Noo, původně tohle Hiro napsala do soutěže ke svojí ségře..(Skončila čtvrtá, asi..) a neplánovala to nikde jinde zvěřejňovat, ale..tak nějak si to rozmyslela, páč Vás přeci o něco TAKOVÉHO nemůže ochudit..^^ *chechtá se*
Takže ano, mé dílo bude viděno i zde..^^ A protože Shou-chan už to viděla a dokonce i okomentovala a Hiro jí slíbila, že hlavně proto, to bude její..tak věnování Shou-chan, která i přes to, že já ji úplně ignorovala, vydržela..^^ Chii~~ mám tě ráda..:)
Takže ano, mé dílo bude viděno i zde..^^ A protože Shou-chan už to viděla a dokonce i okomentovala a Hiro jí slíbila, že hlavně proto, to bude její..tak věnování Shou-chan, která i přes to, že já ji úplně ignorovala, vydržela..^^ Chii~~ mám tě ráda..:)
Hiroko von Rabersdorf
Když jsem se narodil, bylo bráchovi 20 a se svojí manželkou Kateřinou čekal svého prvního potomka. Když jsem se narodil, bylo mámě čtyřicet a všichni jí vyčítali, že si další mrně pořídila tak pozdě. Narodil jsem se do zvláštního světa, kde nic nebylo nemožný. A dneska mi bylo dvacet, mýmu synovci bylo devatenáct a měli jsme rande. Ups…
O pár let dříve (přesněji něco kolem čtyř let)
"Spratku! Vůbec si nevyskakuj, jsem tvůj strejda!" Štěkl jsem po něm jenom, co se pokusil o šáhnutí na koleno mojí dívky.
"Děláš, jak kdyby ti to k něčemu bylo, strejdo!" Vyplázl na mě jazyk a já měl sto chutí mu ho ukousnout. Bylo mu sotva šestnáct a už se mi plazil po Danče. Tss..
"Je!" Odsekl jsem a praštil ho po jeho nenechavé ruce.
"Heeej!" Protáhl a upřel na mě svoje temně modré oči.
"Nesahej na cizí zboží!" Zavrčel jsem a pohled jsem mu urputně oplácel.
"Tak já jsem zboží!?" Vykřikla moje milá a vyskočila na nohy. Celá restaurace se po nás otočila. "Tak abyste věděli, nejsem! Nesnáším Vás! OBA!" S tím vyběhla z restauračního zařízení. Otočil jsem se na svého synovce a s vyčítavým pohledem mu vyťal políček.
"Děláš, jak kdyby ti to k něčemu bylo, strejdo!" Vyplázl na mě jazyk a já měl sto chutí mu ho ukousnout. Bylo mu sotva šestnáct a už se mi plazil po Danče. Tss..
"Je!" Odsekl jsem a praštil ho po jeho nenechavé ruce.
"Heeej!" Protáhl a upřel na mě svoje temně modré oči.
"Nesahej na cizí zboží!" Zavrčel jsem a pohled jsem mu urputně oplácel.
"Tak já jsem zboží!?" Vykřikla moje milá a vyskočila na nohy. Celá restaurace se po nás otočila. "Tak abyste věděli, nejsem! Nesnáším Vás! OBA!" S tím vyběhla z restauračního zařízení. Otočil jsem se na svého synovce a s vyčítavým pohledem mu vyťal políček.
"Taky musíš všechno zkazit! Jsi strašný! Nemám Tě rád!"
"Já sem nechtěl! Víš dobře, že tě nemůžu ani cítit!" Štěkl na mě, ale odejít nehodlal. Jen si uraženě třel lehce zčervenalou tvář. "A řeknu tátovi, že mě mlátíš.!" Přisadil si.
"Vždyť jsem se tě ani nedotk!" Zavrtal jsem se víc do židle a usrkl capucina s čokoládovou příchutí.
"To teda dotk! Pořád to dost jasně cítím!" Zavrčel a nenápadně přejel rukou přes tvář.
"Nemáš na Danču šahat, už jsem ti to několikrát opakoval!" Zavrčel jsem.
"Tak se mi líbí a co, beztak musíš být na houby milenec!" Rýpl si. Viděl jsem rudě.
"Co myslíš tím "na houby milenec"?"
"Vždyť v kalhotách nic nemáš!" Obvinil mě a pro větší efekt na mě ukázal prstem.
