(nesnáším vybírání rubrik..., k čemu to?)
Hřeben mu moc nevoní..(a klidně se přiznám, ani já moc česání zrovna nemiluji, nevím proč, prostě mi to příjde jako protivná ranní činnost..)
Je to zvláštní. Všude se píše, jak "když si štěně naučíte od malička", ale na našeho psa se to asi zase až tak nevztahuje. O malička jsme ho česali, ale pak se v něm cosi zlomilo. Přišlo vrčení na kartáč, zoufalý třas při česání. Já se klidně přiznám, že svého psa miluji a nevidím vůbec ráda, když má z čehokoliv hrůzu.. (hrozně bylo, ikdyž jsme poprvé zkoušeli nylonovej náhubek..) Takže se česání omezilo na úžasnou nulu, která mu vyhovuje v případě, že mu někdo pořádně srst "prohladí".. já s tím nemám problém, vrtám se mu pořád v kožichu, ale letos na to prostě nemám čas. Nemám celou hodinu na to, abychom spolu mohli posedět/poležet a vyhladit se do blaženosti. Hrozně mě to mrzí, protože je to tak úžasně príma činnost.
No, ale tím pádem se nám vrací kartáč. Myslela jsem is, že mně sežere, hnedjakmile mu s tou věcičkou vjedu do kožichu, ale zase až tak strašný to nebylo. Sice jsem se dlouho domlouvali, než se mi podařilo usadit ho a nasledně uložit, tak, abych ho mohlra pročísnout, ale zadařilo se nám. Prvně mi sice nevěřil, ale nakonec to dopadlo tak úžasně, že přemýšlím o celoročním česání, který mé ruce vyhovuje a o trošku víc..:D:D
Vlastně teď, když o tom tak přemýšlím, nejsem si jistá, jestli mě vůbec potom ještě vnímal, měla jsem pro něj nachystanou dobrotu, takže.. ehm..
Možná to nebyl zase až takový úspěch..xD
No a teď se zase vrhnu mezi obojživelníky..
Hiroko
Žádné komentáře:
Okomentovat