TeeHee...^^
Alee-chan se rozhodla že se s vámi podělí o její tvorbu. Je to dost inspirovaný mangou Upíří Polibky (mimochodem,moje první manga,kterou mm doma ^^ ) Hrdinka je gotička a taky tam jsou zapletení upíři. Okej,někdy je to trochu přehnaný,ale to je tím,že mám sklony idealizovat si postavy z povídek podle mých vlastních přání. (Léčím si na nich mindráky ^^ )
Taky vůbec nevím,jestli se to dočká nějakýho konce,protože vlastně nemám tušáka JAK to skončí. Promyšlený to mám,ale...
No,nevadí uvidíte. Jestli se vám to nebude líbit,vymažu to ^^
Alee-chan se rozhodla že se s vámi podělí o její tvorbu. Je to dost inspirovaný mangou Upíří Polibky (mimochodem,moje první manga,kterou mm doma ^^ ) Hrdinka je gotička a taky tam jsou zapletení upíři. Okej,někdy je to trochu přehnaný,ale to je tím,že mám sklony idealizovat si postavy z povídek podle mých vlastních přání. (Léčím si na nich mindráky ^^ )
Taky vůbec nevím,jestli se to dočká nějakýho konce,protože vlastně nemám tušáka JAK to skončí. Promyšlený to mám,ale...
No,nevadí uvidíte. Jestli se vám to nebude líbit,vymažu to ^^
Alee-chan ^^
Už jako maličká jsem snila o tom,že se stanu stvořením noci. Že budu krásná,tajemná a děsivá upírka. A že budu mít krásného,tajemného a děsivého upířího přítele. Mého Prince Noci. Abych se aspoň trochu přiblížila mému snu,stala se ze mně gotička. Proti vehementním protestům svých rodičů jsem si nechala prodložit špičáky. Pár týdnů to zatraceně bolelo,ale i to jsem byla ke splnění mého nemožného snu ochotna přestát...Nikdy jsem nedoufala že se mi to splní. Budu navždycky jen hloupá holka,co si hraje na upíra. Ale..Vážně navždycky?
"Oooo~i,Ryuuka-senpaaa~i!" Eh? Eh? "Co je..?" Protáhnu se na židli a širokánsky zívnu. Páni,ta škola mi dává zabrat..."Ryuuka-senpai,už zase spíte? Vy jste vážně jako sova! Ve dne spí,v noci bdí..." Rozčiluje se nade mnou moje spolužačka Kozue. "Ne. Já jsem jako upír!" Prohodím tajemně a vycením na ni svoje zoubky. Kozue přidušeně vypískne a zmizí jako pára nad hrncem. Nishishishi~
Tohle mě baví. Když mě někdo otravuje,stačí na něj vycenit zuby..Haha~!
Shodím nohy ze stolu,popadnu svoji tašku s lebkou a odšourám se domů. Jako vždy se zavřu do svého temného pokoje,vyzdobeného v goth-stylu podle WikiHow...Shishi~ ^^
Jsem blázen,totální blázen,musíte to brát v potaz a lecčemu se nesmíte vůbec divit. Třeba tomu,že mám místo postele uprostřed pokoje rakev. Haha ^^
Máma sice nejdřív šíleně vyváděla ale nakonec se s tím smířila. Musela...^^
Taky nepiju nic,co není červený. Takže jsem závislá na jahodovým džusu. Ne,rajčatovej nepiju. To je hnus jako noha,už jsem ho zkoušela. Krev jsem zatím nezkoušela a zkoušet to nebudu.Ne že bych nechrěla ale nemám koho vypít a zvířata teda pít nebudu. Fuj.
No vážně,nedivte se tomu. Prostě chci být co nejvíc upírka. Hah..~ No jo,už si o mně myslíte,jaká nejsem šílená kráva,co? No,jen si poslužte,nadávejte mi jak chcete. Já jsem na to zvyklá. *Sigh*
Tohle mě baví. Když mě někdo otravuje,stačí na něj vycenit zuby..Haha~!
