Ahojda *spokojeně se usmívá*
..slibované se stává skutečností -a Hiro, to má konečně z krku- Ehm, ikdyž..já no...tak nějak se trošička bojí, jak budete reagovat na ten konec protože je...takovej..Ehm...no Hiro-chan to nechá na Vás, ještě do toho nebude rýpat, dokud nemusí, ale pokud budete mí chuť sprovodit mě ze světa, musím Vás varovat, mám doma vzteklýho psa...*snaží se svýho mazla rozvzteklit* Je opravdu vzteklej... *zoufale sleduje jak se s každým tulí* Opravdu VZTEKLEJ ...
Inspirace: Ehm..tak tak jeee... taktrošku z reálnýho života, ale jenom tak trošku, takže pokud Vám to bude připadat někomu povědomí je to ČISTĚ NÁHODNÝ...xD
Věnování: Noo...*hluboce přemýšlí* Věnuji to všem, kteřé budou schopni dočíst to až do konce..všem kteří to nezabalí hned po prvním řádku a všem, kteří mě za to nebudou chtít zabít.. A speciálně Elo, a to proto, že tak krásně zazdila toho mího Gotta.. *tlemí se*
No a včil Vás už nebudu zdržovat, páč já stejně nevím co víc k tomu říct.. *nevinně se culí*
PS: Hiro-chan by ocenila, kdyby někdo přišel s nápadem na název, ona prostě neví...*trhla ramínky*
Hiroko a její vzteklý pes..*andělský obličej*
Mňo,ale než se na to vrhnete..*uculí se* je tu profil dvou hlavních hrdinů.. HRDiNŮ..*křen*
Šimon - 15 let, Datum narození - 19.1.1993, Znamení - Kozoroh, Výška - 1,65m, Váha - 54kg, Ostatní - Kliďas, pro jistotu na sebe moc neupozorňuje, ale s lidma vychází dobře, Má rád - Sushi a Saké (ikdyž alkohol moc nemusí..^__^), mňo tak nějak má rád celkově jídlo, pak taky Mari a mamku..mňo a petra..ikdyž možná že radši má Patrika..?? Nemá rad - Nečestný lidi, vzteklouny, bojí se mravenců (má z nich husí kůži.. *Hiro-chan taky,ale p-š-t*) a úplně strašně nerad se koupe v hotelovejch vanách, nebo sprchuje v hotelových sprchách, teda v těch českých..*tlemík*
Patrik - 18 let, Datum narození - 25.3.1990, Znamení - Beran, Výška - 1,82m, Váha - 75kg, Ostatní - Bývalý podivínek, dřív ho všichni odstrkovali, ale teď je o něj celkem zájem, jinak je to vcelku pohodář, spíš flegmatik než cokoliv jiného, Má rád - Cigaretový odér *ale kdo ho zkazil to se nedovíte ~culí se~), knihy *půjde studovat literaturu, určitě..^^*, svoji malou sestřenku a Šimího, Nemá rád - Pokrytce a veškerý učitelstvo, který se chová moc důvěrně ke svým žákům, neumí plavat (ale ne, že by se bál vody..), nesnáší lháře a vraždil by, za ponižování..
Tak a teď už Vás opravdu nebudu zdržovat...vzhůru do čtení..