"Chceš vidět, jak jsem dobrej??" Zavrčel jsem a přes stůl se k němu naklonil. Potěšilo mě, když těžce polkl a předvedl mi perfektního kapra. S pocitem zadostiučinění jsem se opřel zpět do opěrky a s lehce nadzdviženým obočím, čekal, až zase najde řeč.
"Co tím myslíš?"
"To co říkám, Vinní." Opřel jsem se do něj pohledem. Byl jsem pevně rozhodnutý předvést mu své kvality ať už na komkoliv nebo na čemkoliv. Lapal po dechu.
"Fajn!" Zabručel. Vytřeštil jsem oči.
"Myslíš to vážně?"
"A ty?" Oplatil mi a stejně jako já přikývl.
"Já sem nechtěl! Víš dobře, že tě nemůžu ani cítit!" Štěkl na mě, ale odejít nehodlal. Jen si uraženě třel lehce zčervenalou tvář. "A řeknu tátovi, že mě mlátíš.!" Přisadil si.
"Vždyť jsem se tě ani nedotk!" Zavrtal jsem se víc do židle a usrkl capucina s čokoládovou příchutí.
"To teda dotk! Pořád to dost jasně cítím!" Zavrčel a nenápadně přejel rukou přes tvář.
"Nemáš na Danču šahat, už jsem ti to několikrát opakoval!" Zavrčel jsem.
"Tak se mi líbí a co, beztak musíš být na houby milenec!" Rýpl si. Viděl jsem rudě.
"Co myslíš tím "na houby milenec"?"
"Vždyť v kalhotách nic nemáš!" Obvinil mě a pro větší efekt na mě ukázal prstem.
"Chceš vidět, jak jsem dobrej??" Zavrčel jsem a přes stůl se k němu naklonil. Potěšilo mě, když těžce polkl a předvedl mi perfektního kapra. S pocitem zadostiučinění jsem se opřel zpět do opěrky a s lehce nadzdviženým obočím, čekal, až zase najde řeč.
"Co tím myslíš?"
"To co říkám, Vinní." Opřel jsem se do něj pohledem. Byl jsem pevně rozhodnutý předvést mu své kvality ať už na komkoliv nebo na čemkoliv. Lapal po dechu.
"Fajn!" Zabručel. Vytřeštil jsem oči.
"Myslíš to vážně?"
"A ty?" Oplatil mi a stejně jako já přikývl.
Domluvili jsme se na mém pokoji na pátek večer. Byl jsem nervózní. Sakra vždyť to je můj synovec, nemůžeme dělat takovýhle věci!… Vždyť mu budeš jen prezentovat svou schopnost potěšit ženu…. Jenže on je očividně chlap!… No Booože!
"Hej můžu?" Byl to Vincent, v ruce držel láhev vína a potutelně se culil. Jasně já byl připravený, všechno co jsem potřeboval, jsem měl při ruce, ale na alkohol jsem nepomyslel, přišlo mi to jako doping a navíc ten spratek byl mladý na něco takovýho. Nechal jsem ho vejít a usadit se na pohovce. Pro jistotu jsem za ním zamkl.
"Bez chlastu to nedáš?" Provokoval jsem ho.
"Já myslel…" Lehce se začervenal, ale to co si myslel, jsem se už nedozvěděl. Chytil jsem ho za ruce a odtáhl ho k posteli, nestrkl jsem do něj, jen se naklonil.
"Hmm… nebo by sis radši dal předtím něco dobrého?" Zabručel jsem pár milimetrů od jeho rtů. Zavrtěl hlavou. Usmál jsem se. Možná, že jsem působil sebejistě, ale v duchu jsem se přesvědčoval. Šimone, už jsi to dělal, dělal jsi to několikrát, takže tě tohle nepoloží! Ukážeš tomu spratkovi zač je toho loket.
"Fajn." Broukl jsem ještě tiše a pak naše rty spojil. Vincent se ke mně natiskl a do polibku se okamžitě přidal. Dostrkal jsem ho blíž posteli a opatrně ho položil. Choval jsem se k němu jako k nejkřehčímu porcelánu. Hladil jsem jeho dokonale hebkou pleť a kochal se pohledem lehce zkalených očí.
"Budeš na mě čumět ještě dlouho?" Zavrčel. Páni on se červená, netušil jsem, že tohle umí. Přisál jsem se k jeho ústům, dorážel na jeho pevně semknuté rty, levou rukou jsem ho hladil ve vlasech, zatímco tou pravou jsem bloudil pod jeho košilí. Pootevřel rty a pustil mě dovnitř. Dráždil jsem jeho jazyk, ale on byl absolutně chladný a vůbec mi nepomáhal. Opustil jsem jeho rty a jazykem sjel na jeho krk, kousal jsem ho do ohryzku a on mi poprvé zasténal. Ďábelsky jsem se usmál a dál dráždil jeho evidentně erotogenní zónu.
