Ranní vstávání bylo dosti krutý, vstávalo se v sedm a mě bolelo bříško, naštěstí ibalgin to jistil. Nakonec jsme se jakž takž vytrajdali. Jelo se směr Štědráková Lhota. Nový vlek super ceny. Chvilkama jsme se fakt děsili, páč to bylo chvilku do kopce chvilku z kopce, takže jsme byli troška zmatení, ale dojeli jsme.
Jakmile jsme vylezli z auta vylezlo z mamky. "Do** to je kopec!" Ale ono to nakonec nebylo tak strašný, sice než jsme vylezli vůbec k vleku tak to bylo utrpení, ale vylezli jsme.
Nastalo nazouvání lyží. Nastal problém, páč mě to tatulda doma blbě sešteloval, ale lidičky byli ochotný takže nou problem. Mamka ta to zařízla ještě ani pořádně nenazula lyže. (Nejspíš zkoušela, jak je tvrdá zem..*škodolibě na ni ukazuje prstíčkem*) Nazuli jsme lyže poupravili se y vyrazili směr vlek.
Tady musím zmínit, nesnáším pomy! Než na to nasedla mamka tak jsme se nachlámali jako prase, páč ji to vždycky zdrhlo, pak se to samý stalo mě. (Ale to bylo schválně, my si s mamkou dělali rozestupy*ksichtí se*) Taťka ten v pohodě. Mamka to pak zařízla v půli kopce a my s taťkou vyjeli až na horu. A jelo se. Ale ne dlouho. My s mamkou v pohodě, ale taťkovi se vypla lyže a stál na kopci. Tak jsme to s mamkou vyjeli znova s tím, že zjistíme co se děje (tentokrát už to s těma pomama nebylo tak strašný). Taťka bručel, páč se mu zesralo vázání. Ochotní lidičci mu to tam sparvovali a jelo se znova. A zase se to celý posralo. Taťka byl mrzutej, páč se z nás všech těšil nejvíc a takhle na nás jenom koukal (a fotil, ale to je nepodstatný). Mě to taky moc mrzelo. Ale stal se zázrak.
Ti děsně ochotní lidičci taťuldovi půjčili lyže. Sice byli delší, ale taťka mohl jezdit.
Tak jsme to s ním jednou sjeli a pak jsme ho nechali sjet ještě párkrát samotnýho. Byl taaak spokojený. Jsme měli radost všichni a rozhodně se tam hodláme vrátit. Lidi příjemní, ochotní, kopec super. Prostě skvělá lyžovačka. *spokojeně se culí* Sice nás bolí tlapičky, ale žijeme.
Narozdíl od jednoho pána. Ne že by nežil, ale hned první jízdu co jel. Pro něj tam přijela sanitka. Měl vykloubený rameno. Bylo mi ho trošku líto, ale taky jel jako prase.
Pro tuto lyžovačku vše... Pac a Pusu.
Hiroko von Rabersdorf
Hiroko a Maminka, Hiroko je to v tý tmavý bundě. *culí se*
Taťulda na vypůjčených lyžích.
Spokojená Já. A šikovně maskovaná. *nahodí zářivý úsměv*
Nejspokojenější člen výpravy.
Žádné komentáře:
Okomentovat