Facebook je všude! (A je naprd, pokud tedy zrovna nejde o komunikaci se Shinnyou, v tomto případě zvedám palec a mačkám "líbí se mi"..:-D)
Ale to jsem vůbec nechtěla. Jdu si postěžovat, zavzpomínat, zakňučet...:-)
Tak zaprvé, stěžování. Při sobotním pečení jsem si spálila svetr. Byla jsem na sebe tak naštvaná, kurňa! Ten svetr nosila moje maminka před třiceti lety, teď ho nosím já a mám z něj pořád takovou tu zvláštní štěněčí radost. Přiznám se radši bych spálila sebe než ten svetr.Možná to zní pitomě, ale já ho mám vážně ráda. (Píct kuře je životu nebezpečné. Spadl mi rošt a kuře mělo tendenci vyskočit do trouby, v pekáči se mu asi nelíbilo. Ale doteď nechápu, jak ten rošt mohl hupsnout dolů. Vždyť jsem s ním nic nedělala. Záhada. :D)
Kňučení, haha! Rodičové se vrátili o den dříve. Přivezli spoustu sladkostí, spoustu fotek, byli
odpočatí. A přivezli mi plyšového Buráka! Já jsem hrozně chtěla aspoň polštářek s Burákem, ale sehnat tady (alespoň v našem okolí) něco s Burákem je nadlidský úkon. Všichni chtěj Bleska McQeena, pořádnýho závoďáka, nikdo nechce rezavý odtahovací auto (i přesto, že je mnohem vtipnější..:D) Každopádně teď už ho vlastním a nikomu ho nedááám!..:D
A vzpomínky. S mamkou občas zasedneme k Youtube a koukáme po starejch scénkách, třeba s Černochem, nebo s Lábusem. Nedávno se mi povedla takový pěkný objev.
Jako malý dítka jsem sledovali nějaký pořad pro dětičky, jehož úvodní znělka je prostě nezapomenutelná. (Tohle přesně takhle dělala náš soused, z kterého je teď pěkný sígr, co dělá, že mě nevidí. To, že nejsem v jeho zorném poli, ho neomlouvá! Můj bratránek mě aspoň pozdraví a v jeho zorném poli nejsem už tuplem..xD)
Každopádně, ta úvodní znělka je zde..a já se jdu nachystat, neboť my, pilní gympláci jdeme pěkně zítra do školičky, žádná ulejvárna nebude..:D
Pac a pusu..
Hiroko von Rabersdorf
Žádné komentáře:
Okomentovat