BTW: Pokud Vám příjde zvláštní vyobrazení Patrika, ehm..neřešte to Hiro-chan ho původně zamýšlela jako zlího Gangstera a plánovala ho do páru s jiným, ale tak nějak ...no prostě to nakonec dopadlo jinák...:)
"Jsi nechutný, doufám,že to víš.." Zavrčela Maruška a rýpla mě do žeber. "Já..? A proč..?" Nechápal jsem. "Spíš s naším třídním, proboha je mu...," začala na prstech počítat kolik mu je a samou soustředěností jí lezla špička jazyka, "skoro čtyřicet!! To je děsivý, jen ta představa, když je u toho nechutně zpocený a funí a..." Otřásla se hrůzou a já se rozesmál. "Vůbec není takový, ale chrápe a slintá." Zhnuseně se na mě podívala a nechápavě zavrtěla hlavou. "Jak s ním pro boha můžeš vydržet..? Proč si nenajdeš někoho, s kým to máš jistý, proč radši děláš potěšení takovýmu nechutnýmu chlapovi, ke všemu ženatýmu..?" Posadili jsme se na lavičku. "To je složitý.." Vzdychl jsme těžce a podíval jsem se na ní. "Pitomě kecáš, nebyl jsi to náhodou ty kdo mi vtloukal do hlavy, že nic není tak těžký jak se zdá..?" "Ale tohle je něco trošičku jinýho.." Praštila mě. "Kdybys aspoň nebyl takovej lhář.. Co ten 22 letej co jsi s ním byl na schůzce minulej víkend..?" Zabručel jsem, neměl jsem nejmenší chuť o tom mluvit, navíc s náším třídním mi bylo docela dobře, jenomže vysvětlujte jí to. "Já fakt nevím co ti říct..," vzdychla a složila hlavu do dlaní..," prostě je ti tady 16 a spíš s 40letým chlapem, který je ženatý, mohl bys být jeho syn. A když o tebe má zájem nějaký pěkný kluk, couvneš, přitom ho vůbec neznáš, třeba byl taky dominantní." Zrdul jsem a měl jsem chuť ji praštit. "O tomhle to vůbec není." "A o čem to je..??" Vyjela na mě. "Prostě, když s ním sem, tak se cítím chráněný.." Vrhla na mě jeden ze svých ironických pohledů. "Fajn, řekni jak by se ti líbilo, kdybych ti spala s tátou..?" Polkl jsem.."Ale tohle přece vůbec nemůžeš srovnávat.." " Ale on má taky děti, tak staré jako jsme my dva.." "Ale to já vím jenom prostě..." "Dobře v tom případě ti chci někoho představit." S tím se zvedla a zamávala na nějakýho klučinu, co stál kousek od nás a kouřil. Polkl jsem. Tohle snad nemyslí vážně..
"Šimí, chtěla bych ti představit svého bratránka Patrika, je to středoškolák, letos dělá poslední ročník. Paťo, tohle je Šimon už jsme o něm spolu mluvili." Usmál se a natáhl ke mě ruku, kterou jsem chtě nechtě stiskl. "Moc mě těší.." Kňukl jsem ještě a propaloval přitom Mari pohledem. Usmívala se a pošťuchovala svého bratránka blíž ke mně. "Hej, já..," poškrábal se na hlavě a nervózně se u toho usmíval, "jsi sympaťák a já se chtěl jen zeptat, jestli bys třeba neměl chuť někam vyrazit, třeba dneska nebo zítra." Chtěl jsem mu odseknout, že na něj nemám čas a chuť na vyrážení taky, ale najednou mi vyschlo v krku. "Já..já.." "Šimone.." Otočil jsem se a zamával našemu třídnímu. "Petře..hned budu u tebe.." S tím jsem se otočil na mé dva, teď slušně vyděšené společníky, a usmál se. "Mohli byste na mě chvilku počkat, prosím? Já si potřebuju něco vyřídit." S tím jsem se rozeběhl. Petr na mě čekal u auta. "Tak co, myško, jedeme.. Mohli bychom se zastavit někde na jídle co ty na to..?" Zklamaně jsem vzdechl. "Já dneska nemůžu a o víkendu taky ne..moc mě to mrzí víš.." Natáhl jsem se k němu a pohladil ho po tváři. "Jakto, myšičko..?" Chytil mě za tlapku a něžně ji políbil. Byl jsem z něm úplně mimo. "Jdu s Maruškou a s jejím bratránkem ven, prý ji zanedbávám..tak aby si zase tolik nestěžovala." Sklonil se ke mě a políbil mě. "Tak dobře, uvidíme se v pondělí, myšátko, budu se moc těšit.." Počkal jsem až naskočí do auta a pak, když odjížděl jsem mu zamával a poslal pár vzdušných pusinek. V zádech jsem cítil Mari a Patrika, propalovali mě skrz naskrz. Radši jsem se k nim rozeběhl zpátky.
