Navštěva pana doktora probhla hladce. Vidím, slyším.. Sestřička mě sice na chvilku vyděsila, když vytáhla kartu a nějak podezřele se kě mně natáhla, ale asi jen hledala tužku nebo nevím. Každopádně, s panem doktorem bezva pokec.. (Franta je pořád kus, ikdyž teď trošku hodně víc šedivější než, před dvěma lety, co jsme se povině viděli naposled. :D Huu, řadím ho na svůj seznam "toho si vezmu" na čtvrté místo hned za Jirku, tedy pana profesora a moje dva bratránky, ti mají pravděpodobně větší trvanlivost, tak uvidíme. :-D) ..a navíc si mě nechal. Mě se nezbaví! Nikdy, budu k němu chodit i ve čtyřiceti, vezmu si svého (v té době asi třiadvacetiletýho) nejmaldšího bratránka, aby mě kryl. :D Haha.
Ale to jsem nechtěla! Víte, já mám dost problém s výškou. Trápí mě to hlavně vy chvílích, kdy si o mě můj o padesát cenťáků vyšší bratránek opře ruku, zašklíbí se a řekne to svoje: "Čau prcku, sem tě vůbec neviděl." nebo něco pobnýho. Přísahám, že ho zakousnu, ve spánku! :D Nenávidím ho, když mi tohle dělá! Momentálně už je strejdův tabák vyšší než jsem já..:D Nee, nedávaj mi to zežrat, jen se mě pokusili zalít, s tím, že třeba ještě povyrostu. A asi to funguje! Já jsem fakt vyrostla! Huaaa! Jsem tak nadšená, člověk by si řekl jeden zanedbatelnej centimetr, ale pro mě je to událost! Jsem teď velká! Muhahahaaaaaa...
Toď vše..:D
Hiroko von Rabersdorf
Žádné komentáře:
Okomentovat