Sedmnáctý den: Tvůj oblíbený kousek z šatníku tvých BJDS?

Tvůj oblíbený kousek z šatníku tvých BJDS?

Tak můj oblíbený kousek jo? :DD To mi příjde trochu komický, ale dobře. Můj oblíbený kousek je šedivá halenka, kterou nám na zakázku ušila Navika. Tu už asi i všichni znáte, princ v ní po světě běhal dost dlouho (a teď neběhá, protože se nám halenka zatoulala, asi tuším, kde je, ale... zatím se po ní Vavřineček ani nesháněl, tak jsem ji nevracela na místečko..:))

Je to konkrétně tahle halenka, kdyby někdo netušil.. a u nich i moje nejoblíbenější podkolenky. Tahle fotka sice není zrovna lichotivá, ale Lawri pózoval, aby Araltek věděl, co ho čeká a jak moc velký PUF je to schopný udělat. :)

---

A pak taky tenhle set, je můj velice oblíbenej! :) Prostě královská róba. Moc mu sluší!

No a teď přichází ten problém na řadu! Vavřineček hlásí, že tohle sice rád nosí, ale že má jiné nej kousky! :D Já věděla, že se neshodneme.

No Lawrenc má asi nejraději tričenko od Niniel, které dost dlouho odmítal vůbec svléknout a chodil v něm i spát. Ale jednou se mu do řetízku zamotal Frederick, takže jsem byla nucena ušít růžové pyžamko (noční košilku), protože růžovou noční košilku měl i Wolf! A Když Wolf tak Lawrenc II. taky! (Sice není tak krásná jako ta Wolframova, ale je růžová a dobře se v ní spinká, tak tak.

Ale zpátky k modrému tričku, Vavřinec někde vyhrabal fotku, tak abyste věděli! :)

Každopádně asi nej Vavřinečkovo oblečení je košilka od Alice a vestička, kterou nám ušila Pet-chan. V kombinaci je to pro prince úplná slast a to až taková, že byl ochotný se v tomto potit i v létě (ale hlavně, že mi spílal, že nemá kraťásky nemo aspoň! tíčtvrteční kalhoty.. nojo, všechno bude! :D). A Asi se v tom i cítí nejvíc jako člen šlechty. :-)

Poslední náš přírůstek si Vavřineček taky zamiloval a je to svetřík od Alice, který jste mohli spatřit v předchozím článku (zimní ČZU).. :) A to je pro dnešek vše. :D

Zimní ČZU

Včera jsme se na hodinku (protože byla zima a mě mrzly prsty a Vavřinečkovi, po tom co udělal andělíčka, zadek :D) vydali pokochat se krásami zasněženého areálu ČZU. ČZU areál je poměrně rozhlehlý a sníh na něm dokáže čarovat stejně krásně, jako když na jaře a v létě kvetou stromy a keře a další květiny. Obě jezírka byla bohužel zaledovaná a tak Vavřineček ani nemá fotku s hrochem, který žije v jezírku (nebo jak tomu říkat) před naší fakultou. :( Ale tak to tedy až v létě. :-)

V sobotu, klasicky, je areál pustý prázdný a člověk se může roztáhnout. Lidi co tu bývají většinou dospávají včerejší večer a brzké ráno a nebo se na další takovou akci chystají a když vytáhnou paty z kolejí tak je to do hospody nebo Kauflandu. :D Dobře pro nás, co rádi mrzneme a válíme se ve sněhu. :D Každopádně z toho vyšlo několik málo pěkných fotek. :-) Ale já se s Vámi, samozřejmě, podělím i o ty ne moc nebo o ty vůbec pěkné. :D Některý tedy vypíchnu už tady a na zbytek se můžete mrknout v galerii, konkrétně v části Zimní ČZU.

Příště se snad Vavřineček pustí do vyprávění o Leviho prvních Vánocích, které částečně strávil u nás a má z nich spoustu skvělých fotek a reklamu do budoucna. :D

---

Jsem Pán Sněhových závějí! :D

Podívej, kočičí ulička!

