ReitaxUruha: Christmas time

Yaaah~~!! *nadšená*
Já se prostě musím pochlubit! Znáte the GazettE? (J-rocková kapela) Úžasně se na ně píšou povídky a navíc jsou tak dokonale...nó..jak to říct...*škrabká se na kebulce*...zvrhlí? ^^ Áááá...Alee-chan se rozhodla stvořit další jednorázovku na tohle téma...^^ Jsem na to docela hmm...pyšná? Protože se mi to fakt povedlo! Eeeh,téma je sice klasika,jako z romantickejch filmů,ale kdo to řeší? ^^ Mimochodem,je to i TaDy... ale tam skoro nikdy nepáchne ani noha,tak kdyby se někdo obtěžoval...*nenápadně se snaží přemlouvat* No,nebudu napínat,tak se na to moje dílko mrkněte...^^ *blush*

Alee-chan ... ^^

---

Pairing: ReitaxUruha (the GazettE)
Genre: Shonen-ai,fluff,romantika...

Shrnutí: Uruha odjel na vánoce k rodičům. Reitovi se stýská. A Uruhovi koneckonců taky...

"Vánoce,Vánoce přícházejíí..."
"Kaii,jestli okamžitě nepřestaneš výt,přísahám že po tobě něco hodím..."

Ozval se rozladěně Reita. Bubeník se zatvářil uraženě. "No tak,Rei-chan,nebuď tak nevrlej. Vždyť je Štědrej den!" Kaiovu náladu nemohli nic pokazit. Reita byl naopak už od včerejška,kdy jim Uruha oznámil že bude na svátky s rodinou a ke společné oslavě se nepřidá,mrzutý. Mrzelo ho to. Těšil se,že budou mít požnost být spolu aspoň na chvilku sami. Všichni z kapely už tak nějak tušili,že to mezi nimi pěkně jiskří. (Boha jeho,to je ale debilní věta >///< pozn. autorky)

"Má pravdu,Reito.." Z koupelny se vyloupnul Aoi,přešel k sedačce a složil se vedle něj.
"Uruha slíbil,že zavolá..." Reita si povzdychnul. "Jo,já vím..." "Tak vidíš." Aoi ho poplácal po rameni.

Do místnosti vběhl Kai. "Jdeme zdobit stromeček!" Drapnul je oba za ruce a odtáhnul pryč.

~Mezitím o x kilometrů dál u Takashimových~

Uruha celý den nedokázal myslet na nic jiného než na Reitu. Tvářil se tak zklamaně,když se dozvěděl,že nebudou spou a jeho trápily hlodavé výčitky svědomí. "Kouyou-chan..." Máma mu rozcuchala vlasy. "No tak,jsem už trochu moc starý na to,abys mi tak říkala..." Ohradil se naoko ale nijak zvlášť mu to nevadilo. "Moje děcko jsi pořád,tak ti budu říkat jak chci já..." Uruha se na ni usmál. Měl ji fakt rád. "Kouyou-chan,tebe něco trápí...?" Ošil se. "No..." "Tak to vyklop." "Slíbil jsem...klukům z kapely,že Vánoce oslavím s nima,ale pak jsi zavolala ty a víš že tobě nedokážu říct ne...A Reita...teda Akira,víš...no..." Máma se chápavě usmála. "Byl zklamaný,že?" Uruha zrudnul a olíznul si rty. Nikdy nechápal,jak to jeho mamka dělá,ale vždycky přesně odhadla,co se v něm odehrává. "Jo.." "Tak koukej mazat za ním..." Vykulil na ni oči. Ona se jen lišácky zazubila. "Okaa-chan..." "Tak už zmiz,za čtvrt hodiny ti jede poslední vlak do Tokya. Mazej ať ho stihneš." Vyskočil ze židle,políbil ji na tvář a uháněl do svého pokoje pro kufr. "Jsi skvělá,okaa-chan. A ještě jednou promiň..." Mávla rukou. Za patnáct minut už seděl ve vlaku. Docela se těšil,až uvidí Reitův výraz,když se objeví ve dveřích...

~~~

V Tokijském bytě hodiny oznamovaly osm nula nula. Gazeboys měli po večeři a seděli pod vánočním stromečkem. Kai se mu mohl směle rovnat,jak zářil.
Vypouštěl kolem sebe tolik pozitivní energie,že i Reita si dovolil se usmívat.

