neděle 5. června 2011

For a lost Soldier

..film z roku 1992.
Nový filmy prostě stojí za starou bačkoru.


Můj původní záměr bylo podívat se na to (když už to mám) a v rekordním čase to odstranit z počítače, kde mi to zabíralo (a stále zabírá) místo. Nakonec to nebylo takový jak jsem očekávala.
Sestra se na to dost dlouho třásla s tím, jak to není skvělý, ale po tom, co to shlédla už jsem od ní nic neslyšela. Takže jsem možná až tak nečekala.? Každopádně to byla príma hodinka a půl.
Jedna ze scén mě vážně rozesmála a pracovně jsme ji s Lawrim nazvali "namlouvání".. přišlo mi to tak pitomoučký. Vlastně to tam prostě patřilo. Vždyť kolik bylo onomu vojákovi (Walt se jmenoval) a ačkoliv si asi ve válce nic moc pěkného neužil, pořád v něm bylo něco dětskýho a Jeroen mu to pomohl najít. A já absolutně miluju to scénu, kdy se oba s tlamičkami zmlácenými čokoládou shodnou na stejné příchuti zmrzliny a v záchvatu veselí se k sobě vrhnou a tak zvláštně se pusinkují a hihňají. Měla jsem na tváři rozněžnělý výraz (to byl ten, co vystřídal moje šokování, z toho, že spolu měli vážně až tak intimní vztah) a spokojeně odfukovala a to i potom, co ta chvilka byla přerušená.
Za sebe a za Vavřinečka zvedám palec. Film stejně nakonec nesmažeme. Je krásný a my si ho chceme uchovat do dalších dní.. (a to i proto, že se těžce shání, prej..:-D).
A celý ten film je natáčený v Nizozemí, takže, kromě angličtiny (snaha o domluvu s vojáky a mluva samotných vojáků), je to ta úžasná uchrochtaná němčina, které já strašně fandím.. :-)

Na CSFD má pěkných 85%, já bych klidně přihodila, udělalo to na mě dojem a otevřený konec nahraje do karet každému, kdo rád fanatzíruje "co by kdyby". To my s Lawrim rádi.

(V zásobě mám hromadu ufňukaných článků a opěvování Many a dalších j-rockerů, ale tohle bylo prostě nějak silnější. Fňukat můžu jindy..:-D)

4 komentáře:

  1. Nejsem velký filmový divák, takže není nijak překvapující, že jsem neviděl ani tohle. Na hodnocení na ČSFD moc nedám, protože jsem zvyklý, že filmy, které mám hodně rád, se tam nedočkají moc vysokého hodnocení (např. Královna) a zase naopak (tak třeba různá americká dramata - není to moje krevní skupina). Ale na tvé doporučení bych dal. Myslím, že ty taky nebudeš většinový divák a konzument filmů. :-) Svědčí o tom už jen příspěvek "o patro níže".

    OdpovědětVymazat
  2. Hm, koukám i na "většinové" filmy, ale většinou mě žádný neokouzlí natolik, abych ho někde propagovala. Jak jsem zjistila, většinou, když si spousta lidí okolo řekne "co to bylo?!" tak já fascinovaně zírám a zapisuji si, jak se to jmenovalo.
    Je fakt, že na CSFD mají některé skvosty dost nízké hodnocení, ale to je dáno zase tím "konzumenstvím", ale pro tenhle kousek to celkem sedí.

    OdpovědětVymazat
  3. To já taky koukám i na "většinové" filmy. Může být snad něco "většinovějšího" než Pán prstenů nebo Harry Potter? :-) V poslední době mě zcela nadchnul Kuky (hlášky typu "Prej spíš s mazlíkem, tak klepáme" mi připomněly jistou povídku s Mazlíčkem v názvu :-). A jak už víš, mám rád animované filmy od Pixaru a Dreamworks - pouštím si je nejčastěji jako film na rozptýlení, když nechci myslet na starosti.
    Znáš filmy od Kim Ki-duka (či spíše Ki-duka Kima)? Po jejich shlédnutí také spousta lidé říká "Co to bylo?" (často ani nevydrží do konce). Ne že bych ty filmy jako třeba Čas zcela pochopil, ale líbí se mi. Nabízí různé interpretace.

    OdpovědětVymazat
  4. Animované věci jsou prostě nejlepší.. u těch se dá prímově uvolnit.
    A filmy od Kim Ki-duka neznám, ale beru to jako výzvu.. :-)

    OdpovědětVymazat