Já jsem na to úúplně zapomněla, jak na vlastní smrt..
V úterý jsme šli na Karate a tam jsou schody a za nima dveře. No a oni byli zavřený a Hiroko šla, že si teda jako otevře,když se ty dveře otevřeli, kdybych nedala ruku pryč tak jsem o ni přišla. Helča se ségrou totální záchvat smíchu. A ve dveřích se křenil takový celekem fajn vietnamec. Jo všichni výtlem jen Hiroko si pořád tiskla packu, aby ji jí nikdo neukradl.. A než se stihla rozkoukat tak mi "velkej bráška" (on tam vždycky chodí vyzvednout bráchu..asi..nevypadá na to, že by měl děti..) zmizel.. Mám asi smůlu.. *kření se*
Každopádně za chvilku tam musím zase...dneska se mi tak nějak nechce. Naše tělocvikářka byla (a pořád je) tak protivná poslední dobou, že to ani nejní možný..v jednu chvilku se s náma tlemí a během pár vteřin po nás řve.. Bože..mi tak zkazila náladu..a bolej mě nožičky a tak vůbec..
Mňo nic..tak,aby mi to neujelo..:)
Pac a Pusu..
Hiroko von Rabersdorf
Žádné komentáře:
Okomentovat