Litovelské pomoraví

S Kačenkou jsem byla na Městských skalách (což je kousek od Šumperka). To bylo moc príma, akorát výhled z rozhledny je teď docela smutný, protože je vidět na skládku a to prostě nedělá moc pěkný dojem.
Naproti tomu Litovelské pomoraví, které jsme navštívili naposledy, to je prostě krása.
Jediná ošklivá věc, kterou tam mají jsou komáři. :-D
Kačenka mi poslala krásné fotky a já se tak s vámi mohu podělit o některé krásy této krajiny.
Vyrazili jsme docela brzy ráno s Kačenčiným psiskem, což je buď bišonek a nebo nějaký mix, Kytkou. Je to takový třestiprdlo. :-D Mám ji ráda! I Kačenku samozřejmě.
Vlakem jsme se dopravili do Litovle, vystoupili o zastávku dříve a po obchodech (super orientace!) jsme se dostali až na výchozí bod.

 Cestou jsme, kromě houbiček výše, které rostli naprosto dokonale, narazili i na žáby. Tohle konkrétně je ropucha, kterou nám i slíbili na jedná z cedulí naučné stezky. Byla dokonalá, vůbec se nepokoušela o útěk a když do ní Kačka trošku drbla, tak se takhle "udělala". Strašně jsme se nasmáli. Nakonec toho měla plné zuby a odhopsala, ale fotek tedy máme hromadu.

 Tohle je vyhlídka na "obelisk". Já jsem chtěla jít tak, aby jsme ho přímo míjeli, ale Kačka mi vysvětlila, že to bychom neviděli chrám přátelství. Ale ten výhled byl celkem dobrý, akorát mi Kačenka pracně vysvětlovala, že když to chodí na jaře tak vůbec nemusí jít až na vyhlídku. Obelisk je prý vidět už z cesty. No jo, víc zeleně málo výhledu..:-)

 Tohle je zmíněný chrám přátelství. Je vyfocený tak zdaleka, protože zblízka není vůbec pěkný. Lidi jsou strašní vandalové a tak na tomhle krásném chrámu není kousek nepočmáranej. Je to vážně smutné.

 Tuhle "louku" miluju. Je to prostě obrovská rozlehlá plocha se zelenou travičkou a voní! Měla jsem strašnou chuť se vyválet a nakonec jsem se i vyválela. Leželi jsme pod jedním stromečkem, poslouchali jak kačenky kdákaj a stromy šumí. Moc se mi to líbilo.

 Kačení rybní plný žab. Na jaře prý je to tedy muzika k nezaplacení.My jsme ale slyšeli jen pár kváknutí, ale i to mělo svoje kouzlo. :-) A taky nám dalo strašnou práci to najít, Kačenka byla trošku zmatená, ale nakonec jsme našli. :-)

 Byla to obrovská kaluž. Strašně moc jsme si tam vyhráli, byli tam ropuchy, kuňky i skokani. Ale skokani vzali rychle kramle. Namočila jsem si tam boty a udělali jsme si bahenní zábal na ruce. To bylo príma.. :-)

A ještěrka s mojí rukou. Ve snaze chytit skokana jsem chmátla po ještěrce. Byla tak strašně maličká. A docela fotogenická. :-)

S Kačenkou moc ráda výletuji, akorát mě mrzí, že nám nevyšel Jeseník s přespáním..
Tak třeba příště! :-)