~~~

Uruha pospíchal ulicí od nádraží. Chytit si taxi bylo téměř nemožné a on u sebe ani neměl tolik peněz. Přeběhl malé náměstíčko,přecpané různými stánky. Zaujal ho až ten poslední,hustě ověšený jmelím. Rychle sáhnul do kapsy. Měl v ní asi 100 yenů. A malá větvička stála 20.
Musel ji koupit...

~~~

"Hele,neříkal Uruha náhodou,v kolik zavolá?" Kai do Reity rozverně šťouchnul. "Nebuď netrpělivý." Reita mu věnoval kyselý výraz. "Kušuj." Aoi se protáhnul. "Děcka,ty kimona jsou tak nepohodlný..." Ostatní se rozesmáli. Reita začínal být nervózní. Co když se něco stalo?

~~~

Snad pět minut stál na přechodu. Byl dost iritovaný. Dav se konečně hnul. Prorval se dopředu a zvýšenou rychlostí upaloval do cílové rovinky. Skoro nemohl dýchat. Taška s dárky byla těžká. Vyběhnul do schodů a zadýchaně se opřel o dveře.

~~~

Ozval se zvonek. "Půjdu otevřít..." Reita vyskočil na nohy a mazal ke dveřím. Hned jak je otevřel překvapeně vyjeknul. "U..Uruho..?!" Uruha,s tvářemi zčervenalými mrazem a vlasy rozcuchanými od větru se usmál. "Ahoj,Reito..." Chvíli na sebe zírali. Natáhl k Reitovi ruku a jemně ho pohladil po tváři. "E..Ehm,jaktože nejsi u rodičů...?" "Nějak jsem tam nemohl vydržet..."
Znovu bylo ticho,jak si Uruha prohlížel Reitovu postavu v kimonu. "Sluší ti..." Reita zrudnul.
"D..Díky. Ty jsi koupil jmelí...?" Odvedl řeč jinam. "Jo...Neodolal jsem."
"Tak...pojď dál!"
Spolu vešli do obýváku. "No páni,co ty tu děláš?" Aoi spěchal Uruhu obejmout a Reitu píchnul malý osten žárlivosti.
"Nemohl jsem vás nechat samotný! Ještě se mi tu ztřískáte a něco zničíte!"

~~~

Bylo už po půlnoci.
Gazeboys seděli na zemi,v tlapkách svírali hrnek čaje a všechny přemáhala sladká únava.
Kai měl na hlavě chlupaté klapky na uši,které mu koupil Aoi. "Nee,kimitachi..." Ozval se Ruki. "Mhm? Nani?" "Nechcete už taky jít spát..?"Aoi souhlasně zabroukal. "Ale někdo musí uklidit stůl..."Reita zívnul. "No worries,já to udělám...""Ok...Oyasumi." Rozloučili se a Reita se odkolíbal do kuchyně. Spát se mu ani nechtělo.V hlavě mu rezonovala jediná myšlenka. "Uruha přijel! Je tady!" Se spokojeným úsměvem skládal talíře do dřezu.
"Reito?"
Zaslechnul,jak někdo volá jeho jméno. Vešel do obýváku a profackovala ho zima. "Naah...Uruho,zavři to! Táhne!"
"Pojď sem,pojď se podívat!"
"Co se děje?"
"Ohňostroje,mrkej!"
Uruha moc dobře věděl,že Reita ohňostroje miluje. "No páni..!!" Vypísknul. Ohňostroj trval skoro půl hodiny a Reita málem cvakal zuby,v lehkém domácím kimonu příšerně mrznul.

"Rei?"

"Hm?"
Uruha ukázal nad sebe. Reita vzhlédnul. Nad nimi visela větvička jmelí.
"Já letos nechci uschnout..." Usmíval se Uruha. "Ani já ne." Prsty zajel Reitovi do vlasů. Přítáhnul si ho k sobě blíž. A ještě než ho stačil políbit...Reita kýchnul. Oba dva se rozesmáli.
"Pojď dovnitř,nebo mi zmrzneš..."

"Počkej..."

Reita chytil Uruhu za rukáv,prudce ho obejmul a políbil.
"Říkal jsi,že nechceš uschnout,ne?"

"Hehe..." Uruha se jen zazubil.

Té noci oba usnuli až k ránu,schoulení vedle sebe jako koťata...