"Dě-lá-se-mi-zte-be-na-zvra-ce-ní!" Nahláskovala mi Mari a já se zaksichtil. Její bratránek se naproti tomu usmíval. "Já bych byl naopak rád, kdybych si zasloužil takovouto pozornost." "Dělá se mi z Vás špatně...opravdu.." Já se červenal, Patrik se křenil a Mari se tvářila, jakoby ji někdo oznámil, že její babička se znovu vdává.
"Tak co, vyrazíme někam..?" Otočil se na mě Patrik, když mě doprovázel domů. "Jde o tom kam, radši bych něco, kde není moc lidí.." Zamyslel se. "A co takhle skočit si někam na jídlo..? Máš nějakou oblíbenou restauraci..?" Nadšením jsem nadskočil. "To by bylo super, mám strašně rád jídlo, nejradši sushi..Jedl jsi to někdy..?" Rozesmál se a rukou mi vjel do vlasů, aby mě jemně pocuchal, bylo to docela příjemný. "To jsem nikdy nejedl, tak si zajdeme na sushi..? Do místní restaurace, nebo radši vedle do města..? A nevadilo by ti, kdybych si zapálil..?" Zavrtěl jsem hlavou. "Klidně si zapal a radši bych jel někam jinam, tady mi moc nechutná." Přikývl a obratně si vytáhl cigaretu. Fascinovaně jsem sledoval, jak si ji vkládá mezi rty a jemně tiskne, aby mu nevypadla -páni já v tu chvíli chtěl, být ta cigareta, jsem normální..?- vytáhl zapalovač a sklonil se, přičemž rukou zaclonil plamínek. Jemně potáhl, aby zjistil, že mu cigareta chytila, pak schoval zapalovač a vyfoukl obláček kouře. Bylo to slušně vzrušující, Petr nekouřil. "Co Tě tak fascinovalo, koukáš na mě, jakoby's myslel na nestoudnosti.." Rychle jsem sklonil pohled, sakra to jsem tak čitelnej..? "Alee, ty jsi pane zvrhlík vůbec se nezdáš.." Smál se tak upřímně až mu tekli slzy. "Já myslel, že ti Mari povídala." Otřel si slzy a mrkl na mě. "Jasně, že povídala..je z toho dost traumatizovaná, je to pro ni složitý pochopit, i když ne že by se nesnažila." Potáhl z cigarety a labužnicky přivřel oči. "Pořád do mě kvůli tomu reje, ale já se tak cítím dobře, on mě chrání a tak prostě." Přikývl, jakože chápe, ale já si nebyl jistý. "Ale pořád je od tebe nějakých dvacetčtyři let a to je docela hodně." Vzdechl jsem. "Já vím..jenomže, je to moc těžký.." Chytil mě kolem pasu a přitáhl k sobě. "Já vím jak se cejtíš, já měl stejnej problém, se svým profesorem." "Vážně..?" "Vážně, někdy ti o tom budu vyprávět." Upřel jsem na něj oči. "Tak jo..už jsme asi tu, co?!.." Zakřenil se a než mě pustil z objetí líbl mě na tvář. "Zastavím se pro tebe v sedm.." Zamával jsem mu a šup domů.
Zalezl jsem si do sprchy. Bylo to tak příjemný, když najednou někdo zazvonil. Mamka byla naštěstí doma, takže to vyřídila, ale stejně jsem měl divný pocit, takže jsem si ze sprchy pospíšil.
"Už jde.." Slyšel jsem mamku a zabalený v županu jsem nakouknul do obýváku. "Patriku, jsi tu brzo.." "Promiň, ale já nevěděl, že budeš ve sprše, myslel jsem, že bychom mohli jet třeba dřív.." Nervózně se škrábal ve vlasech. "To je dobrý, za chvilku jsem hotov a můžeme jet." Usmál jsem a zmizel v pokoji.
Seděli jsme v autě, bylo mezi námi napjatý ticho, jakoby se chystalo bůhví co, ale my přece jeli jen na jídlo, nic víc v tom nebylo. "Vážně mě to mrzí.." Paťa po mně střelil štěněčím pohledem. "Vždyť jsem ti říkal, že je to v pořádku.." Usmál jsem se na něj. "Tak dobře. Ale aspoň jsem měl šanci seznámit se s tvojí mamkou, je to fajn ženská." Rozverně se zachichotal, jako puberťák, kterým nepochybně stále byl. "Jo to je.." Přitakal jsem.
