha
death note
ostatní

videa
cosplay
holky
kluci
milenci
zvířátka