"Bez chlastu to nedáš?" Provokoval jsem ho.
"Já myslel…" Lehce se začervenal, ale to co si myslel, jsem se už nedozvěděl. Chytil jsem ho za ruce a odtáhl ho k posteli, nestrkl jsem do něj, jen se naklonil.
"Hmm… nebo by sis radši dal předtím něco dobrého?" Zabručel jsem pár milimetrů od jeho rtů. Zavrtěl hlavou. Usmál jsem se. Možná, že jsem působil sebejistě, ale v duchu jsem se přesvědčoval. Šimone, už jsi to dělal, dělal jsi to několikrát, takže tě tohle nepoloží! Ukážeš tomu spratkovi zač je toho loket.
"Fajn." Broukl jsem ještě tiše a pak naše rty spojil. Vincent se ke mně natiskl a do polibku se okamžitě přidal. Dostrkal jsem ho blíž posteli a opatrně ho položil. Choval jsem se k němu jako k nejkřehčímu porcelánu. Hladil jsem jeho dokonale hebkou pleť a kochal se pohledem lehce zkalených očí.
"Budeš na mě čumět ještě dlouho?" Zavrčel. Páni on se červená, netušil jsem, že tohle umí. Přisál jsem se k jeho ústům, dorážel na jeho pevně semknuté rty, levou rukou jsem ho hladil ve vlasech, zatímco tou pravou jsem bloudil pod jeho košilí. Pootevřel rty a pustil mě dovnitř. Dráždil jsem jeho jazyk, ale on byl absolutně chladný a vůbec mi nepomáhal. Opustil jsem jeho rty a jazykem sjel na jeho krk, kousal jsem ho do ohryzku a on mi poprvé zasténal. Ďábelsky jsem se usmál a dál dráždil jeho evidentně erotogenní zónu.
Opustil jsem jeho krk a vzepjal se nad ním. Koukali jsme se do očí a já se pravou rukou konečně dopracoval k jeho bradavkám. Musel jsem se uculit, když se pode mnou nepohodlně zavrtěl. Jemně jsem ho políbil a on mi omotal ruce kolem krku a zakňučel. Rozepnul jsem mu košili a stáhl ji z ramen. Přivřel oči a trošku uhnul pohledem. Sklonil jsem se a znovu ho políbil. Jemně jsem se otřel o jeho rty a sjel po krku až k ramenům. Zavrněl, když jsem mu zabořil nos do důlku mezi krkem a ramenem a zafuněl. Ještě chvilku jsem ho provokoval a vybízel, ale pak mě přemohlo něco mnohem silnějšího. Přišel čas. Vždycky mi tyhle slova proběhla hlavou.
Bez dalších něžností jsem sjel k jeho klínu. Bez potíží jsem překonal přezku pásku a rozepl knoflík.
"Šimone! Ne!" Vyhekl a vyděšeně sebou zazmítal, když se moje prsty přesunuly k zipu. Zvedl jsem k němu oči.
"Já ti věřím!" Rychle pokyvoval a už, už mi chtěl utéct, když jsem ho stáhl zpátky.
"Jsi zbabělec, ale asi tě chápu. Prostě na to nemáš žaludek, ale neutíkej mi! Slibuju, že ti jen odpomůžu od tvého problému, s tímhle se tu nemůžeš promenádovat." Zakryl si tvář rukama a koukal na mě skrz prsty.
"Zkus si představit, že to dělá někdo jinej." Doporučil jsem mu a stáhl mu kalhoty. Už jsem neměl v plánu žádný laskání, ale něco mi prostě nedalo. Natáhl jsem se k němu a počal líbat jeho ruce, prsty a pravou rukou jsem ho dráždil. Viděl jsem jen jeho rozšířený oči, občas je slastně přivřel a zasténal. Nedalo mi práci dovést ho až navrchol.
Sledoval jsem jeho rudý tváře. A rychlost s jakou si natahoval kalhoty. Vlastně jsem vůbec nedostal šanci prohlídnout si ho.
"Chceš už jít nebo si něco dáš?" Nabídl jsem mu a sledoval, jak se zarazil do křesílka naproti mě.
"Nenutím Tě." Upozornil jsem ho.