Shodím nohy ze stolu,popadnu svoji tašku s lebkou a odšourám se domů. Jako vždy se zavřu do svého temného pokoje,vyzdobeného v goth-stylu podle WikiHow...Shishi~ ^^
Jsem blázen,totální blázen,musíte to brát v potaz a lecčemu se nesmíte vůbec divit. Třeba tomu,že mám místo postele uprostřed pokoje rakev. Haha ^^
Máma sice nejdřív šíleně vyváděla ale nakonec se s tím smířila. Musela...^^
Taky nepiju nic,co není červený. Takže jsem závislá na jahodovým džusu. Ne,rajčatovej nepiju. To je hnus jako noha,už jsem ho zkoušela. Krev jsem zatím nezkoušela a zkoušet to nebudu.Ne že bych nechrěla ale nemám koho vypít a zvířata teda pít nebudu. Fuj.
No vážně,nedivte se tomu. Prostě chci být co nejvíc upírka. Hah..~ No jo,už si o mně myslíte,jaká nejsem šílená kráva,co? No,jen si poslužte,nadávejte mi jak chcete. Já jsem na to zvyklá. *Sigh*
Natáhnu se do své vypolstrované rakve. Crap. Dnešek byl vážně hroznej...Bylo šílený vedro...Mně slunce nevadí,beru ho jako něco nezbytnýho,ale přece jenom mám radši zimu...Heh,obzvlášť,když černá tak hezky pohlcuje světlo a já většinu času nic jinýho nenosím,tak v létě celkem trpím...
Ale o to mi nejde. Spíš,že na mně zase dorážela ta parta tupohlavých barbies. Ty tři kravky prostě nedokážou pochopit,že jsem jiná. Nebo spíš proč jsem taková. A vysvětlovat jim to pořád dokola se mi nechce. Někdy bych je s chutí zakousla,vážně. *Sigh* Mimochodem,ještě jsem vám neřekla,že naši mají hotel..Teda,spíš větší penzion. A pokud vím,čekáme nové hosty. Jenže do našeho hotýlku choděj jen "slušní lidi" Máma by nejradši na dveře pověsila ceduli "Gothikům,EmO Kids,Punkerům a podobným kreaturám vstup zakázán" Jeez...Máma je tak strašně...hmm...jak to říct..? Klasická? No,asi tak...
"Ayane! Ayane-chan,pojď dolů prosím!" Geez,proč nemůžu mít nějaký...míň dívčí jméno? Třeba Raven...(hrdinka z mé nejoblíbenější upírské mangy) Nebo ... Reila...(holka,o které zpívaj the Gazette ^^) "Ayane!" "Už jdu!" Vyhrabu se z rakve a v rychlosti ji přišoupnu ke zdi pod okno a skáču po schodech dolů. "Ayane! Už jsi tu?" Křikne znova máma. "Jasně,co je?" Nahodím svůj zlověstný úsměv. Matku totiž strašně provokuje. "Prostři stůl v jídelně,jo? Za chvíli přijedou hosté...A neškleb se na mě tak!" "Haaaaah? To to nemůže udělat Yuuri? Stejně má prd co na práci a z PSP už mu hrabe! Nebo Tamae? A mimochodem se na tebe nešklebím!" Zaprotestuju vztekle. "Mazej a neodmlouvej!" Máma mi křísne pohlavek až jsem se divila,že jsem druhou nechytila o Velkou Čínskou zeď. "Co mě mlátíš? Ještě budu blbá!" Mručím nespokojeně,když se vleču do jídelny. Z haly ještě slyším: "Yuu-chan,jdi si prosím hrát do svého pokoje,tady bys jenom zavazel,ano?" Tsk,ten malej hajzlík! "A on zase bude sedět na prdeli,zatím co ostatní se můžou strhat! To není fér!!" Zařvu do haly a pak radši zdrhnu,nebo fakt jednu chytím ... Nabručeně si popotáhnu černobílý podkolenky a pustím se do práce. Shiiiit!! Transylvánie vezmi mě pryč! (Ravenina hláška,u mě jaksi