Zasedli jsme do rohu a čekali až k nám dojde obsluha. Objednávky jsem se chopil já, pochopitelně jsem nezapomněl Saké, alkoholu jsem nějak neholdoval, ale když už, tak nějak mi vůbec nedošlo, že jsme tu autem. Když to slečna donesla a spolu s tím vším donesla i hůlky Patrik vyvalil oči. "Tímhle se to jí..?" S potměšilým úsměvem jsem přikývl. "Ale tímhle já se nenajím, vždyť ani nevím jak se to drží.." Snažil jsem se udržet kamennou tvář, ale při pohledu na jeho "umění" jsem se neudržel a rozchechtal se. "No jo, tobě se to směje.." Uraženě sešpulil rty a div hůlkami nepraštil o stůl. "Ale no, já ti pomůžu..dívej..tohle si chytneš takhle a tohle takhle a celý to ovládáš palcem…" Chvilku se s nimi ještě potýkal, ale pak se do toho dostal a jak mlaskal. "Páni…vždycky jsem se bál jíst syrový ryby, ale kdybych věděl, že to může chutnat i takhle…A co je tohle..?" Ukázal na Saké… "Já na to úplně zapomněl…," praštil jsem se do čela a nalil dva kalíšky, "tohle je Saké..koštni to, mě osobně to chutná.." Zakřenil jsem se a nabídl mu. Opatrně usrkl, jakoby měl strach, že se ho tím snažím otrávit či co, a na tváři se mu rozlil blažený úsměv. "Je to dobré.." "Já vím.." Usmáli jsme se na sebe. Po pár chvilkách jsme si objednali další Saké, spokojeně jsme usrkávali. "Slíbil jsi mi, že mi povíš, jak jsi to měl ty se svým profesorem.." Nadhodil jsem a podepřel si hlavu rukou. Hodil po mě retrívří pohled a vzdychl. "Tak dobře…Víš není to tak dávno, takže to ještě nestihlo "umřít", tak kdybych to moc prožíval prašti mě.." Usmál jsem se.. "Nemusíš mi vykládat podrobnosti.." Přikývl a vrhl se do vyprávění.
"Bylo mi asi tolik co tobě teď..Jo, vlastně jsem byl taky v prváku, spolužáci mě moc nebrali, byl jsem trošku podivínek a hodně jsem se věnoval knihám, to je šíleně odpuzovalo, radši se šli někam opít a zkouřit.. Náš profesor na fyziku se mnou často sedával někde na chodbě, ptal se mě co čtu, co mě zajímá nejvíc.. Tak nějak jsme se postupně sbližovali, už se neptal jenom on, ale i já.. Cítil jsem se s ním dobře, postupem času jsme spolu začali vyrážet i ven, to že měl rodinu mě nějak nebralo. Nezajímalo mě, že mu doma brečí žena a děti a jeho očividně taky moc ne. Bral mě po restauracích, na výstavky, často jsem s ním byl přes víkend někde v hotelu, ale pořád to bylo "jen kamarádi",ale to se mělo taky změnit. Asi po půl roce si na jednom takovým víkendu trošku víc přihnul, díky tomu se na mě vrhnul s tím, že už dál nechce schovávat svoje city. Prvně jsem nechápal a jeho prsty všude po těle mi byly protivný. Tenkrát řekl: "Patriku, já Tě miluju, copak to nevidíš." Úplně mě tím odrovnal, takže jsem ztuhnul a on mě políbil a… Co ti budu vykládat…. Tenkrát jsem s ním spal a nebylo to naposledy. Jenomže se nám něco zvrtlo, začal mě ponižovat..už ani nevím proč vlastně. Nakonec to celý prasklo, mamka z toho bylo na prášky, ale zvládla to. Odstěhovali jsme se a jeho vyhodily…." Zavřel oči a pomalu dýchal.