Foto u jezírka (líbí se mi tenhle,.. budu za machra a řeknu "detail"). Vavřinec se tak zvláštně zasnil. :-)

Lipová, tahle se mi líbí, vlastně se mi líbí skoro všechny lipový, ale tuhle jednu jsem chtěla vypíchnout. Tak jsem ji vypíchla a je tady. :D

A pak jedna, kde si vavřineček hrál na chudáčka v šutru. A ta se mi taky moc líbí! To místo v kameni bylo přesně akorát. :-)

Strašení dětí v "srdci" nějakého přízemního jehličnanu. To nás oba moc bavilo! A byli jsme hrozně překvapení, kolik srandy takovej na první pohled obyčejnej keř může poskytnout dvěma pakům. :D

A pak jsme dováděli v trávě! :D A z toho vyšli hrozně vtipný fotky s oční cenzurou. :DAle stejně se nám líběj. :) A jedna za všechny. :)

A pak mi Vavřineček ukázal, jak se SPRÁVNĚ má dělat sněhovej andělíček. :D

Lawrenc: Nemůžeš sebou do sněhu jen tak plácnout! Musíš to udělat opatrně, abys měla správnej otisk. Ukážu ti to, sleduj! *padne do sněhu jak prkno* Takhle chápeš?

Hiroko: Hm, hm... asi už tomu rozumím..
Lawrenc: No a dál už to znáš. To je nahoru...

Lawrenc: ...a dolů.

Lawrenc: No a pak opatrně vstát, abys to nezničila. A výsledek! Tadááá..
Hiroko: Krásný, příště to zkusím já!

Hiroko: Děje se něco?
Lawrenc: Ne, jen.. jsem už trošku unavený a začíná mi být zima...

Hiroko: Tak pojď půjdeme domů.

Šestnáctý den: Dokáže některá z tvých BJDs stát na halavě? (Ukaž nám to)

Dokáže některá z tvých BJDs stát na halavě? (Ukaž nám to)

Ano! Moje jediná BJD DOKÁŽE stát na hlavě a to i na dost nerovným povrchu, jakým je naše zahrada. :) (podrytá krtkama a myšima a bůhvíčím vším ještě :D)

(Fotka z prvního podzimu, který u mě Vavřineček strávil :)).

Patnáctý den: Co si o tvých BJDs myslí tvá rodina?

Co si o tvých BJDs myslí tvá rodina?

Asi nic špatnýho, což je základ.

Vavřineček vlastně ke mě domů přišel tak, že jsme se zamilovala a pak ho x-dní ukazovala mamince až se dostala do stádia: "Mami prosím, můžu, já ho mo chci!" .. a nakonec: "Prosím, dokud se neplatí clo!" Moje mamka už mě nevydržela poslouchat a Lawri byl objednán a na cestě. A nepřišel mi ani do důchodu ani po maturitě (jak bylo původně plánováno :D). Přišel mi před Animefestem a zůstal tudíž s rodičovstvem o víkendu sám a ve Svatém týdnu mi zachraňoval krk (jinak bych se zbláznila). :D

Moji rodiče Vavřinečka dost dlouho oslovovali jako "to", později "pandulák" (což mu zůstalo, když si nemůžou honem vzomenout na jméno :D), ale teď už je to víc Lawri nebo princ. :) Moje mamka si dokonce všímá, když Vavřineček dostane nový kousek oblečení nebo jinou paruku. A i když oba občas kroutěj hlavou, myslím si, že si říkaj "mohlo bejt hůř" a "tohle vlastně není tak špatný" a Lawriho přijali do rodiny a když on třeba zůstává v Praze, tak se mě ptají, kde ho mám a nebo jak se má. :)

Moje babičky ho docela přijaly a teta ta se mě vždycky ptá "kde máš přítele" :D Lawri totiž jezdí na všechny oslavy taktéž. :) Ale někdy nemůže, protože má třeba svoje starosti nebo nějakou práci, ale více méně je vždycky s námi. :-)