"Já to nikdy nedělal, měl jsem strach." Slyšel jsem ho špitnout. Hlupáček.
"Mě nevadí, že jsme to nedodělali." Ujistil jsem ho a nabídl mu hruškový džus.
"Šimone! Ne!" Vyhekl a vyděšeně sebou zazmítal, když se moje prsty přesunuly k zipu. Zvedl jsem k němu oči.
"Já ti věřím!" Rychle pokyvoval a už, už mi chtěl utéct, když jsem ho stáhl zpátky.
"Jsi zbabělec, ale asi tě chápu. Prostě na to nemáš žaludek, ale neutíkej mi! Slibuju, že ti jen odpomůžu od tvého problému, s tímhle se tu nemůžeš promenádovat." Zakryl si tvář rukama a koukal na mě skrz prsty.
"Zkus si představit, že to dělá někdo jinej." Doporučil jsem mu a stáhl mu kalhoty. Už jsem neměl v plánu žádný laskání, ale něco mi prostě nedalo. Natáhl jsem se k němu a počal líbat jeho ruce, prsty a pravou rukou jsem ho dráždil. Viděl jsem jen jeho rozšířený oči, občas je slastně přivřel a zasténal. Nedalo mi práci dovést ho až navrchol.
Sledoval jsem jeho rudý tváře. A rychlost s jakou si natahoval kalhoty. Vlastně jsem vůbec nedostal šanci prohlídnout si ho.
"Chceš už jít nebo si něco dáš?" Nabídl jsem mu a sledoval, jak se zarazil do křesílka naproti mě.
"Nenutím Tě." Upozornil jsem ho.
"Já to nikdy nedělal, měl jsem strach." Slyšel jsem ho špitnout. Hlupáček.
"Mě nevadí, že jsme to nedodělali." Ujistil jsem ho a nabídl mu hruškový džus.
Danča se, se mnou rozešla, vlastně jsem to celkem čekal. A beztak to prvotní kouzlo nějak vyprchalo. Vincent se mi vyhýbal, seč mohl. Ale jsou akce, na kterých jsme se nutně museli potkat, třeba jeho šestnácté narozeniny. Provokativně jsem mu pořídil "sexuální krabičku" naplnil jsem ji spoustou věciček od lubrikačního gelu přes prezervativy a odhodlal jsem se i ke koupi jedněch děsně vtipných slipů. Škodolibě jsem se těšil, až to rozbalí a otevře.
Můj dárek si vybral jako poslední a choval se k němu jako k bombě. Opatrně rozvázal mašli a vybalil nenápadnou krabičku, vrhl po mě nechápavý pohled, ale to už ho brácha pobízel do jejího otevření.
"Tyyyy vole!" Vylezlo z Honzi, mého brášky a vrhl po mě nechápavý pohled.
"No co, vždyť je už velkej a některý věci se u něj můžou stát nedostatkovým zbožím." Uculil jsem se jako by mě nebylo necelých 18 a urputně jsem potlačoval smích.
"Heeej, ty jsou boží!" Uslyšel jsem mámin chechot. Vincent se mohl propadnout a já se parádně bavil.
"Jsi strašnej."Slyšel jsem ho zavrčet. Otočil jsem se s ohromným úsměvem.
"Máš radost?" Zaksichtil jsem se.
"Tyyyy vole!" Vylezlo z Honzi, mého brášky a vrhl po mě nechápavý pohled.
"No co, vždyť je už velkej a některý věci se u něj můžou stát nedostatkovým zbožím." Uculil jsem se jako by mě nebylo necelých 18 a urputně jsem potlačoval smích.
"Heeej, ty jsou boží!" Uslyšel jsem mámin chechot. Vincent se mohl propadnout a já se parádně bavil.
"Jsi strašnej."Slyšel jsem ho zavrčet. Otočil jsem se s ohromným úsměvem.
"Máš radost?" Zaksichtil jsem se.
