úterý 28. června 2011

Zázraky..

.. ne zázraky to nejsou, ale úžasně kouzelné to je.

Dneska jsem měla tu čest shlédnou canisterapii. A to v Šumperské nemocnici a pro seniory. Bylo úžasné sledovat jak paní, co se psem pracovala, tak psa, sestřičku a pomocnice (a protože jedna je moje kamarádka, tak jsem se mohla dívat) i ty lidi. Každý přijal pejska jinak, ale všechny to přinutilo zavzpomínat na svoje zvířátka.
Obzvlášť se mi líbil jeden pán. Povídal nám, že má doma sedmnáct let starého knírače a co všechno ho naučil a protože pán asi holduje psím sportům umí toho pejsek vážně hodně. Vyprávěl nám o svém synovi, co cvičí psi pro ministry a pro vojáky. A vůbec vypadal, že ho ty dvě hodiny strašně moc nabyli energií. Byl strašně rád, když se mu půjčilo do ruky vodítko, když ho směl kartáčovat a úplně dokonale dával povely. Asi chápu, proč je jeho knírač takovej šikula. :-)
Někteří se radši jenom dívali, ale většina těch lidí komunikovala a když ne se sestřičkou nebo paní psovodkou tak se psem a to bylo ještě o dost úžasnější.
Po dvou hodinách dřiny měl pesák dost.

Paní, co canisterapii dělá, je jediná tady z blízkého okolí a má toho docela dost. Cvičené má prý dva pejsky. Ten, kterého jsem viděla pracovat já je bobtail. Paní ho měla sestříhaného, takže vypadal jako plyšák. :D
A kolem nás se pak ještě pohybovala paní se štěnětem naháče (už druhý v Šumperku...^^), že prý chce taky dělat canisterapii. Tak jsem zvědavá, jestli tohle mimčo někde uvidím..:-)

Mám z toho úžasný pocit. Uch, asi půjdu pomáhat..^^

4 komentáře:

  1. Naháči jsou na canisterapii jako stvoření! Několik z nich se jí už v ČR věnuje. A ne zrovna rok nebo dva. Už před iks lety vystupovalo pár canisterapeutických naháčů v Áčku M. Jílkové. Myslím, že mají tři vlastnosti, které z nich dělají skvělé pejsky pro tyto účely: skladnost (i starší člověk si je může vzít na klín), hebká kůže, která při správné péči připomíná lidskou pokožku, a zvláštní vzezření, které upoutá pozornost. Tehdy v Áčku říkali, že mnozí pacienti vidí takového psa poprvé, takže je to pro ně zážitek, o kterém pak dlouho mluví, čímž se zapojují do komunikace s ostatními. Pravda, za těch víc jak deset let už se také mnohé změnilo, ale i tak si myslím, že plno lidí ještě nikdy naháče nehladilo. Pro mě osobně by byl větší zážitek setkání s bobtailem, ať už ostříhaným, nebo zarostlým. Bobtaila jsem viděl naživo jen na výstavě, takže jsem si ho nepohladil (majitelé dlouhosrstých plemen nevidí rádi, když jejich krasavce před vstupem na "plac" někdo morduje).
    Pro mě by canisterapie asi nebyla, ale všechny, kteří se jí věnují, obdivuju. Možná právě proto, že vím, že já bych na to neměl.

    OdpovědětVymazat
  2. Pro mě bylo setkání s bobtailem taky hodně záživné. Vyrůstám v prostředí, kde je nečastější "rasa" vořech.. a hned za ním německý ovčák. Jenom občas na vesnici potkáte jiné plemeno..
    Canisteraipie je prostě makačka, já ty lidi taky obdivuju. Strašně mě těšilo, že paní byla ochotná mě tolerovat a směla jsem se dívat. Vyprávěla mi ptoom, jaký je to její psisko střevo a co vyvádí za "normálních" okolností. To, co dělá canisterapii prý vůbec není její pes..:-)

    Ta paní, co tam to naháčí mimčo měla zatím nebyla moc sdílná. Pejsek byl sice zvědavý, ale ani na poprošení jednoho z účastníků nám paní s tím miminem nic nepředvedla a pohybovala se spíš dál. Ikdyž je fakt, že lidi ten pes přitahoval.. já se ani nedivím.. Přesně jak jsi řekl, lidi přitahuje jejich vzhled a taková ta touha "vyzkoušet", jestli doopravdy hřeje tak jako lidská pokoka..:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Hřeje ještě víc. :-) Povrchová teplota naháče je až 42 stupňů (ale tělesná je jako u jiných psů, kolem 38). Tak to já bych asi štěňátko uvrhl mezi ostatní, ať se otrkává. :-) I kdybych s ním canisterapii dělat nechtěl. Lidé mají sklony tyhle pejsky "chránit před světem", protože jsou přece takoví křehcí (hloupost), takže z nich nechtěně dělají ustrašené neurotiky. Ale to určitě nebude případ téhle paní, o které píšeš, zvlášť když je psík zvědavý. Zvědavý naháč je předurčen k velkým věcem. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Tenhle naháček tedy byl velmi zvědavý, paní měla chvílemi, co dělat aby ho zkrotila.. :-)
    Snad se toho paní chytí a vážně svého pejska uvrhne do krás canisterapie. Bylo by to krásné.

    OdpovědětVymazat