Každopádně, i když Lawri už mezi nás zapadl a zařadil se do rodiny, maminka nechce o nějakým dalším resinovým panďulákovi ani slyšet. Ale já ji připravuju pomaluuu a opatrněěě a až ty prachy budu mít opravdu k dispozici a nebudu je potřebovat k něčemu jinému (třeba na placení výdajů ku škole) tak prostě klepnu prasátko a druhýho frajera si objednáme s velkejma fanfárama. :)

Čtrnáctý den: Měl jsi někdy floating head? A co tělo bez hlavy? (Co si myslíš, že bys dělal, kdybys měl?)

Měl jsi někdy floating head? A co tělo bez hlavy? (Co si myslíš, že bys dělal, kdybys měl?)

Neměla ani jedno a celkem upřímně doufám, že mít nebudu protože následná reakce by byla neuvěřitelná hrůza z toho, že té příšeře, co je zatím jen hlava CHCI pořídit tělo. :D

Třináctý den: Botičky pro dolls. Ukaž nám kolik jich máš!

Botičky pro dolls. Ukaž nám kolik jich máš!

Je! :D Ukazovat nic nemůžeme, protože Vavřinečkůch botník je.. chudej. Jedny botky jsem mu rozbila. Pak má jedny funkční a dvoje bačkůrky (jedny chlupáče máme podobný..^^).

Ale třeba někdy v budoucnu foto bude! :)

*ukážeme někdy v (daleké) budoucnosti*

První setkání s Levim

Zdravím Vás,

dnes je na programu prvé setkání Mě a Leviho.

Naše první setkání proběhlo někde v rozmezí podzim-zima, kdy ještě nebylo tolik chladno. A bylo trochu drastické, pro Leviho. A asi to nebylo jediné drastické setkání, vlastně, když nad tím tak uvažuju, skoro při každém našem setkání Levi došel "úhoně".

Při tomto prvém Hiroko dostala za úkol Leviho převázat a došlo k tomuto v šumperské čajovně (jejíž jméno mi vypadlo). Čajovna byla moc milá, ale místa pro čtyři bylo málo. A to ještě při převazování!

Po tomto drastickém úkonu sebou Levi praštil do připravených bund načechraných v rohu a nechal se utěšovat svojí plyšovou liško-čivavou. Nekolikrát se shlídl v zrcadle (zrcátku o jehož výrobu se postarala Králičí princezna Niniel) a když se konečně uklidnil, tak jsme se družili. Bylo to moc hezké setkání. Padli jsme si do oka a tak i přesto, že jsme se setkali poprvé a náš výškový rozdíl je dost veliký, bylo mnoho tulení. A taktéž se z nás stali dobří přátelé. :) Za to jsem velice rád!

Absolutní většina "lepších" fotek byla využita pro tvorbu "šáhlého" příběhu. Který z nás obou dělá bůhví co. Ale my nejsme, jsme slušný! Každopádně teď zpětně je to celkem legrace. Tento příběh najdete pod perexovým oddělovačem (nebo cože to má být) společně s několkými dalšími oblíbenými fotkami. :) Moc si je užijte! Příště Vás čekají Vánoční prázdniny s Levim a snad! také několiké další "poprvé" s kamarády. :-)

Pěkný den,

princ Lawrenc II.

---

Shinnya: Pane bože necuchej Leviho, neee!
Hiroko: Mu-he-he-he-heeee~~ *cuchá* (ale slušelo mu to!)

Levi nakukoval o čem se to ty dvě dohadovali. Asi si měl taktéž pocit, že ofinka mu moc sluší a rozcuch je přesně ten typ účesu pro něj.

Já a Levi

A my v detailu :)

A konečně! Náš příběh! :D

Rozhodnul jsem!

Zdravím Vás,

rozhodl jsem se předložit vám zde své "soužití" s Levim.