Osmnáct mi bylo během pár týdnů. Oslava byla bouřlivá, ehm… velmi. Vincent se na mě od té doby ani nepodíval. Hehe, ale začal si, neměl mě provokovat! COŽE? Ne jasně, že jsem mu nic neudělal, jen jsem mu žužlal ucho a pak krk a pak ještě jednu část těla. Byla jsem nažratej jak puma, takže si z toho pamatuju jen útržky, ale to nevadí. Čtrnáct dní na to jsem měl "odcestovat" na roční výměnný pobyt do Ameriky, vědělo to jen pár vybraných jedinců. To znamená rodina a pár přátel. Absolutní většina z nich mě šla vyprovodit až na letiště, kromě bráchy a Kati, kteří prostě MUSELI do práce. Máma se od nás taky brzo odpoutala, takže jsme nakonec zůstali já mí přátelé a k všeobecnému překvapení taky Vincent. Mělo mi to letět asi za půl hodiny a tak jsem ještě všechny ujišťoval, že jim určitě napíšu a pošlu pohled a kdesi cosi, když se ohlásilo moje letadýlko s tím, že je připraveno. Objal jsem svoje dva nejlepší kámoše svoji malou kámošku líbl na čelo a pak se vrhl na Vinního. Překvapeně vykvíkl, ale do polibku, se nadšeně přidal a natruc mě kousl do rtu. Ještě jsem na ně aplikoval takzvané "skupinové objetí" a pak už jim mával a mával a mával…
***
Tý jo, po dlouhém roce domů, jsem tolik zvědavý,toooooolik. Jasně se všema jsem byl v jakž takž kontaktu, ale nikoho z nich jsem nemohl obejmout, to mi chybělo. Z letadla jsem vystřelil nejvyšší dovolenou rychlostí, vyzvedl si své zavazadlo a už utíkal na místo srazu, let měl lehce zpoždění, takže jsem počítal s tím, že už tam všichni mí drazí budou.
"Šimonkůůů!!"
"Maminkooo!!" Vletěl jsem jí do náruče, jak neřízená střela, nadšeně jí líbal na tváře a nechal se cuchat.
"A kde jsou ostatní?" Broukl jsem trošku zklamaně a mamka mávla za mě. Jak jsem zjistil podle počtu, chyběl jen brácha a Káťa.
"Kamarádííí!" Všechny tři jsem nadšeně ohubičkoval, i když se bránili a mačkal v náručí.
"Um.. Ahoj…" Odtáhl jsem se od Markétky a zaměřil se vysokého tmavoovlasého tmavookého kluka.
"Vinní?" Udělal jsem překvapeně, a když přikývl, nadšeně jsem ho zmáčkl v objetí. Chytil jsem jeho hlavu do dlaní a hladově ho políbil. "Celý ten rok jsi mi tolik chyběl." Zašeptal jsem a vlepil mu ještě malou pusu. Tolik vyrostl.
"Ty mě taky." Zafňukal.
"Brácha nás zabije." Uculil jsem se a ještě jednou k sobě Vincenta přivinul.
"Maminkooo!!" Vletěl jsem jí do náruče, jak neřízená střela, nadšeně jí líbal na tváře a nechal se cuchat.
"A kde jsou ostatní?" Broukl jsem trošku zklamaně a mamka mávla za mě. Jak jsem zjistil podle počtu, chyběl jen brácha a Káťa.
"Kamarádííí!" Všechny tři jsem nadšeně ohubičkoval, i když se bránili a mačkal v náručí.
"Um.. Ahoj…" Odtáhl jsem se od Markétky a zaměřil se vysokého tmavoovlasého tmavookého kluka.
"Vinní?" Udělal jsem překvapeně, a když přikývl, nadšeně jsem ho zmáčkl v objetí. Chytil jsem jeho hlavu do dlaní a hladově ho políbil. "Celý ten rok jsi mi tolik chyběl." Zašeptal jsem a vlepil mu ještě malou pusu. Tolik vyrostl.
"Ty mě taky." Zafňukal.
"Brácha nás zabije." Uculil jsem se a ještě jednou k sobě Vincenta přivinul.
Takže kde jsem to skončil?? Jo rande! Po tom co jsem přijel, byl náš vztah dosti vlažný, nechtěli jsme nic riskovat, ale teď už má prakticky vystudováno, jen zmákne maturitu a je to. Já vím… vůbec nic není, on chce studovat dál a já taky studuju, ale funguje nám to, vždycky mám sto chutí ho uňuchňat k smrti, je to můj miláček, nevím, jak bych bez něj byl dál. No nic musím jít! Ještě jednou jsem se zhlédl v zrcadle a pak už vystřelil do bráchova bytu. Haaa, rodiče nejsou doma, sexuální maniaci mají pré. Ale oni na to přijdou dřív nebo později, ale zatím.
"Šimííí…!" Nadšeně mi vletěl do náruče a už v chodbě mě zahrnul polibky. Haa a taky dneska bude náš veliký den. Chii~~ Miluju toho spratka!
