Nebuďte na mě zlí,já se snažila....xD
A nebo jo vytkněte mi všechno všechno...Chci vědět stli líbí,ale je to asi moje první dokončená povídka..(když nepočítám tu kerou mm s Alee-chan a tu nepočítám)....xD Tak povídejte...
Pár → YukiXSuichi
Animko → Gravitation
Konec → Mwaháá...xD Tak čťete...x)))
Neděle..!Celý byt je ztichlý.Vlastně ne,ne celý,do ticha se ozývá klapání klávesnice….
-------------------------
"Yuki?" Do pokoje strčí hlavu Suichi. "Zase jsi celou noc nespal..?? Hodláš to dohánět ve dne?? Slíbil jsi výlet!" Yuki zvedne hlavu od počítače. Nemusí odpovídat. Je rozcuchaný má zarudlé oči a pod nimi kruhy a u počítače snad 6 šálků kávy. Celkově vypadá jako zombie. "Nic neříkej," mávne rukou Suichi a přejde k Yukimu, "měl by sis trošku odpočinout,pracuješ ve dne v noci,zase skončíš v nemocnici." Chytí ho kolem krku a líbne do vlasů. Yuki se natáhne po krabičce s cigaretami. "Ještě toho trochu," plácne ho po ruce Suichi a krabičku schová do kapsy, "nestačí ti ten kofein?" Yuki vzdychne. "Půjdu si lehnout." Vstane a plíživě se vydá k posteli…..
--------------------------
Suichi sedí na stoličce a úzkostlivě Yukiho pozoruje.Spal sotva hodinu a už zase sedí u počítače. Jak dlouho to takhle ještě půjde..??.....
-----------------------
"Suichi zmlkni,bolí mě hlava a vypni ten kravál." Zamrmlá Yuki. Je bledý sotva se drží na nohou,vůbec nespí sotva něco sní a když pije tak kávu.Pořád se snaží udržet to zběsilý pracovní tempo.Má záchvaty kašle bolí ho hlava. A přesto odmítá jakoukoli připomínku k jeho zdraví. Suichi se stáhne a vypne všechno co by mohlo Yukiho jakkoliv rozdráždit. "Půjdu si udělat kávu" Zamrmlá Yuki spíš pro sebe než k Suichimu. Sotva,ale udělá pár kroků,zamotá se mu hlava a on omdlí a práskne se o kredenc…..
----------------------
Je hluboká noc.Yuki pomalu otevře oči.Chvíli mu trvá než se rozpomene co se stalo a kde teď asi bude.Suichi sedí na židli,hlavu opřenou o stěnu,spí.Yuki se na něj zadívá,pozoruje ho do té doby než ho znovu přemůže spánek….
--------------------
Probudí ho tichá hádka."Měl by jsi mu dát pokoj,tohle přece není poprvé..!" Syčí Tohma. "Já se ho snažil přesvědčit,aby si odpočinul,ale on mě neposlouchal,má svoji hlavu.." Zafňukal Suichi tichounce. "Tohma zmlkni!" Zavrčel Yuki a pomalu otevřel oči. "Eiri-san," ožil Tohma a Suichiho rychle odstrčil, "skoč pro sestřičku,že už je vzhůru." Postrčil Suichiho a sám si sedl na židli. Za chvíli přišel doktor společně se sestřičkou,která nesla jídlo. "No konečně jste se nám probral," usmál se doktor, "takže se najezte,zítra uděláme pár testů,měl jste lehký otřes mozku,pak už snad budete moci jít domů."…
-----------------
"Naštěstí jsem v pořádku,ale dostal jsem nějakou dietu a prej to nemám přehánět s kofeinem." Usmál se Yuki,právě se totiž balil domů. "A kde je vlastně Suichi..??" Otočil se na Tohmu,Mika čekala venku. "Nevím,ale jeho rodina se hodlá stěhovat,možná pojede s nimi." Yuki se zasekl,to už by mu Suichi přece dávno řekl..,nebo ne…?...
-----------------
"Suichi jsem doma..!!" Yukiho hlas se rozlehl po celém,prázdném bytě. Neozval se žádný radostný výkřik a nikdo se Yukimu nevěšel kolem krku. Rychle prohlédl celý byt,jestli si třeba Suichi nechce hrát..(^^)..Ale nikde nikdo,jeho věci však byli na svém místě.To Yukiho upokojilo,Suichi by přece neodešel bez svého hrnečku,počítače,komixů,polštáře a x dalších věcí..Sedl si na pohovku a zapl televizi..čekal až se vratí….
----------------
Probudil ho zvonící telefon. "Ayaka." Přečetl. "Prosím." Zamručel rozespale do telefonu. "Dobrý večer Eiri,máš chvíli čas?Musím ti říct něco velmi důležitého." Yuki se posadil. "Kde jsi..??" "Kousek od tvého bytu." "Příjdu ti dolů otevřít." Zavěsil a poohlédl se po kabátu. Sjel dolů,Ayaka už čekala…..
--------------
Seděli spolu nad čajem.Yuki byl jako na trní. "Dobrá Eiri." Pronesla tiše a zvedla k němu oči. "Jistě už víš,že rodiče Suichiho se chtějí stěhovat." Yuki přikývl. "Hmm..,myslela jsem si to,ale nevíš proč a Suichi není doma." Yuki znovu přikývl a Ayaka sklopila oči. "Ale určitě se vrátí," vyhrkl najednou Yuki, "má tu svoje věci,určitě se vrátí." Ayaka skryla tvář do dlaní. "Ne Eiri,nevrátí on už se nikdy nevrátí."….
-----------------
"Mrtvý…" Zopakoval Yuki jako v mrákotách. Nechtěl tomu věřit,nevěřil tomu,jeho Suichi…"Zítra je pohřeb Eiri,proto jsem přišla,měl by jsi tam jít…." Šeptla Ayaka a vstala. Zastavila se až ve dveřích.."Tady." Podala mu parte a odešla….
----------------
Ležel v posteli. Myslel na něj na společné noci na jeho oči,rty na jeho smích, jeho…Po tvářích mu tekli slzy,tolik ho to bolelo..tolik ho bolelo Srdce…"Bez tebe…" Špitl do ticha….
---------------
Skončilo to,teď se všichni veselili,všichni až na Yukiho. Stál u hřbitova,ve skutečnosti stál na kraji propasti,propasti která má jen dvě strany, ŽIVOT nebo SMRT. "Pane Yuki..?" Yuki sebou trhl,ten hlas tolik podobný jeho Suichimu,otočil se. "Jsem jeho sestra," špitla jakoby věděla na co právě myslel, "chtěla jsem vám jen říct,že vím jak se cítíte,ale nezahazujte svůj život. On by si to tak nepřál,on by to tak nechtěl." Pak se lehounce usmála a odešla se veselit s ostatními. "Bez tebe," zašeptal a po tváři ho pohladil jemný vánek,zavřel oči, " co jsem bez tebe…"….
Žádné komentáře:
Okomentovat