*nábožně vzhlíží*
Řeknu Vám, když jsem se dostala k "vraždící části" třásla jsem se strachy, strašně jsem se bála, bylo čtvrt na jednu v noci, já jedonná jsem byla vzhůru a navíc pršelo..*otřásla se* Všechno to bylo tak živý, doteď mě z toho mrzí v zádech a do smrti už asi nechci slyšet jméno Frank..
Ale popořádě..
Kenji je průvodce turistů, nelegálně. Svoje "svěřence" vodí do "vykřičených ulic" plných striptýzových barů, peep show, štětek. Angličtinu moc neovládá, ale domluví se a to je důležitý.
Kenji je vlastně úplně obyčejný kluk, který si nějak potřebuje vydělat na živobytí a tak provází turisty a jednou se tak stane, že se mu do rukou dostane Frank. Frank je Američan, z New Yorku, kšeftuje s autama (součástkama..)..ale vlastně, všechno to může být lež. Jednný co je jistý..? Frank je vrah...
Když se tak prokousávate knížkou a sledujete ubíhající stránky, čím dál víc vás děsí fakt, že Frank je vlastně opravu vrah, že opravdu zabil přímo "před Vašima očima" a navíc má v drápech Kenjiho. Máte strach co se stane, děsíte se vyprávění, nechápete, proč dítě zabíjí.. A pak to najednou celý skončí. Frank zmizí, aby si mohl poslechnout džója-no-kane, 108 úderů, které Vás mají osvobodit od "nízkých pudů", Kenji je v parku se svou přítelkyní a obálkou v ruce. A Vy máte pocit, jakoby ti lidi v o-miai klubu nikdy nebyli, jakoby to všechno bylo jen sen,jakoby se nikdy nic nestalo..
Musím řct, takhle kniha mě dostala, nutila mě zamýšlet se nutila mě odsuzovat a přijímat zpátky.. Bylo v ní něco zvláštního, hlubokýho, něco co mě vtahovalo dovnitř, co mě nutilo číst až do čtvrt na jednu do rána, dvě noci po sobě..
Nemůžu než Vám ji doporučit k přečtení a pak se ptát na váš názor..
Hiroko von Rabersdorf
Žádné komentáře:
Okomentovat