..film z roku 1992.
Nový filmy prostě stojí za starou bačkoru.
Můj původní záměr bylo podívat se na to (když už to mám) a v rekordním čase to odstranit z počítače, kde mi to zabíralo (a stále zabírá) místo. Nakonec to nebylo takový jak jsem očekávala.
Sestra se na to dost dlouho třásla s tím, jak to není skvělý, ale po tom, co to shlédla už jsem od ní nic neslyšela. Takže jsem možná až tak nečekala.? Každopádně to byla príma hodinka a půl.
Jedna ze scén mě vážně rozesmála a pracovně jsme ji s Lawrim nazvali "namlouvání".. přišlo mi to tak pitomoučký. Vlastně to tam prostě patřilo. Vždyť kolik bylo onomu vojákovi (Walt se jmenoval) a ačkoliv si asi ve válce nic moc pěkného neužil, pořád v něm bylo něco dětskýho a Jeroen mu to pomohl najít. A já absolutně miluju to scénu, kdy se oba s tlamičkami zmlácenými čokoládou shodnou na stejné příchuti zmrzliny a v záchvatu veselí se k sobě vrhnou a tak zvláštně se pusinkují a hihňají. Měla jsem na tváři rozněžnělý výraz (to byl ten, co vystřídal moje šokování, z toho, že spolu měli vážně až tak intimní vztah) a spokojeně odfukovala a to i potom, co ta chvilka byla přerušená.
Za sebe a za Vavřinečka zvedám palec. Film stejně nakonec nesmažeme. Je krásný a my si ho chceme uchovat do dalších dní.. (a to i proto, že se těžce shání, prej..:-D).
A celý ten film je natáčený v Nizozemí, takže, kromě angličtiny (snaha o domluvu s vojáky a mluva samotných vojáků), je to ta úžasná uchrochtaná němčina, které já strašně fandím.. :-)
Na CSFD má pěkných 85%, já bych klidně přihodila, udělalo to na mě dojem a otevřený konec nahraje do karet každému, kdo rád fanatzíruje "co by kdyby". To my s Lawrim rádi.
Žádné komentáře:
Okomentovat