zdomácněla) Po půl hodině mi milostivě přišla na pomoc moje starší sestra Tamae. Když už jsem to měla hotový,btw. "Fakt dík za pomoc,Tamae..." Zavrčím. Tamae přežvejkne. "Prosímtě zmizni mi z očí..." Poslechla mě a odešla. Díky bohu. Já ji prostě nemůžu vystáááááát!!! Popostrčím na stole ubrousek,abych svoje dílko dovedla k dokonalosti,ale to už za okny zařve motor auta,zaskřípou brzdy a ozvou se kroky na štěrku. Už jsou tady? Uf,to jsem docela stihla...Do jídelny strčí hlavu mamka. "Ayane,prosímtě,jdi se převlíct do něčeho normálního! A zamkni si pokoj,aby se tam nikdo nedostal..." Vím co tím myslí a tak jen podrážděně kývnu. Ještě si mrmlá pro sebe: "To by tak chybělo,aby tu někoho kříslo.." Převlíkat se nebudu,na to se jí můžu vybodnout ale zamknout půjdu. V hale už slyším hlasy,jak matka vítá. Chtěla jsem se decentně vypařit zadním východem přes nouzový schody na střechu a pak oknem do pokoje,ale uvědomila jsem si,že já trubka okno neotevřela. Tak jsem se opravdu opatrně protáhla dveřmi do haly,plazila se podél zdi ke schodům. Ne že bych se styděla za to jak vypadám,ale nemám zájem o ty pohledy typu "A tohle je co?" Dneska už jsem toho měla dost. A taky se bojím,že by mě mohla máma zaúkolovat... Největší překážka byla právě ona,musela jsem se nějak nenápadně prosmýknout kolem ní a hloučku lidí. No,na plížku se vybodnu a vezmu to druhou kosmickou,to bude lepší....Připravím se ke startu,vyběhnu jenže v tom ten blonďatej kluk udělá krok doleva,čímž mi úplně odřízne cestu. Já už nemám čas ani změnit směr ani zabrzdit a tak do něj v plné rychlosti vlítnu. "Do prdele!" Ujede mi vztekle. Tak jsme se tam po sobě s tím chlapcem váleli,pod zdrcujícím pohledem mé matky a zřejmě jeho rodičů. Pryč! Ježišmarijá pryč! "G...Gomenasai!" Vypísknu a vystřelím po schodech nahoru. Ku*va! Tak tohle je totální fiasko...Po tomhle už si nikdy nebudu říkat ninja... "AYANE!!!" O....o..oops... ×__× Sejdu schody a opatrně strčím nos do haly. Jenom co to udělám,dostanu přes něj novinama. (Kde je vzala?) "Au.." "Tohle je naše prostřední dcera,Ayane. Bude vám k dispozici,kdykoliv budete potřebovat.." Na...NANIIIIIIIII??? To znamená...to znamená,že se nebudu moct hnout z domu! Ugyaaaaa....! T^T "Že?" Máma mně znova práskne novinama. "Ji-Jistě...te..teď vám ukážu vaše pokoje..." Zablekotám nervózně a prkenně se odbatolím ke schodům. "D--Dozo..."
Ale o to mi nejde. Spíš,že na mně zase dorážela ta parta tupohlavých barbies. Ty tři kravky prostě nedokážou pochopit,že jsem jiná. Nebo spíš proč jsem taková. A vysvětlovat jim to pořád dokola se mi nechce. Někdy bych je s chutí zakousla,vážně. *Sigh* Mimochodem,ještě jsem vám neřekla,že naši mají hotel..Teda,spíš větší penzion. A pokud vím,čekáme nové hosty. Jenže do našeho hotýlku choděj jen "slušní lidi" Máma by nejradši na dveře pověsila ceduli "Gothikům,EmO Kids,Punkerům a podobným kreaturám vstup zakázán" Jeez...Máma je tak strašně...hmm...jak to říct..? Klasická? No,asi tak...
