sobota 4. září 2010

Dnešek je beeezva..

Hehee, je krásně.
Sleduju svoje raketový pouzdro. Nemůžu se ho nabažit, mám ho táák ráda! Jasně, já vím, pro prvnáčky.... bla bla bla.. mě to nezajímá. Potřebuju mi v té ošklivé škole aspoň něco pozitivního na co se budu moct upnout. Aww..
Na zítra mám smluvené rande s kačenkou. Já mám (ona je tátova, ale stihla jsem ji adoptovat) kačičku do vany! Vždycky jsem po taková toužila, je to přesně ona! Shou-chaaan... Já mám Kachničku. :D

Stačí mi maličkosti, jak jsem zjistila. Občas se sice moje nálada posune až do moc mrazivýho bodu, ale ne vždycky a pak prostě pokoukám, z čeho se můžu radovat. Vytáhnu dopisy od Nini, "hromádku štěstí", ten velikej vějíř, co jsem dostala od rodičů, pokoukám v knihovničce (přečtu si některé oblíbené paséže, ikdyž to dělávám i u "hromádky štěstí" :D), moje kačička! A nebo se jen schoulím mezi svoje plyšové kámoše.

Což mi připomíná důvod mého příspěvku, značně jednoduchý důvod, pravda. Zakladám si galerii "střípků", kousíčků mé spokojenosti. :-)

A pak! Až teď mi to vlastně celé došlo. Můj svět nějak moc zaplňují lvi. :D V zoo, jsem u jejich výběhu vydržela minimálně deset minut (pak mě mami drapla za ruku, že zdržuju), ale když on se na mě díval, nedokázala jsem od něj odtrhnout pohled. A zároveň mi bylo líto, že má tolik málo místa, že musí bejt zavřenej, že nemůže být tam, odkud pochází, mezi svejma. Uch, zamotávám se do toho.
Chci říct, celé prázdniny, den co den (až na soboty a neděle..:D) jsem měla před očima nálepku lvů. A jsem naprosto přesvědčená, že ti dva lvi byli opravdu oba lvi a ani jeden z nich nebyl lvice. :D vím vyčerpávající..(ale byli si vážně podobný)!  A kdyby to byli jen nějací dva lvi, ale on to byl, jak se tam říká "relaxační obrázek" (ikdyž ve skutečnosti myslím, že si ho tam vylepila, nějaká velice zvrhlá ženština...ehm ehm..), tudíž ti dva lvi si tu moji směnu (plnoou utrpení a bolavých kloubů) náramě užívali. Vážně přísahám. Jejich sexuální apetit je nevyčerpatelný a klidně vsadím krk na to, že i teď si náramě užívají, zatímco mě mrznou nohy.. A nikdo mi neudělá čaj.
Mám je vyfocené, musela jsem si to zdokumentovat, ikdyž mám pocit, že bych je dokázala nakreslit (a určitě se mi o nich i zdálo..:D).. Akorát je to dost nekvalitní fotka. Možná, že kdybych ju trošku upravila, tak možná...Hm, hm..:D Uvidím. Snad se mi to podaří..
Zatím pac a pusu..
Hiroko von Rabersdorf

Žádné komentáře:

Okomentovat