Během loňského roku s námi několikrát sdílel pokoj v Praze na Přední k(K)opanině a taktéž pokoj v našem (zatím ještě) trvalém bydlišti. Cestoval s námi na zkoušky do Prahy a byl znovurozebrán a utažen, očistěn. Taktéž díky Hiroko získal nové (snad slušivé a líbivé) kalhoty.

Vlastně toho s námi už zažil tolik, že to ani není možné.

Postupně sem přidám "příběhy" z dnů, které u nás strávil, společně s fotkami, které byli dosud dostupné pouze na Facebooku (cože je nejjednodušší typ komunikace s Leviho drahou paničkou..:D) a nám to přišlo "škoda". Blog je blog.

Ještě uvažujeme zdali budeme dodávat postupně nebo nározově, každopádně se máte na co těšit!

S přáním pěkného dne,

Lawrenc II.

Dvanáctý den: Co si tvý přátelé myslí o tvých BJDs a o BJDs vůbec.

Co si tvý přátelé myslí o tvých BJDs a o BJDs vůbec.

Hm, občas by mě to taky dost zajímalo. Každopádně mám kamarády asi ve třech skupinách. Lidi, kteří sami mají BJD, lidi kteří moc chtějí BJD a lidi "normální" u kterých je občas docela dřina uhádnout, co si o mým "koníčku" myslej.

První dvě skupiny asi nemá cenu moc zmiňovat neb je jasné, že BJD obdivují a chtějí a tudíž jim BJD není lhostejné a zajímá je. O Vavřinečkovi si snad myslej jen hezké věci a kdyby ne, tak nám je hlasitě nesdělují, za což jsme oba vděčný. :-)

Druhá část je tak trochu jako počasí. Minulí rok se mnou bydlely dvě slečny. První byla "paní" učitelka a ta se o Vavřinečka zajímala, ale jen vlažně. Každopádně nic negativního mi neřekla, spíš naopak. Renatka byla moc milá a občas mi i chybí její povídání, i přesto, že jsme spolu sdílely pokoj jen asi dva měsíce. Pak jsem bydlela s Danielkou. A když jsme se pak stěhovaly do druhýho bytu Vavřineček spal s náma na manželáku (odmítly jsme si nechat rozdělit postele, páč by to bylo na dlouho. :D) a Danča se mě několikrát ptala, to když Lawri zůstal doma, kde mám kočourka. :D Moje spolužačky a kamarády to asi berou s nadheledem, asi jako "každej máme něco" stejně tak moje nynější spolubydly. A minimálně to nekomentujou nijak urážlivě. :)

Jedenáctý den: Jak dlouho sbíráš panenky? Sbíral jsi panenky ještě před BJDs?

Jak dlouho sbíráš panenky? Sbíral jsi panenky ještě před BJDs?

Vavřinečkovi se věnuju už téměř dva roky. Ale, že by to bylo sběratelství, to dost pochybuju. Nemá totiž nikde svoji poličku. Regulérně se mnou sdílí postel a ve skříni má svůj kousek poličky na oblečení, botky má velde mých. Vlastně mi pro něj chybí už jen věšáček na kabátek a košilku. :-) Navíc je pořád sám, i když už mu skoro rok slibuju pořízení partnera. Ale jak se říká, kde není ani čert nebere. :D

Druhá část otázky je pro mě dost lehká. Nesbírala. Panenky mě nikdy moc nebraly. Když se mě moje babička po seznámení s Vavřinečkem ptala: "A ty sis hrála s panenkama?" moje mamka na to měla pohotovou odpověď: "Nee, ona je vždycky jenom vyslíkala." Jinak mám doma na poličce jednou porcelánovou panenku v kroji, která je pravděpodobně "made in china" neb i ruce má obě pravé, ale vůbec to neubírá na její hodnotě. Kdysi dávno jsem ji totiž vyhrála v tombole na maškarním plese. :) A i když stojí na poličce a občas se na ni neuvěřitelně práší, pořád se na nás moc hezky usmívá a je milá. :) Ale je o ni samozřejmě menší zájem než o Vavřinečka, protože ona má svoji poličku a "pouze" se s námi stěhovala a procestovala skoro celý dům (teď bydlí na poličce v ložnici rodičů a na zádíčka ji hřeje komín). Vavřineček ten cestuje pořád a všude. Asi proto, že je skladnější a ohebnější. :-)

