Jo čtyři hoďky v práci, to je prča a zábavička, ale vydržet osm a pracovat..(a stíhat normu..) já tam umřu! Respektive zešílím. Povídám si s kolečkama! První den! Povídam si sama se sebou..občas teda přiberu Kairiho s Hiroušem, ale ti se nepočítaj, to je normální stav.. Bolí mě zápěstí...
Jeje, no bude to veselé, dneska jsme byli oficiálně první den v práci..(a už musíme vydržet jen dalších šedesát!)..jinak jsme začali už minulí týden a toj sme si chodili, jak se nám líbilo, teď už musíme vstávat. Pan Mistr nás provedl po hale, všechno nám ukázal, kde se co leští, brousí pere, pak se zastavil u naší část a řekl: "Tam vůbec nechoďte nemáte tam co dělat." Haha, fakt f(v)tipvný kámo, proto jsme si to museli celý projít, co? Ale tak jak chcete, my tam teda nepudem! :D Ukázal nám lekárničku (a čím nám mužou ošetřit "bebí"..xD), hasičák, ale hasit vlastníma silama a když nejsou síly, tak hurá na vrátnici. A pak nás poslal mořit se s těma zatracenejma keramickejma zrůdičkama! Poprvý jsme dostali jinou barvičku než bílou a byla to zábava dokud se nám nestal pěkný malér..:D
To jsme si to tak dorovnaly, spočítali jsme si v řádku stotřicet a v klídku se těšili na "beskidky" (víte jak to vypadá, ty bonbóny? Ono ty kusy tak opravdu vypadají..xD)..Najednou přilítla paní: "Fakt jste to dobře spočítali? Mě tak "vybafla šílený číslo" chybí!" a my samozřejmě: "Ježišimarjápanno!" deprese, první oficiální den a my už ztrácíme kousky. Zjistilo se, že neumíme počítat..xD A nemohli jsme se dopočítat nikdo, každýmu to vyšlo jinak..(Nakonec jsme se nějak dohodli, na celkem pěkném čisílku..xD)..tak se to spočetlo znovu a paní: "No to chybí už jen neceljch pětset, to je dobrý, to je rozptyl.."..Haha...:D:D Ale pak už se na nás smály beskidky, takže všechno dobrý!..
Přišel si pak pro nás ještě pán, že "bezpečnost práce"..jasně jasně. Odvedl nás nahoru..(ukázal nám halu shora)..posadil do konferenčky.. Upřímně z té čtvrthodiny si pamatuju jenom "tady se mi podepište", jinak to bylo takové nesouvislé "mmmumly mumly mum-mumly.." byla jsem unavená, bolelo mě zápěstí, chtěla jsem domů! Ale ještě nás čekali ty potvory beskydský..nakonec jsme jich narovnali celkem hodně, ale pořád málo..(ta norma zatracená! Kdyby šla hodina protáhnout jen o deset minut, tak bychom to stihli..!)
Ještě mi volal děsně příjemný pán..(skrz Avon) a snažil se mě obvinit, že bydlím blbě! Že oni ho navedli někam dolů a já bydlím nahoře a jakotže nebydlím dole, když ho tam navedli, ne asi! Vrrr, a když jsem se mu ochotně snažila pomoct tak mi to ještě vypnul! Byla jsme fakt naštvaná, podruhé už s ním telefonovala mamka, která si přišla na odpolední..:D A tady už končímeee, jupííí!! Já si vždycky poskočím, protože tohle bylo fakt nekonečný a já vůbec netuším, jak to vydržím...Íp! Ale jo, to dám! (Co mi zbyde jiného..) Už jenom 60 dní!..xD
Pac a pusu..
Hiroko von Rabersdorf
Žádné komentáře:
Okomentovat