"Ayane! Ayane-chan,pojď dolů prosím!" Geez,proč nemůžu mít nějaký...míň dívčí jméno? Třeba Raven...(hrdinka z mé nejoblíbenější upírské mangy) Nebo ... Reila...(holka,o které zpívaj the Gazette ^^) "Ayane!" "Už jdu!" Vyhrabu se z rakve a v rychlosti ji přišoupnu ke zdi pod okno a skáču po schodech dolů. "Ayane! Už jsi tu?" Křikne znova máma. "Jasně,co je?" Nahodím svůj zlověstný úsměv. Matku totiž strašně provokuje. "Prostři stůl v jídelně,jo? Za chvíli přijedou hosté...A neškleb se na mě tak!" "Haaaaah? To to nemůže udělat Yuuri? Stejně má prd co na práci a z PSP už mu hrabe! Nebo Tamae? A mimochodem se na tebe nešklebím!" Zaprotestuju vztekle. "Mazej a neodmlouvej!" Máma mi křísne pohlavek až jsem se divila,že jsem druhou nechytila o Velkou Čínskou zeď. "Co mě mlátíš? Ještě budu blbá!" Mručím nespokojeně,když se vleču do jídelny. Z haly ještě slyším: "Yuu-chan,jdi si prosím hrát do svého pokoje,tady bys jenom zavazel,ano?" Tsk,ten malej hajzlík! "A on zase bude sedět na prdeli,zatím co ostatní se můžou strhat! To není fér!!" Zařvu do haly a pak radši zdrhnu,nebo fakt jednu chytím ... Nabručeně si popotáhnu černobílý podkolenky a pustím se do práce. Shiiiit!! Transylvánie vezmi mě pryč! (Ravenina hláška,u mě jaksi zdomácněla) Po půl hodině mi milostivě přišla na pomoc moje starší sestra Tamae. Když už jsem to měla hotový,btw. "Fakt dík za pomoc,Tamae..." Zavrčím. Tamae přežvejkne. "Prosímtě zmizni mi z očí..." Poslechla mě a odešla. Díky bohu. Já ji prostě nemůžu vystáááááát!!! Popostrčím na stole ubrousek,abych svoje dílko dovedla k dokonalosti,ale to už za okny zařve motor auta,zaskřípou brzdy a ozvou se kroky na štěrku. Už jsou tady? Uf,to jsem docela stihla...Do jídelny strčí hlavu mamka. "Ayane,prosímtě,jdi se převlíct do něčeho normálního! A zamkni si pokoj,aby se tam nikdo nedostal..." Vím co tím myslí a tak jen podrážděně kývnu. Ještě si mrmlá pro sebe: "To by tak chybělo,aby tu někoho kříslo.." Převlíkat se nebudu,na to se jí můžu vybodnout ale zamknout půjdu. V hale už slyším hlasy,jak matka vítá. Chtěla jsem se decentně vypařit zadním východem přes nouzový schody na střechu a pak oknem do pokoje,ale uvědomila jsem si,že já trubka okno neotevřela. Tak jsem se opravdu opatrně protáhla dveřmi do haly,plazila se podél zdi ke schodům. Ne že bych se styděla za to jak vypadám,ale nemám zájem o ty pohledy typu "A tohle je co?" Dneska už jsem toho měla dost. A taky se bojím,že by mě mohla máma zaúkolovat... Největší překážka byla právě ona,musela jsem se nějak nenápadně prosmýknout kolem ní a hloučku lidí. No,na plížku se vybodnu a vezmu to druhou kosmickou,to bude lepší....Připravím se ke startu,vyběhnu jenže v tom ten blonďatej kluk udělá krok doleva,čímž mi úplně odřízne cestu. Já už nemám čas ani změnit směr ani zabrzdit a tak do něj v plné rychlosti vlítnu. "Do prdele!" Ujede mi vztekle. Tak jsme se tam po sobě s tím chlapcem váleli,pod zdrcujícím pohledem mé matky a zřejmě jeho rodičů. Pryč! Ježišmarijá pryč! "G...Gomenasai!" Vypísknu a vystřelím po schodech nahoru. Ku*va! Tak tohle je totální fiasko...Po tomhle už si nikdy nebudu říkat ninja... "AYANE!!!" O....o..oops... ×__× Sejdu schody a opatrně strčím nos do haly. Jenom co to udělám,dostanu přes něj novinama. (Kde je vzala?) "Au.." "Tohle je naše prostřední dcera,Ayane. Bude vám k dispozici,kdykoliv budete potřebovat.." Na...NANIIIIIIIII??? To znamená...to znamená,že se nebudu moct hnout z domu! Ugyaaaaa....! T^T "Že?" Máma mně znova práskne novinama. "Ji-Jistě...te..teď vám ukážu vaše pokoje..." Zablekotám nervózně a prkenně se odbatolím ke schodům. "D--Dozo..."
Žádné komentáře:
Okomentovat