neděle 23. září 2012

Vůně resinu

Leží mi to v hlavě už dlouho a jestli to ze sebe nedostanu, tak asi zešílím.

Jeden takový náš "nahatý" ..shot?..:-D


Aneb, jak voní resin.
Vždycky, když lidi při svém krabicootvírání psali, jak krásně voní resin, moc jsem jim to nebaštila. A když jsem otevřela svého Lawriho, taky mě to nijak nenadchlo. Ale teď!
Je ze mě závislák. Miluju, jak Vavřineček voní.. nutí mě to dělat "divný" věci. Nebo aspoň věci, které bych normálně nedělala. I když to taky není úplně přesné. Vždycky, když okoupeme našeho psa, tak některé z těch věci provozuji na něm. :D Hlavně očuchávání.
"Očuchávání".. už několikrát jsem se přistihla jak mám hlavu skloněnou k jeho stehnům a nebo k ramínku. Se zavřenýma očima čmuchám, jak krásně voní. Taky má úžasný ouška! A prstíky jak na nohách, tak na rukách. Všechny tyhle jeho části byli stvořeny k uctívání. A já je poctivě uctívám.
Navíc zjišťuji, že si asi nebudu moct pořídit dalšího chlapečka. A nejde ani tak o penízky..(když chci ušetřím, možná to bude "nějakou" dobu trvat, ale dám to), ale o to, že budu žárlit. Strašně žárlit. Uvědomila jsem si to asi předevčírem, když jsem se pokusila představit si Lawriho spřízněnou duši. Uch, nevím co budu dělat! Co budu dělat?! Chci, aby měl k sobě nějakého kamaráda, aby si spolu mohli pěkně hrát, ale zároveň vlastně vůbec nechci, protože Lawri bude mít kamaráda, bude si s ním hrát a co já? Ještě mě nakonec vykopnou za dveře. (Lawri se zatím, dělá, že to by tedy neudělala!..ale to říká teď..)

A je ještě jedna věc, která je velice deprimující. Že nemůžeme spát spolu. No teoreticky můžeme, ale já mu nechci ublížit, takže má svoje místečko a spíme každý zvlášť a to je takový divný! Já s ním chci spinkat v jedné posteli. Chjo, kdyby neměl takové fufu prstíčky a nosánek a všechno, tak ho prostě narvu pod peřinu a spíme, ale takhle. Mám strach, že bych se probudila a on by mi mezitím umřel na vykrvácení z akutních zlomenin. A to by teda nešlo...:-D
(Je mi líp, zas můžu jít..)

Edit: Byli jsme dnes u babičky i s Lawrim (babička slavila hranaté kulatiny). NIKDO mi nevěřil, že to je kluk, kromě sestřenky.
Prej, že na kluka má moc dlouhé vlasy. Nechápu, proč je iritrují zrovna ty vlasy. Nakonec to ale pochňápali a teta si i pohrála..(JE to nakažlivý! Děsně!) I babičce se moc líbil. A babička se mě pak ptala, jestli jsem si vůbec jako dítě hrála s panenkama. A mamka na to: "Akorát je vyslíkala"..a prý jak bárbíny tak kena. Hm, asi mi to zůstalo, Lawriho mám nejradši taky nahatýho (tedy jen, když jsme samy..:-D), ale on je narozdíl od barbín a kenů KRÁSNÝ!..:-)

Žádné komentáře:

Okomentovat