Praxe u ořů

Před Vánoci to nebylo tak dobré jako po nich a tak to co bylo před nechám plavat a jdu na to, co bylo po! :D

2.1.2013 (jo! 2013! :D) jsem měla nahlášenou sedmidenní praxi v jezdeckém klubu. A vlastně jsem se docela těšila. S koněma je to sice dřina, ale má to svoje klady. U fyzické práce (čili kydání a vyvážení koleček, který totálně nenávídím! :D jsou to nevysypatelný kolečka! Velký mrchy! Jednou jsem je celý vyklopila přes valník. XD) si člověk nejvíc odpočine. :-)

---

Každý den je to sice téměř to samé, ale koně jsou pokaždé jiní. Podle toho jak se vyspí nebo jak jim sedne snídaně. :)

Ve stáji je dohromady 14 koní. Z toho 7 velkej teplokrevníků (nebo plnokrevníků) a 7 poníků (huculové a dva haflingové a Strakáč to je mix bůhví čeho :D, ale co já vím, já se v tom těžko vyznám). Přičemž po snídani (ovísek a seno) se huculci vedou do výběhu (což je tedy dřina!) během týhle cesty by teoreticky neměli nic žrát, ale. Když je sedm koní a tři lidi. No řeknu vám, těžko přinutíte dva nenažraný koně, aby neokusovali keře, když stojí a čekají. XD A třeba Strakáč to je žrací expert a proto taky chodí s železem v tlamě, protože na ohlávce to škubnutí vůbec necejtí. Kamila ta o něj dokonce rozbila bič, když nechtěl vytáhnout hlavu z kýble s pečivem (bylo to legrační, ani to s nim nehlo XD).

Pak se jde zpět a vedou se velcí koně do výběhu. Ty se vodí jen po jednom. Takže se jde dvakrát a poslední se vodí kobyla Quartemie. A pak se kydá, stele uklízí.

Ale někdy! Když třeba prší, tak se velcí koně ven vůbec nevedou a to je pak dílo to kydání. Buď dostaneme nakázáno je přivázat (což se jim většinou moc nelíbí) a nebo se musí narvat kolečka do dveří tak, aby nevzali roha. My jsme teď pořád přivazovali. A Ledoborec (aka Ledovec, protože za Borce se mu všichni smějí :D) se mi pomstil hryzancem. :D

Za těch sedm dní jsem se velkejch koní přestala i bát, tedy kromě Chardonney, to je totiž vymazlená princezna a málem mě zabila. :D To radši povedu jiný divočáky. :)

Všechny koně ve stájích jsou hrozně rozmazlený a nenažraný. A dost často kousají do kapes, protože doufaj, že tak z Vás něco vymámí (a z absolutní většiny lidí vymámí, tak proč by to nezkoušeli, že ano :D)

Kromě koní, když má tedy službu Kamila, se v areálu pohybují dva ČSV. Jeden, pán v letech Ohnivák. Kterému je říkáno "Ohniváček" a nejvtipněji to zní asi v této kombinaci: "Ohniváčku! Nekousej tu starou paní do nohy!" Ne dělám si legraci. Ohnivák je poklad a mazel a neuvěřitelně hodnej a poslušnej pes. Ale když už na něj Kamila zvyšuje hlas říká mu ve většině případů "Ohniváčku", což mi příjde absurdní. :D Druhý je zhruba 4 měsíční štěně, Ohniváčkův synátor (a nejhorší prudič pod sluncem XD) Budulínek. Je to hroznej vzteklounek a rád má rozhled. Když jsme nosili seno koním, tak mi hupsnul na záda, aby dobře viděl! :D Oba jsou skvělý a když se na statku pohybujete dýl jak den v kuse choděj Vás i vítat. Což je hrozně miloučký. :-)