"Ty si myslíš, že bych mohl třeba dopadnout stejně..??" Zašeptal jsem tichounce. Němě přikývl. ~Jasně a Marča si to myslí taky, proto se tolik snaží.~ Pomyslel jsem si. "Nepojedeme už domů..?" Navrhl. V té chvíli mi to došlo. "Ale víš..to Saké je vlastně alkohol.." "Cože..?" Vyletěl. "Tys to necítil..?" "Ani ne..a nic to se mnou nedělá.."Zaksichtil jsem se.. "Promiň já si to vůbec neuvědomil." Omluvil jsem se. Trhl rameny. "Teď už s tím nic neuděláme, ale měl bys zavolat mámě, já se zatím pozeptám po pokoji." Přikývl jsem, ale nějak jsem se neměl. Radši jsem se koukal jak mluví s jednou číšnicí, ten příběh, Petr by přece nikdy nic takovýho neudělal. Nebo udělal.. Prudce jsem zavrtěl hlavou a natáhl se po telefonu. "Ahoj mami, já dneska nepříjdu, zůstanu s Patrikem, přijedu zítra odpoledne jo..? … jasně neboj.. Tak jo Pac." Zavěsil jsem a telefon schoval ho zpátky do kapsy."Prý mají ještě jeden volnej pokoj, s manželskou postelí.." Mrkl na mě, musel jsem se rozesmát. "Tak jo, proč ne..,ale moc si nemysli."
Během pár minut jsme se ocitli v pokoji s vlastní koupelnou, tedy spíš koupelničkou. Odmítl jsem tam vlízt takže jsem se jen svlíknul do spodního a šup pod peřinu. Paťa byl odvážnější a do sprchy vlezl, bohužel už nebyla teplá voda. Za chvilku byl u postele a drkotal zubama. Dusil jsem smích. "Nad čím přemýšlíš..?" "Noo, jestli mám spát nahý nebo ve spoďárech." Zakřenil se. "Ty spíš nahý..?" Vytřeštil jsem oči. "No, proč ne..? Ale vzhledem k tomu, že spíš vedle mě…" Vyslíkl si tričko -kalhoty a ostatní věci už neměl, nějak jsem nechápal, proč si to tričko oblíkal zpátky- a šupl ke mně. "I když by bylo větší vzrůšo, kdybych spal nahý, co.?!." Začal se smát. Otočil jsem se k němu a koukal mu do očí. "Copak je..?" "Já nevím..,je to zvláštní..Je mi s tebou strašně dobře,víš? Takhle bezpečně se cejtím jenom s Petrem, ale trošku se bojím." Šeptal jsem, nějak jsem se bál..?? mluvit nahlas. "Já Tě přeci nekousnu, pokud tedy nebudeš chtít." Usmál jsem se a vyplázl jazyk. "Tak jsem to nemyslel. Já.. bojím se jak by Petr reagoval, kdybych mu řekl, že už s ním nechci trávit veškerý svůj volný čas." Přikývl. "Tvoje mamka o tom ví..?" Zavrtěl jsem hlavou. "To ne, ale možná, že něco tuší.." "Jasně.." Pokýval a pohladil mě po vlasech. "Víš, prvně jsem se tomuhle seznámení bránil zuby nehty a teď tu s tebou ležím v jedné posteli a mám pocit jako bych Tě znal už milióny let." Usmál jsem se a položil mu packu na tu jeho. -tu kterou mě v mých vlasech- Bylo to jak vystřižený z nějakého romantického filmu, ale já měl stejnej pocit. Stiskl mi ruku a já zavřel oči, chtělo se mi spinkat. Přišoupl jsem se k němu blíž a schoulil se mu u boku, pak už mi nic nebránilo nechat se odvést do říše snů, s pocitem, že zítra, zítra něco změním, třeba zastavím rotaci Země nebo vynaleznu Stroj času nebo konečně udělám něco pro SEBE..!
KONEC
Green Day/Avril Lavigne: Asi spíš Zelený Den, Avril chodí v růžový...
Čo máš oblečené? *kroutí hlavou nad tak úchylnou otázkou* Vánoční ponožky, se sobama..xD
Koľko je hodín? 21:42
Vieš hrať na nástroj? Tak lehce..^^
Počúvaš teraz niečo? Jasně..:)
Tvoje 4 naj eSBéčka? Elo-chan a Katy, Kira-chan, Lali-chan, Nini-chan...:))) Když jen čtyří...,ale jinak by Vás všechny čekala smrrrtttt...xDDD