... se tolik jsem se těšila domů! Až si popovídám se sestřičkou a trošku ji poškádlí, až uvidím svoje kamarády, až potlačím maminku, ubytuju šneky a udělám tatínkovi radost novou klávesnicí.
Tak proč je mi smutno a chce se mi brečet, když už konečně jsem doma?!
Tatínek má radost,
šneci jsou zabydlení,
Bertoslava sjem zmuchala,
na maminku čekám... a mám radost, ale..
Kamarádi daj přednost televizi,
Sestra je na mě protivná, nemluví se mnou a zavrčené "hmm" je vrcholem naší koverzace.
A to mi to celé kazí a to je důvod proč jsem dneska bulela... a pořád ještě pofňukávám.
Kdybych měla Vavřinečka, řekl by mi, že jsem blbeček a bylo by mi fajn... ale jemu asi ne..
Ještěže se mnou není...
Jdu se tvářit vesele...a něco sníst.
Žádné komentáře:
Okomentovat