Vavřineček mi taky první den vyčítal, že jsem ho nevzala sebou a kvůli tomu nemůže mít fotku s koněm. Když jsem ale druhej den už neuvěřitelně smrděla (kydáníčko, kydání) dost rychle si to rozmyslel. :D

Nějaké fotky koní mám, ale mám jen tři oře z celkovejch čtrnácti. Je to asi ta nejlepší trojka: Dostihová královna, Vražedkyně a divňák co se potí. :D Chybí mi už jen hroch. :D Vlastně v těch stájích jsou samý divný koně. :D

Dokonce mám i nějaké fotky. A vzhledem k tomu, že mi chybí ještě jeden den, tak ještě odfotím zbytek! Hlavně Lukáška, což je hrozně hodnej kluk a mám ho asi nejradši. A to i přesto, že když se koně zavádějí zpět na oběd, tak hrozně spěchá a protože je jak hroch, tak se s ním špatně manipuluje. No což. :D Je to Lukášek. :D

A teď nějaké fotky. Vlastně jsem vůbec nechtěla fotit, ale jedna moje kamarádka má neuvěřitelně ráda Sixteen, tak mě poprosila o fotky, tak jsem ji odfotila. :-) A když v té chvili zrovna tak hezky pózovala i Chardoney, tak ji mám taky ( i přesto, že ji nemám ráda :D).

Sixteen spam :D

Sixteen spící či stydící se. :D

Bleeee. :D

Chardonney

Za trest bez čumáku. Je to totiž vraždekyně. :D

Ledoborec

Napruděnej Ledoborec

Ledoborec nudista. :D Oholenec, protože nasrstí tak, že se potí. :D

A to je všechno přátele, tadydádydádá. ~~ Lukášek možná dostane speciální článek. :)

Desátý den: Ukaž fotku tvé BJD s nějakým zvířetem.

Ukaž fotku tvé BJD s nějakým zvířetem.

Naneštěstí jich moc není. Nebo možná na štěstí?

Pan Bertoslav by ho pravděpodobně očůral a nebo rozcupoval (i když možná nechtěně), kočka zatím o prince nejevila pražádný zájem. Šneci,.. no. :D Darmo mluvit, to jsou spíš karbanící než královští posluhovači. Naštěstí! Se mi v létě podařilo ukořistit fotku se zvědavým psiskem mé sestřenky, Ne-Yem (a ačkoliv podle nich je to Ne-Yo, podle rapera, či co. Pro nás je to Neo, spasitel! Matrix je všude! :D)

*fotka bude dodána po jejím vydolování z mobilního telefonu*

Fotky byly vydolovány! Vitězství!

Neo, prudič. ňufal do prince tak dlouho až ten šel na čumček (a těsně před dopadem jsem ho chytila, jak ve filmu). :D

Vavřineček byl pro Nea zaji´ímavej i v sedě. :-)

Devátý den: Nejméně oblíbená vellikost BJD?

Nejméně oblíbená vellikost BJD?

Asi úplně ty nejměnší prdelky Tiny. Měla bych strach, že jim ublížím nebo spíš, že je někde ztratím nebo zapomenu. I když nesporná výhoda této velikosti je možnost přenosu v kapse. :D Ale stejně takovýho prcíčka nechci.

Osmý den: Tvoje oblíbená velikost BJD?

Tvoje oblíbená velikost BJD?

To je celkem těžký říct. Vyhovuje mi MSD, jsou poměrně lehoučci, dobře přenosní a nejsou úplně mrňavý, takže se na ně dá vyrobit spousta věcí, jejich nevýhodou je ale to, že jsou malý a špatně se s nimi tulí. To SD už je na tulení lepší, vlastně úplně nejlepší. Levi (od Shinnyi) by mohl vyprávět, jak my se spolu už natulili. :D

Ale stejně dám přednost asi MSD. :) SD mi bude stačit jedno. :D